Biografický slovník
BEZECNÝ František 1.1.1876-15.4.1949: Porovnání verzí
(BEZECNÝ_František_1.1.1876-15.4.1949) |
|||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| − | + | '''BEZECNÝ, František,''' ''* 1. 1. 1876 Praha, † 15. 4. 1949 Praha, lesník, překladatel, publicista'' | |
| + | |||
| + | Absolvoval 1896–98 lesnickou školu v Písku. Sloužil na lesním | ||
| + | úřadě města Písku, přechodně při hrazení bystřin a na | ||
| + | soukromém velkostatku v Čechách. Poté nastoupil službu | ||
| + | lesního adjunkta knížete Sinelnikova v Kyjevské gubernii | ||
| + | v Rusku. Z Ruska odešel a odstěhoval se do Prahy. Po krátké | ||
| + | spolupráci s lesnickým a mysliveckým spisovatelem Janem | ||
| + | Seidlem, pro kterého B. překládal z ruštiny, 1902 vstoupil do | ||
| + | redakce časopisu ''Česká'' ''myslivost''. Do časopisu psal odborné | ||
| + | a beletristické příspěvky. Spoluzaložil a spoluredigoval časopis | ||
| + | ''Práce''. V té době se přátelil s Jakubem Arbesem a s mladými | ||
| + | literáty: Stanislavem Kostkou Neumannem, Fráňou | ||
| + | Šrámkem, Jiřím Mahenem, Karlem Tomanem a s Františkem | ||
| + | Gellnerem. Opět Prahu opustil a nastoupil místo u srbského královského dvora v Bělehradě. Srbské státní občanství však | ||
| + | nepřijal. Vrátil se do Prahy, věnoval se opět literární činnosti, | ||
| + | studoval vybrané disciplíny na právnické fakultě pražské | ||
| + | univerzity, složil kolokvium z národního hospodářství a vyšší | ||
| + | státní zkoušku účetnickou. 1908 prohledala jeho byt na Vinohradech | ||
| + | policie kvůli podezření z velezrady, které se měl | ||
| + | dopustit v Srbsku. Vzhledem ke znalostem srbochorvatštiny | ||
| + | B. nastoupil nové místo okresního lesního ve státní lesní službě | ||
| + | dohlédací v Dalmácii. Kromě styků s tamními novináři se | ||
| + | zasazoval o zlepšení sociálních podmínek lesníků. Svými články | ||
| + | v srbských a v italských novinách o poměrech v tehdejší | ||
| + | státní lesní službě dohlédací vzbudil nelibost nadřízených. | ||
| + | Jeho představený ho udal jako politicky podezřelého. V B. | ||
| + | prospěch tehdy ve vídeňském parlamentu zakročil poslanec | ||
| + | Lev Winter. 1916 byl B. poslán na frontu a přišel do Albánie. | ||
| + | Jeho jazykové znalosti mu umožnily činnost tlumočníka. | ||
| + | Překládal u polního soudu a zachránil několik Srbů před zastřelením. | ||
| + | Po válce se vrátil do Benkovců v Dalmácii. Po dramatických | ||
| + | zážitcích za okupace tohoto území Italy požádal | ||
| + | o převzetí do státní lesní služby dohlédací v Čechách. 1920 | ||
| + | nastoupil do expozitury ministerstva zemědělství v Bratislavě. | ||
| + | Obnovil styky s literáty a s novináři a publikoval v časopisech | ||
| + | (mj. ''Das'' ''Holz'' a ''Československý'' ''les''). Z Bratislavy byl přeložen | ||
| + | do Lubietové u Banské Bystrice. 1924/25 založil a do 1939 | ||
| + | redigoval spolkový časopis lesního revírního úřednictva ''Lesnická'' | ||
| + | ''tribuna''. V něm svými články často podepsanými pseudonymem | ||
| + | Benkovčan energicky obhajoval zájmy této kategorie | ||
| + | lesního personálu. Tato činnost mu vynesla nepříjemnosti | ||
| + | a nebyl povyšován. Svou kariéru ukončil jako lesní revident. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' V. Barchánek, Sedmdesátiny kolegy F. B., in: Československý les 26, 1946, | ||
| + | s. 86n.; týž, F. B.-Benkovčan, in: J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, | ||
| + | 1958, s. 239n. | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1876]] | [[Kategorie:1876]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1949]] | [[Kategorie:1949]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 6. 7. 2016, 16:42
| František BEZECNÝ | |
 | |
| Narození | 1.1.1876 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 15.4.1949 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 64- Překladatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136366 |
BEZECNÝ, František, * 1. 1. 1876 Praha, † 15. 4. 1949 Praha, lesník, překladatel, publicista
Absolvoval 1896–98 lesnickou školu v Písku. Sloužil na lesním úřadě města Písku, přechodně při hrazení bystřin a na soukromém velkostatku v Čechách. Poté nastoupil službu lesního adjunkta knížete Sinelnikova v Kyjevské gubernii v Rusku. Z Ruska odešel a odstěhoval se do Prahy. Po krátké spolupráci s lesnickým a mysliveckým spisovatelem Janem Seidlem, pro kterého B. překládal z ruštiny, 1902 vstoupil do redakce časopisu Česká myslivost. Do časopisu psal odborné a beletristické příspěvky. Spoluzaložil a spoluredigoval časopis Práce. V té době se přátelil s Jakubem Arbesem a s mladými literáty: Stanislavem Kostkou Neumannem, Fráňou Šrámkem, Jiřím Mahenem, Karlem Tomanem a s Františkem Gellnerem. Opět Prahu opustil a nastoupil místo u srbského královského dvora v Bělehradě. Srbské státní občanství však nepřijal. Vrátil se do Prahy, věnoval se opět literární činnosti, studoval vybrané disciplíny na právnické fakultě pražské univerzity, složil kolokvium z národního hospodářství a vyšší státní zkoušku účetnickou. 1908 prohledala jeho byt na Vinohradech policie kvůli podezření z velezrady, které se měl dopustit v Srbsku. Vzhledem ke znalostem srbochorvatštiny B. nastoupil nové místo okresního lesního ve státní lesní službě dohlédací v Dalmácii. Kromě styků s tamními novináři se zasazoval o zlepšení sociálních podmínek lesníků. Svými články v srbských a v italských novinách o poměrech v tehdejší státní lesní službě dohlédací vzbudil nelibost nadřízených. Jeho představený ho udal jako politicky podezřelého. V B. prospěch tehdy ve vídeňském parlamentu zakročil poslanec Lev Winter. 1916 byl B. poslán na frontu a přišel do Albánie. Jeho jazykové znalosti mu umožnily činnost tlumočníka. Překládal u polního soudu a zachránil několik Srbů před zastřelením. Po válce se vrátil do Benkovců v Dalmácii. Po dramatických zážitcích za okupace tohoto území Italy požádal o převzetí do státní lesní služby dohlédací v Čechách. 1920 nastoupil do expozitury ministerstva zemědělství v Bratislavě. Obnovil styky s literáty a s novináři a publikoval v časopisech (mj. Das Holz a Československý les). Z Bratislavy byl přeložen do Lubietové u Banské Bystrice. 1924/25 založil a do 1939 redigoval spolkový časopis lesního revírního úřednictva Lesnická tribuna. V něm svými články často podepsanými pseudonymem Benkovčan energicky obhajoval zájmy této kategorie lesního personálu. Tato činnost mu vynesla nepříjemnosti a nebyl povyšován. Svou kariéru ukončil jako lesní revident.
L: V. Barchánek, Sedmdesátiny kolegy F. B., in: Československý les 26, 1946, s. 86n.; týž, F. B.-Benkovčan, in: J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 239n.
Gustav Novotný
