Verze z 15. 10. 2018, 18:35, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BINKO Josef 7.3.1879-11.2.1960

Z Personal
Josef BINKO
Narození 7.3.1879
Místo narození Krucemburk u Chotěboře
Úmrtí 11.2.1960
Místo úmrtí Vysoké Mýto
Povolání

87- Fotograf

34- Odborník kožeděl. nebo gumárenského průmyslu

BINKO, Josef, * 7. 3. 1879 Krucemburk u Chotěboře, † 11. 2. 1960 Vysoké Mýto, fotograf, průmyslový podnikatel

Pocházel z rodiny majitele koželužny, v níž měl od 1907 spolu s bratry Ladislavem (1877–1963) a Dušanem (1884 až 1954) vlastnický podíl. Po studiích na reálce a Českoslovanské obchodní akademii získával koželužskou praxi. Od 1907 žil trvale v Krucemburku, od 1909 ve vile, která byla prvním samostatným dílem Josefa Gočára, příbuzného a přítele rodiny. Nejstarší B. datovatelné fotografie pocházejí z 1895, z 1909 se zachovaly nejstarší datované negativy. Vedle portrétů se B. soustředil na krajinářskou a místopisnou fotografii, zčásti uplatněnou v technikách ušlechtilých fotografických tisků. V květnu 1910 vytvořil ze svatební cesty do Dalmácie soubor 103 dochovaných olejotisků, v září 1912 cyklus olejotisků z města Rothenburg ob der Tauber (Německo). Mimořádnou dokumentační hodnotu mají také snímky z Českomoravské vysočiny. 1911 poprvé své fotografie publikoval ve Photographische Rundschau und Mitteilungen. Po 1920, kdy se stal místopředsedou Svazu průmyslu koželužského (až do 1939), modernizoval a rozšiřoval továrnu (1932 Koželužna Augustin Skřivan dědicové zaměstnávala 120 dělníků), jeho zájem o fotografování ustoupil do pozadí. 28. 4. 1948 byla továrna znárodněna.

D: soubor B. negativů je uložen v UPM Praha, pozitivy v NTM Praha a část je v majetku rodiny. V NTM je součástí stálé expozice B. zařízení temné komory.

L: P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 216.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Scheufler