BEČKA Josef Václav 10.7.1903-5.6.1992

Z Personal
Josef Václav BEČKA
Narození 10.7.1903
Místo narození Chotěboř
Úmrtí 5.6.1992
Místo úmrtí Opočno
Povolání

55- Jazykovědec

65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40654

BEČKA, Josef Václav, * 10. 7. 1903 Chotěboř, † 5. 6. 1992 Opočno, jazykovědec, pedagog

Původem z katolické rodiny. Narodil se v Chotěboři čp. 478, odkud pocházela jeho matka Albína, dcera pokladníka místní záložny. V době B. narození působil jeho otec Josef B. jako vedoucí obchodu v Blanické ulici na Královských Vinohradech v Praze. B. vystudoval reálné gymnázium a 1922 maturoval. Téhož roku se zapsal na obor čeština francouzština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, absolvoval 1927. Doktorskou práci Názvy rostlin v češtině obhájil 1928. Pak odešel jako středoškolský učitel na Slovensko a působil na maďarském reálném gymnáziu se slovenskou pobočkou v Rimavské Sobotě (1927–28) a na reálce v Bratislavě (1928–30). Po návratu do Prahy učil 1930–32 na reálném gymnáziu na Vinohradech, 1932–45 na reálce. 3. 7. 1933 se oženil s Věrou Mašínovou. Od 1938 byl aktivně činný v Kruhu přátel českého jazyka. Po válce navázal spolupráci s komisemi pro osnovy českého jazyka na všech druzích škol, podílel se na učebnicích jazyka pro střední všeobecně vzdělávací a odborné školy a přispíval do řady zejména lingvistických časopisů (Časopis pro moderní filologii, Český jazyk, Naše řeč). 1945 se stal vědeckým pracovníkem a do 1958 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu pedagogickém. 1958 začal přednášet na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. 1961 se habilitoval a do 1963 působil na této fakultě jako docent českého jazyka. 1963 se vrátil do Prahy a do odchodu do penze 1970 vyučoval na Univerzitě 17. listopadu, a to zpočátku (od 1966) jako univerzitní profesor pro nový český jazyk se zvláštním přihlédnutím ke stylistice. Posléze získal 1968 prací Česká stylistika doktorát filologických věd (DrSc.). Byl jazykovědcem, jehož celoživotním vědeckým zájmem se stalo všestranné studium teoretických a praktických stránek slohu. Z této oblasti publikoval řadu děl. Zabýval se v nich obecnou stylistikou i otázkami překladu a konfrontační stylistikou. Mezi jeho díla patří zejména Jazyk a styl novin (1973) a Česká stylistika (1992). Neméně rozsáhlý byl B. podíl na Stručném slovníku českých synonym (1947), frekvenčním slovníku češtiny (1973) a Slovníku synonym a frazeologizmů (1977). Svým dílem se zasazoval o zvýšení úrovně jazykových projevů. Užíval šifru B-a.

D: LČL 1, s. 171 (kde soupis díla).

L: K 60tinám: E. Čech, in: Český jazyk a literatura 1962/63; k 70tinám: M. Těšitelová, in: Naše řeč, 1973; k 75tinám: E. Čech: k 75tinám, in: Český jazyk a literatura, 1977/78; LČL 1, s. 170n.; Sborník Kruhu přátel českého jazyka, 1993 (chybné datum narození); ČsB, s. 33; Tomeš 1, s. 64.

P: Biografický archiv ÚČL.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová