Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BIERMANN Otto August Leo 5.11.1858-28.4.1909

{{Infobox - osoba
| jméno = Otto August Leo BIERMANN
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 5.11.1858
| místo narození = Těšín
| datum úmrtí = 28.4.1909
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 1- Matematik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 496
}}

'''BIERMANN, Otto August Leo,''' ''* 5. 11. 1858 Těšín, † 28. 4. 1909 Brno, matematik''

Syn gymnaziálního profesora a slezského historika Gottlieba
B. (1824–1901), pozdějšího ředitele pražského malostranského
německého gymnázia. V Těšíně začal navštěvovat
gymnázium, pokračoval v Praze na malostranském gymnáziu,
kde 1876 maturoval. Do 1878 studoval na filozofické
fakultě pražské univerzity. Odešel pak do Vídně a v dalších
dvou letech se na univerzitě věnoval matematice, fyzice a astronomii.
1880 složil státní zkoušku, která ho opravňovala
k výuce matematiky a fyziky na gymnáziích a současně obhájil
disertaci, věnovanou řešení speciálních rovnic a jejich
rozvoji do řad, a získal doktorát filozofie. Od října 1880 do
září 1881 vykonal jednoroční dobrovolnou vojenskou službu
a po ukončení získal stipendium na berlínské univerzitě,
kde 1881–82 poslouchal přednášky Karla Weierstrasse.
Pobyt v Berlíně zásadně ovlivnil B. další vědecký vývoj. Po
návratu do Prahy předložil v říjnu 1882 habilitační práci
''O redukci'' ''hypereliptických'' ''integrálů'' ''na eliptické'' (''Über'' ''die Reduction''
''hyperelliptischer'' ''Integrale'' ''auf elliptische'') a 1883, po
úspěšné obhajobě, se stal soukromým docentem. 1882–83
začal vyučovat na pražském novoměstském gymnáziu,
1883–85 asistoval na fyzikálním ústavu německé univerzity.
Počátkem 1888 byl krátce suplentem 1. německé reálky
v Praze, 1888–89 pak působil pouze na univerzitě. Od
1889 získal pevné placené zaměstnání na gymnáziu v korutanském
Klagenfurtu, kde však zůstal pouze jeden rok. Od
1890 nastoupil opět na 1. německou reálku v Praze. Během
80. let se zúčastnil řady konkursů na místo vysokoškolského
profesora. 1886 na technice ve Štýrském Hradci a poprvé
také na technice v Brně (získal je Emanuel Czuber), v následujícím
roce na univerzitě v Černovicích v Bukovině a na
německé univerzitě v Praze (získal je Georg Pick). 1891 se
znovu ucházel o místo ve Štýrském Hradci. 17. 8. byl spolu
s Franzem Hočevarem jmenován mimořádným profesorem
na brněnské technice. 1892, po odchodu Heinricha Durège
do důchodu, se neúspěšně pokoušel o řádnou profesuru
na pražské německé univerzitě, ale místo získal mimořádný
profesor školy G. Pick. Řádným profesorem v Brně byl jmenován
1894 a definitivu dostal 1896. V letech 1904–06 byl
děkanem fakulty chemie. Profesorský sbor vídeňské univerzity
uvažoval 1903 o B. profesuře matematiky, jmenování se
však neuskutečnilo pro B. špatné zdraví. Jeho zdravotní stav
se od poloviny 90. let neustále zhoršoval a 1907 B. definitivně
přestal přednášet. V březnu 1909, dva měsíce před smrtí,
požádal o předčasnou penzi. 1887 uveřejnil práci ''Teorie'' ''analytických''
''funkcí'', která čerpala z Weierstrassových přednášek,
protože Weierstrass, ačkoliv měl vynikající přednášky se zcela
novými poznatky, z nich sám nic nepublikoval. Vydávali je
tedy jeho posluchači ze svých zápisků. Kniha na konci 80. let
našla mezi matematiky uplatnění, avšak vyvolala u Weierstrasse
nevoli. 1895 napsal B. vlastní učebnici ''Základy'' ''vyšší''
''matematiky'' určenou pro univerzitní studenty. Poslední B.
knihou byly publikované přednášky o přibližných metodách
v matematice, které shrnuly výsledky B. šestileté výuky na
brněnské technice. Převážná část B. odborných studií byla
otištěna ve vídeňských ''Sitzungsberichte'' ''der'' ''Kaiserlichen'' ''Akademie''
''der Wissenschaften''.

'''D:''' Theorie der analytischen Functionen, Leipzig 1887; Elemente der höheren
Mathematik, Leipzig 1895; Vorlesungen über mathematische Näherungsmethoden,
Braunschweig 1905.

'''L:''' P. Šišma, Matematika na německé technice v Brně, in: Události na VUT
v Brně 9, 1999, č. 1, s. 20n.; týž, Matematika na německé technice v Brně,
2002, s. 106n.; Poggendorff 4, s. 120; 5, s. 110; ÖBL 1, s. 84; BL 1, s. 96;
Ostschlesische Porträts. Biographisch-bibliographisches Lexikon von Österreichisch-
Ostschlesien 1, 1991, s. 72 (se soupisem díla a literatury).

'''P:''' Zemský archiv Opava, matrika narozených evangelické farnosti Těšín, ET
VII, fol. 683; Archiv města Brna; matrika zemřelých německé evangelické
církve v Brně, sv. V, s. 191.

Pavel Šišma, Marie Makariusová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:1- Matematik]]
[[Kategorie:1858]]
[[Kategorie:Těšín]]
[[Kategorie:1909]]
[[Kategorie:Brno]]