Verze z 3. 10. 2019, 17:29, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BINKO Emanuel 19.1.1851-17.3.1893

Z Personal
Emanuel BINKO
Narození 19.1.1851
Místo narození Žďár nad Sázavou
Úmrtí 17.3.1893
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 513
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41558

BINKO, Emanuel (pseud. ŽĎÁRSKÝ), * 19. 1. 1851 Žďár nad Sázavou, † 17. 3. 1893 Brno, sbormistr, hudební skladatel, pedagog, vydavatel

Pocházel z měšťanské rodiny. Hudbě se učil v rodišti. Za studia na reálce v Jihlavě (1863–67), kde byl i vokalistou minoritského kůru u Jana Ferdinanda Pokorného, ho ovlivnil profesor českého jazyka P. Ignát Berger. V době studia na brněnském učitelském ústavu B. 1867–69 zpíval na starobrněnském kůru pod vedením Pavla Křížkovského. 1869–72 učil v Jihlavě a působil jako sbormistr spolku Budeč. Odešel do Třeště, kde se kromě povolání kantora stal varhaníkem a ředitelem kůru a dopisoval do brněnského listu Občan. Svou učitelskou pouť zakončil 1884–91 v Brtnici jako nadučitel. B. 1878 inspiroval J. F. Kubeše, nakladatele v Třebíči, k vydávání hudebního listu Lyra a stal se jeho redaktorem. Ztrátový časopis 1880 převzal, přejmenoval na Varyto a v jeho vydávání pokračoval vlastním nákladem. 1881 rozšířil náplň o literární a hudební přílohu, do níž B. zařazoval skladby. Jednalo se především o technicky méně náročná sólová (klavírní), sborová, taneční díla (mazurky, třasáky, čtverylky, polky, kvapíky) a církevní hudbu. Leoš Janáček 1890 otiskl v příloze Varyta svůj mužský sbor Ave Maria na text G. G. Byrona. Do okruhu přispěvatelů patřili mj. Karel Kovařovic, Josef Nešvera, Jan Malát, Alois Hnilička a Josef Čapka- -Drahlovský. B. v příloze uveřejnil více než dvacet vlastních tanečních skladeb a několik smíšených sborů. B. školní a mimoškolní práce měla ve své době velký kulturně společenský význam. Založení a vydávání časopisu Varyto bylo průkopnickým činem, list podporoval činnost pěveckých a čtenářských spolků, na venkově vychovával a přispíval k popularizaci hudby. 1891 však přestal vycházet kvůli B. duševnímu onemocnění z pracovního přetížení. B. zemřel v Ústavu choromyslných v brněnských Černovicích a byl 19. 3. 1893 převezen k pohřbu do Velkého Meziříčí. Byl otcem Emanuela B. ml. (1883–1926), učitele na gymnáziu a sbormistra působícího ve Velkém Meziříčí a v Brně.

D: vokální skladby – výběr: Bratřím na jihu (píseň pro bas s průvodem klavíru), Ave Maria (pro dva hlasy a harmonium); Oběť (smíšený sbor).

L: HS 1, s. 99; V. Kryšpín, Sto let práce učitelstva českoslovanského, 1885; Dalibor 15, 1893, s. 161; J. A. Novotný, Varyto – první hudební časopis moravský, in: Od Horácka k Podyjí 13, 1935–36, s. 23n.; B. Pernica, Západní Morava v hudbě, 1938.

P: MZA Brno, fond E 67 matriky, č. 16 602, smíšená matrika pro farnost Žďár město, sv. VI, oddíl narozených, s. 56; tamtéž, č. 17 429, matrika zemřelých, sv. II, s. 146.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Svatava Pribáňová