BINOVEC Václav 12.9.1892-29.2.1976

Z Personal
Václav BINOVEC
Narození 12.9.1892
Místo narození Praha
Úmrtí 29.2.1976
Místo úmrtí Praha
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41562

BINOVEC, Václav (pseud. Willy Bronx, Václav Vabín), * 12. 9. 1892 Praha, † 29. 2. 1976 Praha, filmový režisér, producent

Byl prvorozeným synem známého drogisty z pražské ulice Na Poříčí. Po maturitě na karlínské reálce studoval krátce farmacii na české univerzitě. 1911–12 získával zkušenosti ve filmových ateliérech v USA, Paříži, Berlíně, Madridu i Moskvě. Po propuštění z vojenské služby jako invalida převzal 1918 v bývalém Pfeifrově domě ve Vodičkově ulici č. 20 po sochaři Štruncovi ateliér a založil tam Wetebfilm (v názvu použil iniciály W. T., které si začal psát místo původního křestního jména), kde režíroval a vyráběl 6–10 filmů ročně. Začínali v nich svoji kariéru herci Suzanne Marwille (byla nejen hereckou hvězdou, ale rovněž scenáristkou, dramaturgyní a uměleckou poradkyní), Alois Sedláček, J. W. Speerger aj. V němé éře B. natáčel dobrodružné, romantické a melodramatické filmy podle zahraničních vzorů, veselohry a filmové adaptace literárních děl známých autorů, jako byli např. Jakub Arbes (Sivooký démon, 1921), Růžena Svobodová (Černí myslivci, 1921), A. S. Puškin (Krasavice Káťa, 1919), Knut Hamsun (Poslední radost, 1921), G. B. Shaw (Román boxera, 1921). Občas dal přednost i původním námětům, z nichž některé – jako Plameny života (1920) a Děvče z Podskalí (1922) – byly podkladem k nejzdařilejším filmům jeho produkce. V důsledku hospodářské krize byl nucen svou vlastní výrobnu zlikvidovat a odjel pracovat do berlínských ateliérů. Po návratu se pokusil s novou podnikatelskou koncepcí obnovit činnost Wetebfilmu, kde vedle filmové tvorby provozoval filmovou školu (1924–25) a půjčovnu filmů Lyrafilm (1926–31). Ve zvukové éře natočil 17 filmů, většinou podprůměrné kvality. Z této linie se vymykaly pouze adaptace divadelní hry Františka Langra Jízdní hlídka (1936), drama Poručík Alexandr Rjepkin (1937) a přepis románu Jana Drdy Městečko na dlani (1942). Příležitostně také ve filmech hrál pod pseudonymem W. Bronx (A vášeň vítězí, Ulička hříchu a lásky, Komediantská princezna). Velmi výrazně se angažoval ve sféře organizační a odborové; byl předsedou Československé filmové unie (1933–39) a místopředsedou Českomoravského filmového ústředí (1939–41). V pomnichovském období zastával fašizující postoje a za německé okupace se zkompromitoval kolaborací s nacisty.

L: J. Jauris – B. Veselý, Padesátník V. B., in: Filmový kurýr 16, 11. 9. 1942, č. 37, s. 3; B. Rádl, Mladistvý padesátník V. B., in: Kinorevue 8, 30. 9. 1942, č. 47, s. 371; L. Bartošek, Náš film, 1985, s. 193n.; Št, ČSF-90, in: Záběr 21, 15. 6. 1988, č. 12, s. 3; Encyklopédia filmu, Bratislava 1993, s. 84; Český hraný film 1, 1898–1930, 1995 a 2, 1930–1945, 1998 (rejstřík); H. Krejčová – O. Krejča ml., Případ B., in: Iluminace 8, 1996, č. 4, s. 107n.; Tomeš 1, s. 99n.; Panorama českého filmu, 2000, s. 79n.; P. Bednařík, Arizace české kinematografie, 2003, s. 15n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloš Fikejz