Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BLÜMEGEN Heinrich Cajetan 29.6.1715-30.7.1788

{{Infobox - osoba
| jméno = Heinrich Cajetan BLÜMEGEN
| obrázek = Blumegen Heinrich Cajetan portret.jpg
| datum narození = 29.6.1715
| místo narození = 
| datum úmrtí = 30.7.1788
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 570
}}

'''BLÜMEGEN, Heinrich Cajetan,''' ''* 29. 6. 1715 ?, † 30. 7. 1788 Vídeň (Rakousko), rakouský státník, úředník, velkostatkář, manufakturista''

Byl prvorozeným synem vlastníka velkostatku Letovice na Moravě
a starším bratrem Hermanna Hanibala B. (1716–1774),
římskokatolického kněze a biskupa, a Johanna Chris topha B.
(1722–1802), státního úředníka. Ze všech čle nů rodiny se dopracoval
nejvyššího postavení. V mládí spolu s mladším bratrem
Hermannem Hanibalem cestoval po Německu a po Itálii.
Na Moravě 1740 zahájil služební dráhu jako císařský rada,
přísedící zemského práva a tribunálu a člen zemské komise
pro majetkovou daň. Od 1741 působil jako generální válečný
komisař na Moravě, pod jehož dozor spadalo zásobování
vojenských magazinů obilím a krmivem. Po zřízení zemské
milice na Moravě se 1744 stal členem generálního zemského
válečného komisariátu. 1748 byl jmenován skutečným tajným
radou, vrchním zemským komořím, prezidentem deputace
pro záležitosti kontribuční, kamerální a vojenské, čili
nejvyšším představitelem nově zřízeného úřadu nezávislého
na brněnském guberniu. Ve stejné době se sblížil s kancléřem
hrabětem Haugwitzem, který měl provádět reformy na Moravě.
B. hraběti mj. pomohl 1752 zakoupit velkostatek Náměšť
nad Oslavou. Při oddělení politické a finanční správy
od soudní byl B. 1749 postaven do čela nově zřízeného úřadu
královské reprezentace a komory a již 1753 byl panovnicí
Marií Terezií jmenován zemským hejtmanem. V padesátých
letech osmnáctého století se podílel na budování nového vojenského,
kamerálního a bankálního systému na Moravě. B.
úspěšný postup při obraně země za sedmileté války mu přinesl
strmou státnickou kariéru ve službách císařovny. Nejprve
byl 1759 povýšen za zásluhy spolu s bratry do hraběcího stavu.
1760 byl povolán do Vídně, kde mu byly svěřeny vnitřní
záležitosti s titulem státního ministra a kde zasedal jako člen
nově zřízené státní rady. 1765 byl ustanoven dvorským kancléřem
a dekorován velkokřížem Štěpánského řádu. 1771 získal
jmenování nejvyšším českým a prvním rakouským kancléřem.
Stal se nejen významným rakouským státníkem za
Marie Terezie, ale i jedním z hlavních rádců císaře Josefa II.
Na počátku své vlády císař využíval B. talentu a zkušeností
pro přípravu a uskutečnění reformních kroků a zásahů. Pak
se s B. střetl kvůli jeho konzervativním názorům a postojům.
Pro zatajení nepořádků v moravských stavovských fondech
panovník B. 1782 propustil bez nároku na penzi. Do nemilosti
upadl i jeho bratr Johann Christoph B.

Vedle činnosti ve státní správě byl B. také význačným hospodářem
(mj. velkostatky Vizovice a Mitrov) a manufakturním
podnikatelem. Kromě velkostatku Letovice, kde 1745 založil
plátenickou manufakturu a kterou 1763 převedl na bavlnářskou,
zakoupil 1762 velkostatek Kettenhof v Dolních
Rakousích, kde 1770 zřídil další bavlnářskou manufakturu.
Spolu se společníky hrabaty Chorynským a Kořenským
1754 otevřel kožedělnou manufakturu ve Veselí nad Moravou.
B. byl dvakrát ženatý: poprvé 1737 s Marií Antonií
Chorynskou z Ledské, se kterou měl deset dětí, a podruhé
1788 s Karolinou Breunerovou. Rodinný fideikomis zdědil
syn Franz Heinrich B.

'''L:''' B. Smutný, Jindřich Kajetán B. – portrét státního úředníka, velkostatkáře
a manufakturního podnikatele, in: Studie k sociálním dějinám 7, 2001,
s. 5n.; KSN 1, s. 582; BL 1, s. 110; Myška, s. 48n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276394 Bibliografie dějin Českých zemí]

Bohumír Smutný

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
[[Kategorie:1715]]
[[Kategorie:1788]]
[[Kategorie:Vídeň]]