BITTERMANN Maxmilián 17.1.1890-6.2.1973: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 6.2.1973 | | datum úmrtí = 6.2.1973 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 74- Architekt | + | | povolání = 74- Architekt<br />19- Ekonom nebo statistik<br />8- Ekolog nebo ochránce přírody<br /> |
− | 19- Ekonom nebo statistik | + | |
− | 8- Ekolog nebo ochránce přírody | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 523 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 3. 10. 2019, 17:50
Maxmilián BITTERMANN | |
Narození | 17.1.1890 |
---|---|
Místo narození | Strakonice |
Úmrtí | 6.2.1973 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
74- Architekt 19- Ekonom nebo statistik 8- Ekolog nebo ochránce přírody |
Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 523 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41617 |
BITTERMANN, Maxmilián (též Max), * 17. 1. 1890 Strakonice, † 6. 2. 1973 Praha, architekt, národohospodář
Studoval architekturu v Praze a ve Vídni. Poté pracoval jako architekt. Po vzniku ČSR se věnoval hospodářským otázkám a byl spoluvydavatelem týdeníku Hospodářská politika. Zaměřil se hlavně na bytovou problematiku. Připravil návrh na řešení bytové otázky, který se stal základem vládního návrhu bytového zákona z roku 1926 a předpokládal postupné odstranění ochrany nájemníků a dlouhodobý plán výstavby bytů. Návrh byl později vládou z politických důvodů stažen. Po zřízení hospodářského oddělení při předsednictvu vlády (za ministerského předsedy Jana Malypetra) v rámci boje proti následkům hospodářské krize se B. stal jeho vedoucím a 1937 odborovým přednostou. V této funkci se významně podílel na přípravě důležitých hospodářských opatření vlády. Po druhé světové válce se věnoval ekologii a využití solární energie.
L: OSND 1/1, s. 630n.; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, 1937, s. 143.
Vlastislav Lacina