Verze z 1. 10. 2019, 13:14, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BEZRUČ Karel 28.1.1889-6.7.1968

Z Personal
Karel BEZRUČ
Narození 28.1.1889
Místo narození Frýdlant nad Ostravicí
Úmrtí 6.7.1968
Místo úmrtí Brno
Povolání 17- Veterinář
Citace Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 475
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77619

BEZRUČ, Karel, * 28. 1. 1889 Frýdlant nad Ostravicí, † 6. 7. 1968 Brno, zvěrolékař

Pocházel z kovářské rodiny. 1909 maturoval na gymnáziu v Místku. Vysokou školu zvěrolékařskou ve Vídni navštěvoval 1909–13. Do praxe nastoupil 1914 na jatka v Místku. Za první světové války působil jako vojenský zvěrolékař u jezdeckých vojenských oddílů v Haliči, Francii a Itálii. Po válce začal od 1919 pracovat jako soukromý zvěrolékař v Brušperku. V květnu 1919 složil fyzikátní zkoušku a 1920 se stal státním zvěrolékařem ve Šternberku. Rok 1921 strávil převážně na Slovensku na Oravě (Dolný Kubín a Námestovo), kde organizoval ochranu československého státního území před morovou nákazou skotu z Polska. Od listopadu 1921 do 1924 byl zaměstnán jako státní zvěrolékař Zemského úřadu v Brně. Tehdy získal doktorát veterinární medicíny na základě disertační práce Studie o baktericidní a proteolytické schopnosti výtažků leukocytů. Externě spolupracoval s prof. A. Kloboukem při výzkumu neplodnosti domácích zvířat na klinice chorob skotu Vysoké školy zvěrolékařské. Po krátkém působení (1924) u okresního úřadu v Moravské Třebové odešel 1925 jako vrchní veterinární komisař do Kyjova, kde zakotvil jako státní veterinář až do 1941. Uplatnil se tam jako odborník v komisi pro chov hospodářských zvířat a také vyučoval zvěrolékařství na Odborné zemské hospodářské škole v Kyjově. Během okupace byl přeložen na Zemský úřad v Brně, kde se po 1945 stal nástupcem MVDr. Josefa Mareše jako vedoucí veterinární služby jihomoravského regionu. Funkci zastával až do 1949, kdy odešel na odpočinek. 1946 sestavil sbírku Zákonné předpisy pro úřední veterináře pověřené kontrolou animálních potravin a nařízení s tím související. Jako vedoucí představitel veterinární služby přednášel 1947–49 soudní veterinářství na Vysoké škole veterinární v Brně. 1950–52 tam vypomáhal jako důchodce na Ústavu všeobecné hygieny, bakteriologie a sérologie. B. měl pověst vynikajícího úředníka státní veterinární správy a znalce z oblasti bakteriologie, porodnictví a hygieny masa a mléka. Uveřejnil řadu odborných statí ve Zvěrolékařském obzoru, Praktickém chovateli, Našem chovu a Mlékařských listech. Na sklonku života se zabýval také veterinární historií.

D: Organizace veřejné služby veterinární v úřadech státních, in: Věstník československých zvěrolékařů 15, 1922, č. 11, s. 227n.; Zkušenosti o léčení sterility skotu, in: Zvěrolékařský obzor 17, 1924, č. 17, s. 129n., č. 18, s. 137n.

L: nekrology: Veterinářství 18, 1968, č. 9, obálka; Acta veterinaria Brno, 37, 1968, s. 27.

Jiří Šindlář