Biografický slovník
BIEDERMANN Gustav 15.5.1815-30.4.1890: Porovnání verzí
(BIEDERMANN_Gustav_15.2.1815-30.4.1890) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.2.1815 | | datum narození = 15.2.1815 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Český Dub |
| datum úmrtí = 30.4.1890 | | datum úmrtí = 30.4.1890 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Podmokly (č. o. Děčín) |
| povolání = 56- Filozof | | povolání = 56- Filozof | ||
15- Lékaři | 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BIEDERMANN, Gustav,''' ''* 15. 5. 1815 Český Dub, † 30. 4. 1890 Podmokly (č. o. Děčín), lékař, filozof'' | ||
| + | |||
| + | Medicínu vystudoval na pražské univerzitě a po jejím skončení | ||
| + | se usadil jako praktický lékař v Podmoklech, kde pracoval | ||
| + | celý život. Už v době vysokoškolského studia ho vedle | ||
| + | lékařských věd zaujala filozofie, které se soustavně věnoval. | ||
| + | Ovlivnila ho německá klasická filozofie, zejména dílo | ||
| + | G. W. F. Hegela. Lékařské vzdělání ho však pravděpodobně | ||
| + | dovedlo k vlastnímu přetvoření Hegelovy triády idea – příroda | ||
| + | – duch. Syntézu ducha a přírody představoval v jeho filozofické | ||
| + | koncepci život. 1856–90 publikoval řadu obsáhlých | ||
| + | pojednání, ve kterých se mj. zabýval ve své době populární | ||
| + | klasifikací věd. Tato klasifikace také navazovala na osobitě | ||
| + | interpretovanou Hegelovu filozofickou koncepci. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Die spekulative Idee in Humboldts Kosmos, ein Beitrag zur Vermittlung | ||
| + | der Philosophie und die Naturforschung, 1849; Die Wissenschaftslehre 1–3 | ||
| + | (Lehre vom Bewußtsein, Lehre des Geistes, Seelenlehre), Leipzig 1856–60; | ||
| + | Kants Kritik der reinen Vernunft und die Hegelsche Logik, 1869; Die Wissenschaft | ||
| + | des Geistes, 3. vyd., 1870; Metaphysik in ihrer Bedeutung für die | ||
| + | Begriffswissenschaft, 1870; Zur logischen Frage, 1870; Die Naturphilosophie, | ||
| + | 1875; Philosophie als Begriffswissenschaft I–III, 1878–80; Philosophie | ||
| + | der Geschichte, 1884; Philosophie des Geistes, des Systems der Philosophie | ||
| + | 1–3 (Naturphilosophie, Philosophie des menschlichen Lebens, Religionsphilosophie), | ||
| + | Prag – Leipzig 1886–89; Philosophie als Begriffswissenschaft, | ||
| + | Moral, Rechts- und Religionsphilosophie, Prag – Leipzig 1890. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Ueberweg, Grundriß der Geschichte der Philosophie IV. Die deutsche | ||
| + | Philosophie des neunzehnten Jahrhunderts und der Gegenwart, Berlin 1923, | ||
| + | s. 923; J. Král, Československá filosofie, 1937; OSN 4, s. 25; BL 1, s. 92; | ||
| + | SČF 1, s. 37n. | ||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:56- Filozof]] | [[Kategorie:56- Filozof]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1815]] | [[Kategorie:1815]] | ||
| + | [[Kategorie:Český Dub]] | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
| + | [[Kategorie:Děčín]] | ||
Verze z 26. 7. 2016, 11:29
| Gustav BIEDERMANN | |
 | |
| Narození | 15.2.1815 |
|---|---|
| Místo narození | Český Dub |
| Úmrtí | 30.4.1890 |
| Místo úmrtí | Podmokly (č. o. Děčín) |
| Povolání |
56- Filozof 15- Lékaři |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41428 |
BIEDERMANN, Gustav, * 15. 5. 1815 Český Dub, † 30. 4. 1890 Podmokly (č. o. Děčín), lékař, filozof
Medicínu vystudoval na pražské univerzitě a po jejím skončení se usadil jako praktický lékař v Podmoklech, kde pracoval celý život. Už v době vysokoškolského studia ho vedle lékařských věd zaujala filozofie, které se soustavně věnoval. Ovlivnila ho německá klasická filozofie, zejména dílo G. W. F. Hegela. Lékařské vzdělání ho však pravděpodobně dovedlo k vlastnímu přetvoření Hegelovy triády idea – příroda – duch. Syntézu ducha a přírody představoval v jeho filozofické koncepci život. 1856–90 publikoval řadu obsáhlých pojednání, ve kterých se mj. zabýval ve své době populární klasifikací věd. Tato klasifikace také navazovala na osobitě interpretovanou Hegelovu filozofickou koncepci.
D: Die spekulative Idee in Humboldts Kosmos, ein Beitrag zur Vermittlung der Philosophie und die Naturforschung, 1849; Die Wissenschaftslehre 1–3 (Lehre vom Bewußtsein, Lehre des Geistes, Seelenlehre), Leipzig 1856–60; Kants Kritik der reinen Vernunft und die Hegelsche Logik, 1869; Die Wissenschaft des Geistes, 3. vyd., 1870; Metaphysik in ihrer Bedeutung für die Begriffswissenschaft, 1870; Zur logischen Frage, 1870; Die Naturphilosophie, 1875; Philosophie als Begriffswissenschaft I–III, 1878–80; Philosophie der Geschichte, 1884; Philosophie des Geistes, des Systems der Philosophie 1–3 (Naturphilosophie, Philosophie des menschlichen Lebens, Religionsphilosophie), Prag – Leipzig 1886–89; Philosophie als Begriffswissenschaft, Moral, Rechts- und Religionsphilosophie, Prag – Leipzig 1890.
L: F. Ueberweg, Grundriß der Geschichte der Philosophie IV. Die deutsche Philosophie des neunzehnten Jahrhunderts und der Gegenwart, Berlin 1923, s. 923; J. Král, Československá filosofie, 1937; OSN 4, s. 25; BL 1, s. 92; SČF 1, s. 37n.
Pavla Vošahlíková
