Biografický slovník
BIENER z Bienenberka Karel Josef 4.11.1731-20.1.1798: Porovnání verzí
(BIENER_z_Bienenberka_Karel_Josef_4.11.1731-20.1.1798) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.11.1731 | | datum narození = 4.11.1731 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Slaný |
| datum úmrtí = 20.1.1798 | | datum úmrtí = 20.1.1798 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Včelní Hrádek (č. o. Jílové u Prahy) |
| povolání = 12- Geograf | | povolání = 12- Geograf | ||
52- Archeolog | 52- Archeolog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BIENER z Bienenberka, Karel Josef,''' ''* 4. 11. 1731 Slaný, † 20. 1. 1798 Včelní Hrádek (č. o. Jílové u Prahy), státní úředník, archeolog'' | ||
| + | |||
| + | Jeho otcem byl lékař Josef Jiří Ignác Antonín B. (1704 až | ||
| + | 1740), krajský fyzik ve Slaném a profesor anatomie na pražské | ||
| + | univerzitě. Po studiu na stavovské inženýrské škole v Praze | ||
| + | vstoupil B. do armády a na konci sedmileté války (1756 | ||
| + | až 1763), v níž se vyznamenal v bojích i jako opevňovací | ||
| + | inženýr, byl už setníkem a vrchním inženýrem generálního | ||
| + | štábu. Po povýšení do rytířského stavu za zásluhy o budování | ||
| + | pevností v Josefově a Hradci Králové a o vojenské mapování | ||
| + | českých zemí (1769) vyměnil službu vojenskou za státní, a to | ||
| + | nejprve na krajském úřadu v Litoměřicích. 1775 byl jmenován | ||
| + | krajským hejtmanem pro kraj Hradecký, 1779 pro kraj | ||
| + | Kouřimský, se sídlem v Praze. V poslední funkci rušil historicky | ||
| + | významný Sázavský klášter, což ho inspirovalo k napsání | ||
| + | prvních dějin kláštera. | ||
| + | |||
| + | Kromě technického vzdělání měl i vzdělání klasické, od mládí | ||
| + | byl nadšeným starožitníkem, tj. archeologem v širokém | ||
| + | dobovém smyslu, amatérským milovníkem dějin, historických | ||
| + | a uměleckých starožitností (hrady a kostely, náhrobky | ||
| + | a nápisy, listiny, mince) a sběratelem. V historické práci nepřekročil | ||
| + | obvyklou kompilátorskou úroveň. Výjimečným se | ||
| + | však stal jeho zájem o pravěké archeologické nálezy, v němž | ||
| + | neměl do té doby v Čechách předchůdce. Věnoval se zprvu | ||
| + | Litoměřicku. 1768, při výstavbě hradecké pevnosti, se zabýval | ||
| + | nálezy na žárových pohřebištích z doby bronzové a starší | ||
| + | železné. Shromáždil tak první velkou archeologickou sbírku | ||
| + | u nás (obohatil ji i z dražby rudolfinských sbírek na Pražském | ||
| + | hradě). Zajímal se též o numismatiku a zúčastnil se polemiky | ||
| + | o dodnes největším pokladu keltských zlatých mincí | ||
| + | (Podmokly 1771), v níž hájil plně germánský původ mincí | ||
| + | z doby Marobudovy. Také hradecké nálezy označil (na základě | ||
| + | kombinací historických zpráv ve svých ''Dějinách'' ''Hradce'' | ||
| + | ''Králové'') především za germánské památky. Ještě významnější | ||
| + | než jejich publikace byl první soupis pravěkých nálezů v Čechách, | ||
| + | otištěný jako příloha ke 3. dílu Pubičkových dějin | ||
| + | Čech (1773). Tam B. poprvé doporučoval systematický průzkum | ||
| + | Čech a opatření k záchraně náhodných nálezů. | ||
| + | |||
| + | Gelasius Dobner ho 1786 navrhl za člena Královské české | ||
| + | společnosti nauk, B. se však volby vzdal. Téhož roku koupil | ||
| + | statek Hrádek u Jílového, na místě původní tvrze postavil | ||
| + | zámeček nazvaný Včelní Hrádek (Bienenberg). 1792 byl pasován | ||
| + | na svatováclavského rytíře a 1795 povýšen do panského | ||
| + | stavu. Zemřel však dříve, než povýšení vstoupilo v platnost. | ||
| + | Jeho cenné sbírky byly rozprodány. B. byl označován za | ||
| + | otce české archeologie – platí to ovšem jen v jejím dobovém | ||
| + | pojetí, protože tehdejší úroveň poznání mu ještě nedovolila | ||
| + | proměnit nálezy v historický pramen. Přesto měla jeho práce | ||
| + | pro tento vědní obor u nás zakladatelský význam. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Schreiben des Herrn von B… die in Böhmen gefundenen Aschenkrüge | ||
| + | (Urnas) betreffend, in: F. Pubitschka, Chronologische Geschichte Böhmens | ||
| + | III, 1773; Abhandlung über die bei Podmokl im Jahre 1771 gefundenen | ||
| + | Goldklumpen, 1777; Versuch über einige merkwürdige Alterthümer im Königreich | ||
| + | Böhmen I–III, 1778, 1779, 1785; Geschichte der Stadt Königgrätz | ||
| + | I, 1780; Biographie des heiligen Abtes Prokop nebst der Geschichte seines | ||
| + | Klosters zu Sazawa, 1796. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' A. Rybička, K. J. rytíř B. z B., in: PA 3, 1859, s. 204n.; RSN 1, s. 72; | ||
| + | Wurzbach 1, s. 393n.; BOS 2, s. 233; OSN 4, s. 30; Kutnar, s. 170, 178; | ||
| + | J. Benýšková – F. Vích, Literární Hradec Králové, 1994, s. 10n.; B. z B., in: | ||
| + | Sázavsko 10, 2003, s. 5n. | ||
| + | |||
| + | Karel Sklenář | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:12- Geograf]] | [[Kategorie:12- Geograf]] | ||
[[Kategorie:52- Archeolog]] | [[Kategorie:52- Archeolog]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1731]] | [[Kategorie:1731]] | ||
| + | [[Kategorie:Slaný]] | ||
[[Kategorie:1798]] | [[Kategorie:1798]] | ||
| + | [[Kategorie:Včelní Hrádek]] | ||
Verze z 28. 7. 2016, 13:05
| Karel Josef BIENER z Bienenberka | |
 | |
| Narození | 4.11.1731 |
|---|---|
| Místo narození | Slaný |
| Úmrtí | 20.1.1798 |
| Místo úmrtí | Včelní Hrádek (č. o. Jílové u Prahy) |
| Povolání |
12- Geograf 52- Archeolog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41445 |
BIENER z Bienenberka, Karel Josef, * 4. 11. 1731 Slaný, † 20. 1. 1798 Včelní Hrádek (č. o. Jílové u Prahy), státní úředník, archeolog
Jeho otcem byl lékař Josef Jiří Ignác Antonín B. (1704 až 1740), krajský fyzik ve Slaném a profesor anatomie na pražské univerzitě. Po studiu na stavovské inženýrské škole v Praze vstoupil B. do armády a na konci sedmileté války (1756 až 1763), v níž se vyznamenal v bojích i jako opevňovací inženýr, byl už setníkem a vrchním inženýrem generálního štábu. Po povýšení do rytířského stavu za zásluhy o budování pevností v Josefově a Hradci Králové a o vojenské mapování českých zemí (1769) vyměnil službu vojenskou za státní, a to nejprve na krajském úřadu v Litoměřicích. 1775 byl jmenován krajským hejtmanem pro kraj Hradecký, 1779 pro kraj Kouřimský, se sídlem v Praze. V poslední funkci rušil historicky významný Sázavský klášter, což ho inspirovalo k napsání prvních dějin kláštera.
Kromě technického vzdělání měl i vzdělání klasické, od mládí byl nadšeným starožitníkem, tj. archeologem v širokém dobovém smyslu, amatérským milovníkem dějin, historických a uměleckých starožitností (hrady a kostely, náhrobky a nápisy, listiny, mince) a sběratelem. V historické práci nepřekročil obvyklou kompilátorskou úroveň. Výjimečným se však stal jeho zájem o pravěké archeologické nálezy, v němž neměl do té doby v Čechách předchůdce. Věnoval se zprvu Litoměřicku. 1768, při výstavbě hradecké pevnosti, se zabýval nálezy na žárových pohřebištích z doby bronzové a starší železné. Shromáždil tak první velkou archeologickou sbírku u nás (obohatil ji i z dražby rudolfinských sbírek na Pražském hradě). Zajímal se též o numismatiku a zúčastnil se polemiky o dodnes největším pokladu keltských zlatých mincí (Podmokly 1771), v níž hájil plně germánský původ mincí z doby Marobudovy. Také hradecké nálezy označil (na základě kombinací historických zpráv ve svých Dějinách Hradce Králové) především za germánské památky. Ještě významnější než jejich publikace byl první soupis pravěkých nálezů v Čechách, otištěný jako příloha ke 3. dílu Pubičkových dějin Čech (1773). Tam B. poprvé doporučoval systematický průzkum Čech a opatření k záchraně náhodných nálezů.
Gelasius Dobner ho 1786 navrhl za člena Královské české společnosti nauk, B. se však volby vzdal. Téhož roku koupil statek Hrádek u Jílového, na místě původní tvrze postavil zámeček nazvaný Včelní Hrádek (Bienenberg). 1792 byl pasován na svatováclavského rytíře a 1795 povýšen do panského stavu. Zemřel však dříve, než povýšení vstoupilo v platnost. Jeho cenné sbírky byly rozprodány. B. byl označován za otce české archeologie – platí to ovšem jen v jejím dobovém pojetí, protože tehdejší úroveň poznání mu ještě nedovolila proměnit nálezy v historický pramen. Přesto měla jeho práce pro tento vědní obor u nás zakladatelský význam.
D: Schreiben des Herrn von B… die in Böhmen gefundenen Aschenkrüge (Urnas) betreffend, in: F. Pubitschka, Chronologische Geschichte Böhmens III, 1773; Abhandlung über die bei Podmokl im Jahre 1771 gefundenen Goldklumpen, 1777; Versuch über einige merkwürdige Alterthümer im Königreich Böhmen I–III, 1778, 1779, 1785; Geschichte der Stadt Königgrätz I, 1780; Biographie des heiligen Abtes Prokop nebst der Geschichte seines Klosters zu Sazawa, 1796.
L: A. Rybička, K. J. rytíř B. z B., in: PA 3, 1859, s. 204n.; RSN 1, s. 72; Wurzbach 1, s. 393n.; BOS 2, s. 233; OSN 4, s. 30; Kutnar, s. 170, 178; J. Benýšková – F. Vích, Literární Hradec Králové, 1994, s. 10n.; B. z B., in: Sázavsko 10, 2003, s. 5n.
Karel Sklenář
