Biografický slovník
BLÜMEGEN Hermann Hannibal 1.7.1716-17.10.1774: Porovnání verzí
(BLÜMEGEN_Hermann_Hannibal_1.7.1716-17.10.1774) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.7.1716 | | datum narození = 1.7.1716 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 17.10.1774 | | datum úmrtí = 17.10.1774 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BLÜMEGEN, Hermann Hanibal,''' ''* 1. 7. 1716 Vídeň (Rakousko), † 17. 10. 1774 Brno, římskokatolický kněz, biskup'' | ||
| + | |||
| + | Byl starším bratrem Johanna Christopha B. (1722–1802), | ||
| + | státního úředníka, a mladším sourozencem Heinricha Cajetana | ||
| + | B. (1715–1788), státního úředníka, velkostatkáře a manufakturisty. | ||
| + | O B. studiích není nic známo. V mládí cestoval | ||
| + | spolu s bratrem Heinrichem Cajetanem po Německu a po | ||
| + | Itálii a starší bratr mu dopomohl k dosažení významných | ||
| + | církevních úřadů a k vysokému společenskému postavení. | ||
| + | Byl jmenován kanovníkem v Olomouci a 1751 infulovaným | ||
| + | proboštem královské kapituly u sv. Petra a Pavla v Brně. Za | ||
| + | něj byla postavena rezidence probošta kapituly, která se zanedlouho | ||
| + | stala sídlem biskupa v Brně. Již 1752 se odebral | ||
| + | jako postulátor hraběte Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu, | ||
| + | olomouckého biskupa a kardinála, do Říma, aby tam | ||
| + | jednal o svatořečení Jana Sarkandra. B. zasáhl též do sporu | ||
| + | olomouckého metropolity s premonstráty, cisterciáky a benediktiny | ||
| + | a proces dovedl až do konce v Troyerův prospěch. | ||
| + | 1763 přijal úřad královéhradeckého biskupa. Tuto činnost | ||
| + | vykonával kvůli nemoci jen po krátkou dobu a od 1767 | ||
| + | ho zastupoval světící biskup Matyáš František Chorynský | ||
| + | z Ledské. Krátce před smrtí B. vydal publikaci věnovanou | ||
| + | královéhradecké diecézi (''Institutio'' ''Ecclesiastica'' ''ad Universum'' | ||
| + | ''Clerum'' ''Dioecesis'' ''Reginae'' ''Hradecensis''), která svým obsahem | ||
| + | a názory odpovídala učení tehdejších reformátorů. Byl znám | ||
| + | jako vzdělaný a osvícený církevní hodnostář a jako milovník | ||
| + | umění. | ||
| + | |||
| + | B. 1746 zakoupil velkostatek Vizovice. Na místě bývalého | ||
| + | kláštera tam dal 1750–70 postavit brněnským stavitelem | ||
| + | Františkem Grimmem nový zámek s kostelem ve velkolepém | ||
| + | barokním stylu a s hodnotným vnitřním vybavením. B. | ||
| + | byl 1759 povýšen panovnicí Marií Terezií spolu s bratry do | ||
| + | hraběcího stavu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Ch. d’Elvert, Die Grafen von Blümegen, in: Notizen-Blatt der historisch- | ||
| + | -statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung | ||
| + | des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde (Beilage der Mittheilungen), | ||
| + | 1866, s. 17n., 1877, č. 1, s. 1n.; R. Zuber, Osudy moravské církve | ||
| + | v 18. století, 1987, s. 144n.; BL 1, s. 110. | ||
| + | |||
| + | Bohumír Smutný | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1716]] | [[Kategorie:1716]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1774]] | [[Kategorie:1774]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 18. 8. 2016, 11:49
| Hermann Hannibal BLÜMEGEN | |
 | |
| Narození | 1.7.1716 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 17.10.1774 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41869 |
BLÜMEGEN, Hermann Hanibal, * 1. 7. 1716 Vídeň (Rakousko), † 17. 10. 1774 Brno, římskokatolický kněz, biskup
Byl starším bratrem Johanna Christopha B. (1722–1802), státního úředníka, a mladším sourozencem Heinricha Cajetana B. (1715–1788), státního úředníka, velkostatkáře a manufakturisty. O B. studiích není nic známo. V mládí cestoval spolu s bratrem Heinrichem Cajetanem po Německu a po Itálii a starší bratr mu dopomohl k dosažení významných církevních úřadů a k vysokému společenskému postavení. Byl jmenován kanovníkem v Olomouci a 1751 infulovaným proboštem královské kapituly u sv. Petra a Pavla v Brně. Za něj byla postavena rezidence probošta kapituly, která se zanedlouho stala sídlem biskupa v Brně. Již 1752 se odebral jako postulátor hraběte Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu, olomouckého biskupa a kardinála, do Říma, aby tam jednal o svatořečení Jana Sarkandra. B. zasáhl též do sporu olomouckého metropolity s premonstráty, cisterciáky a benediktiny a proces dovedl až do konce v Troyerův prospěch. 1763 přijal úřad královéhradeckého biskupa. Tuto činnost vykonával kvůli nemoci jen po krátkou dobu a od 1767 ho zastupoval světící biskup Matyáš František Chorynský z Ledské. Krátce před smrtí B. vydal publikaci věnovanou královéhradecké diecézi (Institutio Ecclesiastica ad Universum Clerum Dioecesis Reginae Hradecensis), která svým obsahem a názory odpovídala učení tehdejších reformátorů. Byl znám jako vzdělaný a osvícený církevní hodnostář a jako milovník umění.
B. 1746 zakoupil velkostatek Vizovice. Na místě bývalého kláštera tam dal 1750–70 postavit brněnským stavitelem Františkem Grimmem nový zámek s kostelem ve velkolepém barokním stylu a s hodnotným vnitřním vybavením. B. byl 1759 povýšen panovnicí Marií Terezií spolu s bratry do hraběcího stavu.
L: Ch. d’Elvert, Die Grafen von Blümegen, in: Notizen-Blatt der historisch- -statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde (Beilage der Mittheilungen), 1866, s. 17n., 1877, č. 1, s. 1n.; R. Zuber, Osudy moravské církve v 18. století, 1987, s. 144n.; BL 1, s. 110.
Bohumír Smutný
