Biografický slovník
BLÁHA Václav 4.5.1901-22.3.1959: Porovnání verzí
(BLÁHA_Václav_4.5.1901-22.3.1959) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Václav BLÁHA | | jméno = Václav BLÁHA | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Blaha Vaclav portret.jpg |
| datum narození = 4.5.1901 | | datum narození = 4.5.1901 | ||
| − | | místo narození = Křečov | + | | místo narození = Křečov u Manětína |
| datum úmrtí = 22.3.1959 | | datum úmrtí = 22.3.1959 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Příbram |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 533 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BLÁHA, Václav,''' ''* 4. 5. 1901 Křečov u Manětína, † 22. 3. 1959 Příbram, hudební skladatel'' | ||
| + | |||
| + | Jako skladatel i instrumentalista byl samoukem. V mládí | ||
| + | začal hrát ve vesnické kapele a díky další praxi v lidových | ||
| + | a vojenských muzikách i kinoorchestrech a kavárenských | ||
| + | skupinách se vypracoval v polovině 30. let na druhého trumpetistu | ||
| + | předního synkopického orchestru R. A. Dvorského | ||
| + | Melody boys. Po 1945 vedl v Praze krátce i svůj vlastní taneční | ||
| + | orchestr. Ačkoliv se jako hráč věnoval převážně moderní | ||
| + | populární hudbě, jako skladatel vynikl v oblasti zábavné | ||
| + | hudby – tzv. lidovky. Stal se jedním z nejznámějších autorů | ||
| + | a jeho písničky, které skládal převážně na vlastní texty, | ||
| + | vycházely ve 30. a 40. letech tiskem v nakladatelství R. A. | ||
| + | Dvorského a byly zachyceny na gramofonových nahrávkách. | ||
| + | Zkomponoval na 70 velmi úspěšných skladeb, které čerpaly | ||
| + | z lidového a městského folkloru. Nejznámější zůstaly polka | ||
| + | ''Jetelíček'' ''u vody'' (1940) a valčík ''Červená'' ''sukýnka'' (1943). | ||
| + | V 50. letech se B. věnoval skladbám pro děti, napsal pro ně | ||
| + | mj. populární písničku ''Tancovala'' ''žížala''. Ve svém posledním | ||
| + | tvůrčím období se snažil navázat na lidové tance. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' skladby: Jetelíček u vody; Červená sukýnka; A nechoď ještě spát; Čočovička; | ||
| + | Dokolečka, dokola; Nedělej si z toho nic; Včera jsem tě čekala; Děvče | ||
| + | jako růže; Tuláček; Dětské písně pro zpěv a klavír, 1951. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 101; EJ, s. 48; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy | ||
| + | a kultury příbramského regionu, 2001, s. 29; J. Kotek, Kronika české synkopy | ||
| + | 2. Osobnost zábavné kultury, in: Nová Pravda, Plzeň, 7. 5. 1991; V. B., in: | ||
| + | Hudební rozhledy 1955, č. 5, s. 247; nekrolog tamtéž 1959, č. 7, s. 304. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/176542 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Marie Makariusová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1901]] | [[Kategorie:1901]] | ||
[[Kategorie:Křečov]] | [[Kategorie:Křečov]] | ||
[[Kategorie:1959]] | [[Kategorie:1959]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Příbram]] |
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Blaha Vaclav deska.jpg|Pamětní deska Václavu Bláhovi na škole v Manětíně | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 3. 10. 2019, 18:06
| Václav BLÁHA | |
 | |
| Narození | 4.5.1901 |
|---|---|
| Místo narození | Křečov u Manětína |
| Úmrtí | 22.3.1959 |
| Místo úmrtí | Příbram |
| Povolání | 77- Hudební skladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 533 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41676 |
BLÁHA, Václav, * 4. 5. 1901 Křečov u Manětína, † 22. 3. 1959 Příbram, hudební skladatel
Jako skladatel i instrumentalista byl samoukem. V mládí začal hrát ve vesnické kapele a díky další praxi v lidových a vojenských muzikách i kinoorchestrech a kavárenských skupinách se vypracoval v polovině 30. let na druhého trumpetistu předního synkopického orchestru R. A. Dvorského Melody boys. Po 1945 vedl v Praze krátce i svůj vlastní taneční orchestr. Ačkoliv se jako hráč věnoval převážně moderní populární hudbě, jako skladatel vynikl v oblasti zábavné hudby – tzv. lidovky. Stal se jedním z nejznámějších autorů a jeho písničky, které skládal převážně na vlastní texty, vycházely ve 30. a 40. letech tiskem v nakladatelství R. A. Dvorského a byly zachyceny na gramofonových nahrávkách. Zkomponoval na 70 velmi úspěšných skladeb, které čerpaly z lidového a městského folkloru. Nejznámější zůstaly polka Jetelíček u vody (1940) a valčík Červená sukýnka (1943). V 50. letech se B. věnoval skladbám pro děti, napsal pro ně mj. populární písničku Tancovala žížala. Ve svém posledním tvůrčím období se snažil navázat na lidové tance.
D: skladby: Jetelíček u vody; Červená sukýnka; A nechoď ještě spát; Čočovička; Dokolečka, dokola; Nedělej si z toho nic; Včera jsem tě čekala; Děvče jako růže; Tuláček; Dětské písně pro zpěv a klavír, 1951.
L: HS 1, s. 101; EJ, s. 48; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 29; J. Kotek, Kronika české synkopy 2. Osobnost zábavné kultury, in: Nová Pravda, Plzeň, 7. 5. 1991; V. B., in: Hudební rozhledy 1955, č. 5, s. 247; nekrolog tamtéž 1959, č. 7, s. 304.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová
Pamětní deska Václavu Bláhovi na škole v Manětíně
