BITTMANN Otakar 27.5.1891-13.9.1945: Porovnání verzí
(BITTMANN_Otakar_27.5.1891-13.9.1945) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Otakar BITTMANN | | jméno = Otakar BITTMANN | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Bittman Otakar portret.PNG |
| datum narození = 27.5.1891 | | datum narození = 27.5.1891 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Kamenice u Jílového u Prahy |
| datum úmrtí = 13.9.1945 | | datum úmrtí = 13.9.1945 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Olomouc |
− | | povolání = 15- Lékaři | + | | povolání = 15- Lékaři<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
− | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 523-524 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BITTMANN, Otakar,''' ''* 27. 5. 1891 Kamenice u Jílového u Prahy, † 13. 9. 1945 Olomouc, lékař-gynekolog, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Maturoval 1910 na gymnáziu v Benešově u Prahy. Potom se | ||
+ | zapsal na lékařskou fakultu české univerzity v Praze. Už jako | ||
+ | medik asistoval dva roky na české I. interní klinice u profesora | ||
+ | MUDr. Emericha Maixnera. B. byl 1913 odveden | ||
+ | k 102. pěšímu pluku jako nadporučík-lékař. Po promoci | ||
+ | 20. 12. 1915 zastupoval sekundárního lékaře na pražské | ||
+ | chirurgické klinice profesora MUDr. Otakara Kukuly. Válečnou | ||
+ | službu B. prožil nejprve jako chirurg ve frontových | ||
+ | nemocnicích. Pro plicní neduh byl superarbitrován a během | ||
+ | sedmiměsíční zdravotní dovolené 1917 působil jako externí | ||
+ | lékař na II. gynekologické klinice u věhlasného profesora | ||
+ | MUDr. Ernsta Wertheima ve Vídni. Pak B. znovu nastoupil | ||
+ | vojenskou službu v zázemí jako chirurg, avšak ještě před | ||
+ | koncem války byl této služby natrvalo zproštěn. 2. 12. 1918 | ||
+ | přijal místo na pražské klinice profesora MUDr. Václava Rubešky | ||
+ | a od 1. 2. 1919 působil rovněž jako asistent na Státní | ||
+ | babické škole, kde administrativně setrval do 31. 7. 1921. | ||
+ | Na výzvu profesora MUDr. Antonína Ostrčila odešel B. na | ||
+ | nově zřízenou gynekologicko-porodnickou kliniku Lékařské | ||
+ | fakulty MU v Brně. Od 1. 5. 1921 ji budoval spolu s Ostrčilem | ||
+ | jako kvalifikovaný asistent. Již v únoru 1922 B. přednesl | ||
+ | veřejnou habilitační přednášku s názvem ''Dnešní'' ''stav'' ''otázky'' | ||
+ | ''eklampsie'', odevzdal habilitační spis ''Příspěvek'' ''k diagnose'' ''ektopických'' | ||
+ | ''gravidit'' a byl 1923 jmenován soukromým docentem. | ||
+ | 1924 sbíral zkušenosti na italských klinikách. První návrh | ||
+ | na titul mimořádného profesora byl 1925 odmítnut, ačkoliv | ||
+ | Ostrčil napsal doporučení, v němž vyzvedl B. pozoruhodné | ||
+ | výzkumné práce na klinice a v laboratoři a jeho aktivní účast | ||
+ | na sjezdech v cizině. B. byl 1925 obviněn ze zločinů zneužití | ||
+ | úřední moci, čehož se měl dopustit paděláním chorobopisu | ||
+ | pacientky, a křivého svědectví. Stíhání bylo 30. 5. 1925 zastaveno. | ||
+ | Podobná obvinění se několikrát opakovala (1928, | ||
+ | 1929, 1932 a 1933) a B. z nich vyšel jako bezúhonný. Jmenování | ||
+ | mimořádným profesorem gynekologie a porodnictví | ||
+ | na Lékařské fakultě MU získal až 31. 7. 1934. V této době | ||
+ | však již v Brně nepůsobil. Nastoupil 1. 10. 1933 jako primář | ||
+ | do Zemské porodnice v Olomouci a do Brna dojížděl | ||
+ | přednášet předmět Porodnické operace a patologické polohy | ||
+ | plodu a porody při nich. | ||
+ | |||
+ | V době protektorátu B. odmítl publikovat v německých časopisech. | ||
+ | V Olomouci vydával časopis ''Periodica'' ''Olomucensia'', | ||
+ | dále tam zřídil školu pro porodní asistentky a pomáhal | ||
+ | udržet českou školu, jesle a útulek pro chudé české děti. | ||
+ | 1943 byl jmenován zemským zdravotním radou a 1. 5. 1945 | ||
+ | vrchním zemským zdravotním radou. Zapojil se i do odboje, | ||
+ | léčil partyzány, na své oddělení přijímal dívky ročníku 1924, | ||
+ | aby je uchránil před totálním nasazením, a židovky, z nichž | ||
+ | některé zachránil před transportem. Ačkoliv byl několikrát | ||
+ | vyšetřován gestapem, byl vyzván, aby léčil ženu Hitlerova | ||
+ | osobního lékaře. Během hospitalizace ji navštěvovali vlivní | ||
+ | Němci a péče B. se dožadovaly také další Němky. Tyto skutečnosti | ||
+ | se po válce staly záminkou k B. obvinění z kolaborace. | ||
+ | 24. 7. 1945 byl na svém pracovišti zatčen a vězněn po | ||
+ | čtyři týdny bez soudního rozhodnutí. Zemský NV v Brně | ||
+ | vydal 1. 8. 1945 přes protesty profesorů a primářů usnesení | ||
+ | o B. suspendování, které nemělo opravný prostředek a které | ||
+ | obsahovalo i příkaz k vyplácení polovičního platu. Uštvaný | ||
+ | B. podlehl srdečnímu infarktu před nástupem do vlaku do | ||
+ | Pardubic, kam cestoval za pacientkou. | ||
+ | |||
+ | B. se věnoval gynekologii a porodnictví jako badatel a praktik, | ||
+ | v oboru byl hodnocen jako zručný a úspěšný operatér, | ||
+ | jeden z nejlepších na Moravě. Jeho odborné práce a léčebné | ||
+ | výsledky byly uznávány i v zahraničí. Ovládal také rentgenologické, | ||
+ | histologické a bakteriologické metody. Zkoumal | ||
+ | mj. etiologii karcinomu způsobeného dehtem a vliv chirurgické | ||
+ | a rentgenové léčby na karcinom konečníku u žen. Spolupracoval | ||
+ | s profesorem MUDr. Janem Florianem z Ústavu | ||
+ | histologie a embryologie Lékařské fakulty MU. B. mu dodával | ||
+ | k experimentům oocyty a embrya z kyretáží, společně | ||
+ | pátrali po pupečníkové liště v embryonálním pruhu a B. mu | ||
+ | radil při psaní knihy ''Od prvoka'' ''k člověku''. Články, které B. | ||
+ | publikoval mj. v ''Časopisu'' ''lékařů'' ''českých'', ''Spisech'' ''LF MU'', | ||
+ | ''Rozhledech'' ''v chirurgii'' ''a gynekologii'' i v zahraničních časopisech | ||
+ | ''Archiv'' ''für Gynäkologie'', ''Wiener'' ''klinische'' ''Wochenschrift'', | ||
+ | ''Zeitschrift'' ''für Krebsforschung'', ''La Provence'' ''médico-chirurgicale'' | ||
+ | a v ''Zentralblatt'' ''für Gynäkologie'', vycházely z jeho experimentálních | ||
+ | a klinických zkušeností a byly doplněny hodnotnými | ||
+ | přílohami. O svých zkušenostech také přednášel mj. na | ||
+ | sjezdu ve Lvově, na chirurgických kongresech v Praze, Římě, | ||
+ | Vídni, Berlíně a v Amsterdamu či ve vědeckém odboru olomoucké lékařské župy. Se svou bugatkou se zúčastňoval známých | ||
+ | automobilových závodů na trati z Brna-Králova Pole | ||
+ | do Soběšic. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Modifikace Wertheimovy interposice se suspensí dělohy při totálních | ||
+ | prolapsech uteru. Spontánní torse tuby v graviditě, in: ČLČ 60, 1921, | ||
+ | č. 43 a 47; Terapie mléčná zánětlivých tumorů adnexálních, in: Bratislavské | ||
+ | lékařské listy, 1922, č. 5; Příspěvek k diferenciální diagnose ektopických gravidit, | ||
+ | in: ČLČ 61, 1922, č. 40; Několik poznámek ke vzniku karcinomu | ||
+ | vyvolaných dehtem, in: tamtéž, 63, 1924, č. 5; O acidose v těhotenství, za | ||
+ | porodu a v šestinedělí a její kompensaci, in: Spisy LF MU 14, 1935, č. 6; | ||
+ | Erfahrungen mit der Schnellentbindung nach Delmas, nebst einigen kritischen | ||
+ | Bemerkungen zur Uterusinnervation und zur Berechtigung der Lumbalanästhesie | ||
+ | in der Geburtshilfe, in: Archiv für Gynäkologie [Berlín] 159, | ||
+ | 1935, č. 5, s. 618n.; Est-ce possible d’excercer une influence sur la détermination | ||
+ | du sexe?, in: La Provence médico-chirurgicale, 1938, č. 1, s. 9n., č. 2, | ||
+ | s. 9n., č. 3, s. 15n.; Příspěvek k aetiologii a genesi kongenitálního sakrálního | ||
+ | teratomu. Příspěvek k pathogenesi a klinice choronepitheliomu. K pathologii | ||
+ | a klinice primárního karcinomu vejcovodu, in: Spisy LF MU 18, 1939, | ||
+ | č. 8, s. 1n., č. 9, s. 1n. a č. 11, s. 1n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' V. Vejdovský, Za profesorem MUDr. O. B., in: Osvobozený našinec 18. 9. | ||
+ | 1945; K. Vrba – B. Viták, Za profesorem MUDr. O. B., in: ČLČ 1945, | ||
+ | č. 39, s. 1430; Profesor MUDr. O. B., in: Stoleté úsilí o zrození nového života, | ||
+ | 1988, s. 107n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv MU Brno, osobní spisy a separáty článků O. B. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/274228 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Věra Linhartová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
+ | [[Kategorie:Kamenice]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
+ | [[Kategorie:Olomouc]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Bittman Otakar Eliska.PNG|Otakar Bittmann (vlevo), na snímku s Eliškou Junkovou | ||
+ | Bittman Otakar vila.PNG|Vila v Olomouci, v níž žil Otakar Bittmann | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 3. 10. 2019, 17:51
Otakar BITTMANN | |
Narození | 27.5.1891 |
---|---|
Místo narození | Kamenice u Jílového u Prahy |
Úmrtí | 13.9.1945 |
Místo úmrtí | Olomouc |
Povolání |
15- Lékaři 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 523-524 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41623 |
BITTMANN, Otakar, * 27. 5. 1891 Kamenice u Jílového u Prahy, † 13. 9. 1945 Olomouc, lékař-gynekolog, pedagog
Maturoval 1910 na gymnáziu v Benešově u Prahy. Potom se zapsal na lékařskou fakultu české univerzity v Praze. Už jako medik asistoval dva roky na české I. interní klinice u profesora MUDr. Emericha Maixnera. B. byl 1913 odveden k 102. pěšímu pluku jako nadporučík-lékař. Po promoci 20. 12. 1915 zastupoval sekundárního lékaře na pražské chirurgické klinice profesora MUDr. Otakara Kukuly. Válečnou službu B. prožil nejprve jako chirurg ve frontových nemocnicích. Pro plicní neduh byl superarbitrován a během sedmiměsíční zdravotní dovolené 1917 působil jako externí lékař na II. gynekologické klinice u věhlasného profesora MUDr. Ernsta Wertheima ve Vídni. Pak B. znovu nastoupil vojenskou službu v zázemí jako chirurg, avšak ještě před koncem války byl této služby natrvalo zproštěn. 2. 12. 1918 přijal místo na pražské klinice profesora MUDr. Václava Rubešky a od 1. 2. 1919 působil rovněž jako asistent na Státní babické škole, kde administrativně setrval do 31. 7. 1921. Na výzvu profesora MUDr. Antonína Ostrčila odešel B. na nově zřízenou gynekologicko-porodnickou kliniku Lékařské fakulty MU v Brně. Od 1. 5. 1921 ji budoval spolu s Ostrčilem jako kvalifikovaný asistent. Již v únoru 1922 B. přednesl veřejnou habilitační přednášku s názvem Dnešní stav otázky eklampsie, odevzdal habilitační spis Příspěvek k diagnose ektopických gravidit a byl 1923 jmenován soukromým docentem. 1924 sbíral zkušenosti na italských klinikách. První návrh na titul mimořádného profesora byl 1925 odmítnut, ačkoliv Ostrčil napsal doporučení, v němž vyzvedl B. pozoruhodné výzkumné práce na klinice a v laboratoři a jeho aktivní účast na sjezdech v cizině. B. byl 1925 obviněn ze zločinů zneužití úřední moci, čehož se měl dopustit paděláním chorobopisu pacientky, a křivého svědectví. Stíhání bylo 30. 5. 1925 zastaveno. Podobná obvinění se několikrát opakovala (1928, 1929, 1932 a 1933) a B. z nich vyšel jako bezúhonný. Jmenování mimořádným profesorem gynekologie a porodnictví na Lékařské fakultě MU získal až 31. 7. 1934. V této době však již v Brně nepůsobil. Nastoupil 1. 10. 1933 jako primář do Zemské porodnice v Olomouci a do Brna dojížděl přednášet předmět Porodnické operace a patologické polohy plodu a porody při nich.
V době protektorátu B. odmítl publikovat v německých časopisech. V Olomouci vydával časopis Periodica Olomucensia, dále tam zřídil školu pro porodní asistentky a pomáhal udržet českou školu, jesle a útulek pro chudé české děti. 1943 byl jmenován zemským zdravotním radou a 1. 5. 1945 vrchním zemským zdravotním radou. Zapojil se i do odboje, léčil partyzány, na své oddělení přijímal dívky ročníku 1924, aby je uchránil před totálním nasazením, a židovky, z nichž některé zachránil před transportem. Ačkoliv byl několikrát vyšetřován gestapem, byl vyzván, aby léčil ženu Hitlerova osobního lékaře. Během hospitalizace ji navštěvovali vlivní Němci a péče B. se dožadovaly také další Němky. Tyto skutečnosti se po válce staly záminkou k B. obvinění z kolaborace. 24. 7. 1945 byl na svém pracovišti zatčen a vězněn po čtyři týdny bez soudního rozhodnutí. Zemský NV v Brně vydal 1. 8. 1945 přes protesty profesorů a primářů usnesení o B. suspendování, které nemělo opravný prostředek a které obsahovalo i příkaz k vyplácení polovičního platu. Uštvaný B. podlehl srdečnímu infarktu před nástupem do vlaku do Pardubic, kam cestoval za pacientkou.
B. se věnoval gynekologii a porodnictví jako badatel a praktik, v oboru byl hodnocen jako zručný a úspěšný operatér, jeden z nejlepších na Moravě. Jeho odborné práce a léčebné výsledky byly uznávány i v zahraničí. Ovládal také rentgenologické, histologické a bakteriologické metody. Zkoumal mj. etiologii karcinomu způsobeného dehtem a vliv chirurgické a rentgenové léčby na karcinom konečníku u žen. Spolupracoval s profesorem MUDr. Janem Florianem z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty MU. B. mu dodával k experimentům oocyty a embrya z kyretáží, společně pátrali po pupečníkové liště v embryonálním pruhu a B. mu radil při psaní knihy Od prvoka k člověku. Články, které B. publikoval mj. v Časopisu lékařů českých, Spisech LF MU, Rozhledech v chirurgii a gynekologii i v zahraničních časopisech Archiv für Gynäkologie, Wiener klinische Wochenschrift, Zeitschrift für Krebsforschung, La Provence médico-chirurgicale a v Zentralblatt für Gynäkologie, vycházely z jeho experimentálních a klinických zkušeností a byly doplněny hodnotnými přílohami. O svých zkušenostech také přednášel mj. na sjezdu ve Lvově, na chirurgických kongresech v Praze, Římě, Vídni, Berlíně a v Amsterdamu či ve vědeckém odboru olomoucké lékařské župy. Se svou bugatkou se zúčastňoval známých automobilových závodů na trati z Brna-Králova Pole do Soběšic.
D: výběr: Modifikace Wertheimovy interposice se suspensí dělohy při totálních prolapsech uteru. Spontánní torse tuby v graviditě, in: ČLČ 60, 1921, č. 43 a 47; Terapie mléčná zánětlivých tumorů adnexálních, in: Bratislavské lékařské listy, 1922, č. 5; Příspěvek k diferenciální diagnose ektopických gravidit, in: ČLČ 61, 1922, č. 40; Několik poznámek ke vzniku karcinomu vyvolaných dehtem, in: tamtéž, 63, 1924, č. 5; O acidose v těhotenství, za porodu a v šestinedělí a její kompensaci, in: Spisy LF MU 14, 1935, č. 6; Erfahrungen mit der Schnellentbindung nach Delmas, nebst einigen kritischen Bemerkungen zur Uterusinnervation und zur Berechtigung der Lumbalanästhesie in der Geburtshilfe, in: Archiv für Gynäkologie [Berlín] 159, 1935, č. 5, s. 618n.; Est-ce possible d’excercer une influence sur la détermination du sexe?, in: La Provence médico-chirurgicale, 1938, č. 1, s. 9n., č. 2, s. 9n., č. 3, s. 15n.; Příspěvek k aetiologii a genesi kongenitálního sakrálního teratomu. Příspěvek k pathogenesi a klinice choronepitheliomu. K pathologii a klinice primárního karcinomu vejcovodu, in: Spisy LF MU 18, 1939, č. 8, s. 1n., č. 9, s. 1n. a č. 11, s. 1n.
L: V. Vejdovský, Za profesorem MUDr. O. B., in: Osvobozený našinec 18. 9. 1945; K. Vrba – B. Viták, Za profesorem MUDr. O. B., in: ČLČ 1945, č. 39, s. 1430; Profesor MUDr. O. B., in: Stoleté úsilí o zrození nového života, 1988, s. 107n.
P: Archiv MU Brno, osobní spisy a separáty článků O. B.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Věra Linhartová