BLÁHA-MIKEŠ Záboj 22.11.1887-3.4.1957: Porovnání verzí

Z Personal
(BLÁHA-MIKEŠ_Záboj_22.11.1887-3.4.1957)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 22.11.1887
 
| datum narození = 22.11.1887
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 3.4.1957
 
| datum úmrtí = 3.4.1957
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
78- Hudební interpret
 
78- Hudební interpret
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Záboj BLÁHA-MIKEŠ
+
}}
 +
 
 +
'''BLÁHA-MIKEŠ, Záboj,''' ''* 22. 11. 1887 Praha, † 3. 4. 1957 Praha, hudební redaktor, skladatel''
 +
 
 +
Vystudoval 1898–1912 pražskou techniku. Hudební vzdělání
 +
získal u A. Mikeše (klavír), V. Nováka a F. Spilky (skladba).
 +
Před první světovou válkou působil jako klavírní doprovázeč
 +
houslistů E. Ondříčka a P. Bartoně. Po návratu z války
 +
(1915–17) se usadil v Praze a věnoval se skladbě, klavírním
 +
doprovodům, hudebně organizační a pedagogické práci.
 +
Psal převážně skladby vokální (písně, sbory, melodramy)
 +
ovlivněné lyrismem J. B. Foerstera, které měly na repertoáru
 +
významná tělesa, např. Smetana, Hlahol, Pěvecké sdružení
 +
moravských učitelů, Pěvecké sdružení pražských učitelek. Ve
 +
20. a 30. letech se B. v časopisech angažoval jako hudební
 +
referent (''Osvětové'' ''rozhledy'', ''Ilustrovaný'' ''legionářský'' ''zpravodaj'',
 +
''Hlas'' ''národní'' ''obrany''). Redigoval časopisy ''Česká'' ''hudba'', ''Zvon''
 +
a ''Umělec'' (1945–46), založil novou edici (''Dobrá'' ''tvorba'' ''novodobá'').
 +
Do rozsáhlé syntézy ''Československá'' ''vlastivěda'' (1935)
 +
napsal kapitoly o hudebním životě v Čechách; byl i autorem
 +
samostatných studií (''Michelangelo'' ''a Beethoven'', 1939) a překladů.
 +
Spoluzakládal Českou hudební společnost a nějakou
 +
dobu jí i předsedal, propagoval hudbu ve smíchovském
 +
Osvětovém sboru a lidovýchovném ústavu.
 +
 
 +
'''D:''' výběr, vokální skladby: Biblické písně, 1914 (provedeno 1919); Nocturna,
 +
1914 (provedeno 1919); Milostné písně, 1918 (provedeno 1919); Veselá
 +
láska, 1918 (provedeno 1919); Hovory se smrtí, 1919 (provedeno 1920); Na
 +
zaváté cestě, 1921; Balada o matčině srdci, 1944; Kytice, 1949; Písně a říkadla,
 +
1949; Písně, 1955; sbory: Píseň Šalamounova, 1920 (provedeno 1921);
 +
Žena, 1927; Člověk, 1927; Matka, 1929 (provedeno 1931); Tulácké srdce,
 +
1927/29; Stabat mater, 1941; Oratorium o lásce a míru, 1950; melodramy:
 +
Přibývající měsíc, 1921; Velký pátek, 1926 (provedeno 1927).
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/1, s. 634; HS 1, s. 101 (se soupisem díla a literatury); B.-M. Z.,
 +
in: Hudební rozhledy 3, 1926/27, s. 164; tamtéž 10, 1957, s. 348.
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]]
 
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]]
 
 
[[Kategorie:1887]]
 
[[Kategorie:1887]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1957]]
 
[[Kategorie:1957]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 11. 8. 2016, 15:32

Záboj BLÁHA-MIKEŠ
Narození 22.11.1887
Místo narození Praha
Úmrtí 3.4.1957
Místo úmrtí Praha
Povolání

77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret

80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41671

BLÁHA-MIKEŠ, Záboj, * 22. 11. 1887 Praha, † 3. 4. 1957 Praha, hudební redaktor, skladatel

Vystudoval 1898–1912 pražskou techniku. Hudební vzdělání získal u A. Mikeše (klavír), V. Nováka a F. Spilky (skladba). Před první světovou válkou působil jako klavírní doprovázeč houslistů E. Ondříčka a P. Bartoně. Po návratu z války (1915–17) se usadil v Praze a věnoval se skladbě, klavírním doprovodům, hudebně organizační a pedagogické práci. Psal převážně skladby vokální (písně, sbory, melodramy) ovlivněné lyrismem J. B. Foerstera, které měly na repertoáru významná tělesa, např. Smetana, Hlahol, Pěvecké sdružení moravských učitelů, Pěvecké sdružení pražských učitelek. Ve 20. a 30. letech se B. v časopisech angažoval jako hudební referent (Osvětové rozhledy, Ilustrovaný legionářský zpravodaj, Hlas národní obrany). Redigoval časopisy Česká hudba, Zvon a Umělec (1945–46), založil novou edici (Dobrá tvorba novodobá). Do rozsáhlé syntézy Československá vlastivěda (1935) napsal kapitoly o hudebním životě v Čechách; byl i autorem samostatných studií (Michelangelo a Beethoven, 1939) a překladů. Spoluzakládal Českou hudební společnost a nějakou dobu jí i předsedal, propagoval hudbu ve smíchovském Osvětovém sboru a lidovýchovném ústavu.

D: výběr, vokální skladby: Biblické písně, 1914 (provedeno 1919); Nocturna, 1914 (provedeno 1919); Milostné písně, 1918 (provedeno 1919); Veselá láska, 1918 (provedeno 1919); Hovory se smrtí, 1919 (provedeno 1920); Na zaváté cestě, 1921; Balada o matčině srdci, 1944; Kytice, 1949; Písně a říkadla, 1949; Písně, 1955; sbory: Píseň Šalamounova, 1920 (provedeno 1921); Žena, 1927; Člověk, 1927; Matka, 1929 (provedeno 1931); Tulácké srdce, 1927/29; Stabat mater, 1941; Oratorium o lásce a míru, 1950; melodramy: Přibývající měsíc, 1921; Velký pátek, 1926 (provedeno 1927).

L: OSND 1/1, s. 634; HS 1, s. 101 (se soupisem díla a literatury); B.-M. Z., in: Hudební rozhledy 3, 1926/27, s. 164; tamtéž 10, 1957, s. 348.

Marie Makariusová