Verze z 3. 10. 2019, 18:48, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BLÜMEGEN Hermann Hannibal 1.7.1716-17.10.1774

Z Personal
Hermann Hannibal BLÜMEGEN
Narození 1.7.1716
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 17.10.1774
Místo úmrtí Brno
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 570-571
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41869

BLÜMEGEN, Hermann Hanibal, * 1. 7. 1716 Vídeň (Rakousko), † 17. 10. 1774 Brno, římskokatolický kněz, biskup

Byl starším bratrem Johanna Christopha B. (1722–1802), státního úředníka, a mladším sourozencem Heinricha Cajetana B. (1715–1788), státního úředníka, velkostatkáře a manufakturisty. O B. studiích není nic známo. V mládí cestoval spolu s bratrem Heinrichem Cajetanem po Německu a po Itálii a starší bratr mu dopomohl k dosažení významných církevních úřadů a k vysokému společenskému postavení. Byl jmenován kanovníkem v Olomouci a 1751 infulovaným proboštem královské kapituly u sv. Petra a Pavla v Brně. Za něj byla postavena rezidence probošta kapituly, která se zanedlouho stala sídlem biskupa v Brně. Již 1752 se odebral jako postulátor hraběte Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu, olomouckého biskupa a kardinála, do Říma, aby tam jednal o svatořečení Jana Sarkandra. B. zasáhl též do sporu olomouckého metropolity s premonstráty, cisterciáky a benediktiny a proces dovedl až do konce v Troyerův prospěch. 1763 přijal úřad královéhradeckého biskupa. Tuto činnost vykonával kvůli nemoci jen po krátkou dobu a od 1767 ho zastupoval světící biskup Matyáš František Chorynský z Ledské. Krátce před smrtí B. vydal publikaci věnovanou královéhradecké diecézi (Institutio Ecclesiastica ad Universum Clerum Dioecesis Reginae Hradecensis), která svým obsahem a názory odpovídala učení tehdejších reformátorů. Byl znám jako vzdělaný a osvícený církevní hodnostář a jako milovník umění.

B. 1746 zakoupil velkostatek Vizovice. Na místě bývalého kláštera tam dal 1750–70 postavit brněnským stavitelem Františkem Grimmem nový zámek s kostelem ve velkolepém barokním stylu a s hodnotným vnitřním vybavením. B. byl 1759 povýšen panovnicí Marií Terezií spolu s bratry do hraběcího stavu.

L: Ch. d’Elvert, Die Grafen von Blümegen, in: Notizen-Blatt der historisch- -statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde (Beilage der Mittheilungen), 1866, s. 17n., 1877, č. 1, s. 1n.; R. Zuber, Osudy moravské církve v 18. století, 1987, s. 144n.; BL 1, s. 110.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Bohumír Smutný