Verze z 6. 7. 2016, 15:42, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BEZECNÝ František 1.1.1876-15.4.1949

Z Personal
František BEZECNÝ
Narození 1.1.1876
Místo narození Praha
Úmrtí 15.4.1949
Místo úmrtí Praha
Povolání

23- Lesník nebo myslivec

64- Překladatel

BEZECNÝ, František, * 1. 1. 1876 Praha, † 15. 4. 1949 Praha, lesník, překladatel, publicista

Absolvoval 1896–98 lesnickou školu v Písku. Sloužil na lesním úřadě města Písku, přechodně při hrazení bystřin a na soukromém velkostatku v Čechách. Poté nastoupil službu lesního adjunkta knížete Sinelnikova v Kyjevské gubernii v Rusku. Z Ruska odešel a odstěhoval se do Prahy. Po krátké spolupráci s lesnickým a mysliveckým spisovatelem Janem Seidlem, pro kterého B. překládal z ruštiny, 1902 vstoupil do redakce časopisu Česká myslivost. Do časopisu psal odborné a beletristické příspěvky. Spoluzaložil a spoluredigoval časopis Práce. V té době se přátelil s Jakubem Arbesem a s mladými literáty: Stanislavem Kostkou Neumannem, Fráňou Šrámkem, Jiřím Mahenem, Karlem Tomanem a s Františkem Gellnerem. Opět Prahu opustil a nastoupil místo u srbského královského dvora v Bělehradě. Srbské státní občanství však nepřijal. Vrátil se do Prahy, věnoval se opět literární činnosti, studoval vybrané disciplíny na právnické fakultě pražské univerzity, složil kolokvium z národního hospodářství a vyšší státní zkoušku účetnickou. 1908 prohledala jeho byt na Vinohradech policie kvůli podezření z velezrady, které se měl dopustit v Srbsku. Vzhledem ke znalostem srbochorvatštiny B. nastoupil nové místo okresního lesního ve státní lesní službě dohlédací v Dalmácii. Kromě styků s tamními novináři se zasazoval o zlepšení sociálních podmínek lesníků. Svými články v srbských a v italských novinách o poměrech v tehdejší státní lesní službě dohlédací vzbudil nelibost nadřízených. Jeho představený ho udal jako politicky podezřelého. V B. prospěch tehdy ve vídeňském parlamentu zakročil poslanec Lev Winter. 1916 byl B. poslán na frontu a přišel do Albánie. Jeho jazykové znalosti mu umožnily činnost tlumočníka. Překládal u polního soudu a zachránil několik Srbů před zastřelením. Po válce se vrátil do Benkovců v Dalmácii. Po dramatických zážitcích za okupace tohoto území Italy požádal o převzetí do státní lesní služby dohlédací v Čechách. 1920 nastoupil do expozitury ministerstva zemědělství v Bratislavě. Obnovil styky s literáty a s novináři a publikoval v časopisech (mj. Das Holz a Československý les). Z Bratislavy byl přeložen do Lubietové u Banské Bystrice. 1924/25 založil a do 1939 redigoval spolkový časopis lesního revírního úřednictva Lesnická tribuna. V něm svými články často podepsanými pseudonymem Benkovčan energicky obhajoval zájmy této kategorie lesního personálu. Tato činnost mu vynesla nepříjemnosti a nebyl povyšován. Svou kariéru ukončil jako lesní revident.

L: V. Barchánek, Sedmdesátiny kolegy F. B., in: Československý les 26, 1946, s. 86n.; týž, F. B.-Benkovčan, in: J. Frič a kol., Velké vzory našeho lesnictví, 1958, s. 239n.

Gustav Novotný