Biografický slovník
BINKO Emanuel 19.1.1851-17.3.1893: Porovnání verzí
(BINKO_Emanuel_19.1.1851-17.3.1893) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.1.1851 | | datum narození = 19.1.1851 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Žďár nad Sázavou |
| datum úmrtí = 17.3.1893 | | datum úmrtí = 17.3.1893 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BINKO, Emanuel''' ''(pseud. ŽĎÁRSKÝ), * 19. 1. 1851 Žďár nad Sázavou, † 17. 3. 1893 Brno, sbormistr, hudební skladatel, pedagog, vydavatel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z měšťanské rodiny. Hudbě se učil v rodišti. Za studia | ||
| + | na reálce v Jihlavě (1863–67), kde byl i vokalistou minoritského | ||
| + | kůru u Jana Ferdinanda Pokorného, ho ovlivnil | ||
| + | profesor českého jazyka P. Ignát Berger. V době studia na | ||
| + | brněnském učitelském ústavu B. 1867–69 zpíval na starobrněnském | ||
| + | kůru pod vedením Pavla Křížkovského. 1869–72 | ||
| + | učil v Jihlavě a působil jako sbormistr spolku Budeč. Odešel | ||
| + | do Třeště, kde se kromě povolání kantora stal varhaníkem | ||
| + | a ředitelem kůru a dopisoval do brněnského listu ''Občan''. | ||
| + | Svou učitelskou pouť zakončil 1884–91 v Brtnici jako nadučitel. | ||
| + | B. 1878 inspiroval J. F. Kubeše, nakladatele v Třebíči, | ||
| + | k vydávání hudebního listu ''Lyra'' a stal se jeho redaktorem. | ||
| + | Ztrátový časopis 1880 převzal, přejmenoval na ''Varyto'' a v jeho | ||
| + | vydávání pokračoval vlastním nákladem. 1881 rozšířil náplň | ||
| + | o literární a hudební přílohu, do níž B. zařazoval skladby. | ||
| + | Jednalo se především o technicky méně náročná sólová | ||
| + | (klavírní), sborová, taneční díla (mazurky, třasáky, čtverylky, | ||
| + | polky, kvapíky) a církevní hudbu. Leoš Janáček 1890 otiskl | ||
| + | v příloze ''Varyta'' svůj mužský sbor ''Ave'' ''Maria'' na text G. G. | ||
| + | Byrona. Do okruhu přispěvatelů patřili mj. Karel Kovařovic, | ||
| + | Josef Nešvera, Jan Malát, Alois Hnilička a Josef Čapka- | ||
| + | -Drahlovský. B. v příloze uveřejnil více než dvacet vlastních | ||
| + | tanečních skladeb a několik smíšených sborů. B. školní a mimoškolní | ||
| + | práce měla ve své době velký kulturně společenský | ||
| + | význam. Založení a vydávání časopisu ''Varyto'' bylo průkopnickým | ||
| + | činem, list podporoval činnost pěveckých a čtenářských | ||
| + | spolků, na venkově vychovával a přispíval k popularizaci | ||
| + | hudby. 1891 však přestal vycházet kvůli B. duševnímu | ||
| + | onemocnění z pracovního přetížení. B. zemřel v Ústavu | ||
| + | choromyslných v brněnských Černovicích a byl 19. 3. 1893 | ||
| + | převezen k pohřbu do Velkého Meziříčí. Byl otcem Emanuela | ||
| + | B. ml. (1883–1926), učitele na gymnáziu a sbormistra | ||
| + | působícího ve Velkém Meziříčí a v Brně. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' vokální skladby – výběr: Bratřím na jihu (píseň pro bas s průvodem klavíru), | ||
| + | Ave Maria (pro dva hlasy a harmonium); Oběť (smíšený sbor). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 99; V. Kryšpín, Sto let práce učitelstva českoslovanského, 1885; | ||
| + | Dalibor 15, 1893, s. 161; J. A. Novotný, Varyto – první hudební časopis moravský, | ||
| + | in: Od Horácka k Podyjí 13, 1935–36, s. 23n.; B. Pernica, Západní | ||
| + | Morava v hudbě, 1938. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA Brno, fond E 67 matriky, č. 16 602, smíšená matrika pro farnost | ||
| + | Žďár město, sv. VI, oddíl narozených, s. 56; tamtéž, č. 17 429, matrika zemřelých, | ||
| + | sv. II, s. 146. | ||
| + | |||
| + | Svatava Pribáňová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | [[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1851]] | [[Kategorie:1851]] | ||
| + | [[Kategorie:Žďár nad Sázavou]] | ||
[[Kategorie:1893]] | [[Kategorie:1893]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 4. 8. 2016, 12:50
| Emanuel BINKO | |
 | |
| Narození | 19.1.1851 |
|---|---|
| Místo narození | Žďár nad Sázavou |
| Úmrtí | 17.3.1893 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
78- Hudební interpret 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41558 |
BINKO, Emanuel (pseud. ŽĎÁRSKÝ), * 19. 1. 1851 Žďár nad Sázavou, † 17. 3. 1893 Brno, sbormistr, hudební skladatel, pedagog, vydavatel
Pocházel z měšťanské rodiny. Hudbě se učil v rodišti. Za studia na reálce v Jihlavě (1863–67), kde byl i vokalistou minoritského kůru u Jana Ferdinanda Pokorného, ho ovlivnil profesor českého jazyka P. Ignát Berger. V době studia na brněnském učitelském ústavu B. 1867–69 zpíval na starobrněnském kůru pod vedením Pavla Křížkovského. 1869–72 učil v Jihlavě a působil jako sbormistr spolku Budeč. Odešel do Třeště, kde se kromě povolání kantora stal varhaníkem a ředitelem kůru a dopisoval do brněnského listu Občan. Svou učitelskou pouť zakončil 1884–91 v Brtnici jako nadučitel. B. 1878 inspiroval J. F. Kubeše, nakladatele v Třebíči, k vydávání hudebního listu Lyra a stal se jeho redaktorem. Ztrátový časopis 1880 převzal, přejmenoval na Varyto a v jeho vydávání pokračoval vlastním nákladem. 1881 rozšířil náplň o literární a hudební přílohu, do níž B. zařazoval skladby. Jednalo se především o technicky méně náročná sólová (klavírní), sborová, taneční díla (mazurky, třasáky, čtverylky, polky, kvapíky) a církevní hudbu. Leoš Janáček 1890 otiskl v příloze Varyta svůj mužský sbor Ave Maria na text G. G. Byrona. Do okruhu přispěvatelů patřili mj. Karel Kovařovic, Josef Nešvera, Jan Malát, Alois Hnilička a Josef Čapka- -Drahlovský. B. v příloze uveřejnil více než dvacet vlastních tanečních skladeb a několik smíšených sborů. B. školní a mimoškolní práce měla ve své době velký kulturně společenský význam. Založení a vydávání časopisu Varyto bylo průkopnickým činem, list podporoval činnost pěveckých a čtenářských spolků, na venkově vychovával a přispíval k popularizaci hudby. 1891 však přestal vycházet kvůli B. duševnímu onemocnění z pracovního přetížení. B. zemřel v Ústavu choromyslných v brněnských Černovicích a byl 19. 3. 1893 převezen k pohřbu do Velkého Meziříčí. Byl otcem Emanuela B. ml. (1883–1926), učitele na gymnáziu a sbormistra působícího ve Velkém Meziříčí a v Brně.
D: vokální skladby – výběr: Bratřím na jihu (píseň pro bas s průvodem klavíru), Ave Maria (pro dva hlasy a harmonium); Oběť (smíšený sbor).
L: HS 1, s. 99; V. Kryšpín, Sto let práce učitelstva českoslovanského, 1885; Dalibor 15, 1893, s. 161; J. A. Novotný, Varyto – první hudební časopis moravský, in: Od Horácka k Podyjí 13, 1935–36, s. 23n.; B. Pernica, Západní Morava v hudbě, 1938.
P: MZA Brno, fond E 67 matriky, č. 16 602, smíšená matrika pro farnost Žďár město, sv. VI, oddíl narozených, s. 56; tamtéž, č. 17 429, matrika zemřelých, sv. II, s. 146.
Svatava Pribáňová
