Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BIRNBAUM Vojtěch 7.1.1877-30.5.1934

{{Infobox - osoba
| jméno = Vojtěch BIRNBAUM
| obrázek = Birnbaum Vojtech portret.jpg
| datum narození = 7.1.1877
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí = 30.5.1934
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 518-519
}}

'''BIRNBAUM, Vojtěch,''' ''* 7. 1. 1877 Vídeň (Rakousko), † 30. 5. 1934 Praha, historik a teoretik umění, pedagog''

Pocházel z rodiny železničního stavitele, matka byla sestrou
sochaře Bohuslava Schnircha, podruhé se provdala za poděbradského
balneologa Bohumila Boučka. Obecnou školu
navštěvoval B. v Poděbradech, gymnázium studoval v Kolíně
a Praze, maturoval v Rychnově nad Kněžnou. 1896 se
zapsal na pražskou filozofickou fakultu, po roce odešel z popudu
svého kmotra historika Jaroslava Golla na univerzitu
do Vídně, kde 1899–1901 navštěvoval institut pro rakouské
dějepisné bádání (Das k. k. Institut für Oesterreichische Geschichtsforschung). Stal se tam žákem čelných představitelů
vídeňské školy dějin umění Franze Wickhoffa a Aloise Riegla,
často se stýkal s Maxem Dvořákem a Josefem Šustou.
1904 obhájil disertační práci ''Der altchristliche'' ''Kirchenbau''
''und sein'' ''Verhältnis'' ''zur römischen'' ''Baukunst'' a odjel do Říma
na studijní pobyt v Německém archeologickém ústavu, kde
dále rozvíjel téma své disertace. Výsledky z římského pobytu
shrnul do významné práce ''Vitruvius'' ''und die'' ''griechische''
''Architektur'', vydané knižně 1914. Vydáním první části díla
''Ravennská'' ''architektura'' spojil české prostředí s aktuálním
evropským bádáním. Od počátku se věnoval také otázkám
soudobé architektury a pomníkového sochařství a angažoval
se v ochraně památek. 1919 se habilitoval pro obor dějiny
umění na pražské filozofické fakultě, 1922 byl jmenován
mimořádným, 1927 řádným profesorem dějin umění. Jeho
působení na vysoké škole a v Ústavu dějin umění, jehož byl
ředitelem, dovolily velmi záhy mluvit o B. škole, kterou tvořili
historikové umění narození na přelomu století, jeho pozdější
manželka Alžběta Breindlová (1898–1967), Vladimír
Denkstein, František Kovárna, Jan Květ, František Matouš,
Václav Mencl, Vladimír Novotný, Emanuel Poche, Václav
Richter, Oldřich Stefan, Růžena Vacková, Vojtěch Volavka,
Hana Volavková ad. Badatelské zaměření B. na římskou a raně
křesťanskou architekturu doplnily v 1. polovině 20. let zájem
o teorii zákonitostí stylového vývoje, ústící do mimořádně
vlivné studie ''Barokní'' ''princip'' ''v dějinách'' ''architektury'', zájem
o českou románskou a gotickou architekturu, především
o dílo Petra Parléře, a o studium historismu, které shrnula
kniha ''Románská'' ''renesance'' ''koncem'' ''středověku''. B. byl jedním
z mála českých historiků umění, jejichž dílo bylo organickou
součástí světového vývoje oboru. Právem je považován za
pokračovatele a dovršitele klasického období vídeňské školy
dějepisu umění, s níž úzce souvisí také památkářská složka B.
díla. Proti purismu prosazoval konzervační přístupy a analytickou
metodu stavebněhistorického průzkumu. Významně
posunul chápání vztahu dějepisu umění a památkové péče
a dal jejich syntéze silný etický náboj.

'''D:''' De templo Nazianzeno a Gregorio Theologo descripto, in: Eos 13, 1907,
s. 30n.; Rozhledy po antické architektuře, in: Styl 3, 1911, s. 21n.; O architektuře
doby starokřesťanské, in: tamtéž 4, 1912, s. 235n.; Vitruvius und
die griechische Architektur. Denkschriften der kaiserlichen Akademie der
Wissenschaften in Wien. Philosophisch-historische Klasse, Bd. LVII, Ab.
4., Wien 1914; Ravennská architektura. Její původ a vzory 1/1, 1916; Ravennská
architektura. Její původ a vzory 1/2, 1921; Pomníky, in: Styl 2 (7),
1921/1922, s. 2n.; Dům zvaný Livie na Palatině, 1923; Barokní princip
v dějinách architektury, in: Styl 5 (10), 1924, s. 71n.; Románská renesance
na konci středověku, 1924; Kdy přišel Petr Parléř do Prahy?, in: Umění 2,
1929, s. 51n.; Románské emporové kostely v Čechách, in: Sborník k sedmdesátým
narozeninám K. B. Mádla, 1929, s. 49n.; Chrám sv. Víta, in: Kniha
o Praze, sv. 1, 1930, s. 17n.; K datování portrétní galerie v triforiu chrámu
svatovítského, in: Od pravěku k dnešku. Sborník prací z dějin československých
k šedesátým narozeninám Josefa Pekaře 1, 1930, s. 233n.; Památkářská
idea, in: Věstník Klubu Za starou Prahu 14, 1931, č. 5–6, s. 33n.; Tyrš jako
teoretik umění, in: Tyršův sborník 14, 1932, s. 5n.

'''L:''' V. Denkstein, Prof. Dr. V. B. (1877–1934), in: Umění 16, 1944/1945,
s. 5n.; výbory z díla s úplnou bibliografií: V. B., in: Listy z dějin umění (ed.
A. Birnbaumová), 1947; V. B. – život a dílo v dobových souvislostech, in:
V. B., Vývojové zákonitosti v umění, 1987, s. 379n. (ed. I. Hlobil); O. Stefan,
V. B., in: PA 43, 1948, s. 11n.; A. Birnbaumová, V. B., doslov, in: Listy
z dějin umění, 1947; MČE 1, s. 472; ČBS, s. 49; J. Hořejší, V. B., in: Kapitoly
z českého dějepisu umění 2, 1987, s. 10n.; EČVU, s. 64; Tomeš 1,
s. 100.

'''P:''' Archiv AV ČR, Praha.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/8742 Bibliografie dějin Českých zemí]

Vladimír Czumalo
    
[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]
[[Kategorie:1877]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:1934]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Birnbaum Vojtech manzelka.jpg|Vojtěch a Alžběta Birnbaumovi
Birnbaum Vojtech hrob.jpg|Hrob manželů Birnbaumových v Poděbradech
</gallery>