Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BLÜMEGEN Johann Christoph 8.7.1722-5.10.1802

{{Infobox - osoba
| jméno = Johann Christoph BLÜMEGEN
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.7.1722
| místo narození = 
| datum úmrtí = 5.10.1802
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 44- Právník

| jiná jména = 
}}

'''BLÜMEGEN, Johann Christoph,''' ''* 8. 7. 1722 ?, † 5. 10. 1802 Brno, státní úředník''

Byl nejmladším synem vlastníka velkostatku Letovice na Moravě,
mladším bratrem Heinricha Cajetana B. (1715–1788),
rakouského státníka, úředníka, velkostatkáře a manufakturisty,
a Hermanna Hanibala B. (1716–1774), římskokatolického
kněze a biskupa. Stejně jako Heinrich Cajetan B.
sloužil v úřadech státní správy na Moravě. Spolu s bratry byl
1759 povýšen za zásluhy do hraběcího stavu. 1765–70 působil
jako zemský podkomoří, 1765–73 jako předseda komerčního
konsesu a směnečného a merkantilního soudu v Brně,
1770 byl panovnicí jmenován zemským komořím, do 1773
pracoval jako skutečný tajný rada u gubernia a královský
městský administrátor na Moravě a 1773 získal tituly skutečného
prezidenta zemského gubernia, zemského hejtmana
a prezidenta dvorské komise pro dědickou a nápojovou daň.
Při sloučení zemské moravské a slezské správy 1782 byl odvolán
císařem Josefem II. za dříve zjištěné nepořádky, nikoliv
však za špatný výkon služby. Zároveň byl propuštěn z prestižní
služby ve Vídni také B. nejstarší bratr Heinrich Cajetan
a oběma byl odepřen i nárok na penzi. Roční penzi ve výši
2 666 zlatých B. udělil až císař Leopold II.

Dále od 1770 B. zastával funkci ředitele K. k. mährisch-
-schlesiche Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der
Natur- und Landeskunde in Brünn (C. k. moravsko-slezské
společnosti pro zvelebení orby, přírodovědu a vlastivědu
v Brně). Předtím 1746 zakoupil statek Mitrov u Nového
Města na Moravě, avšak již 1757 ho pro „nemajetnost“ prodal.
Po dobu života bratra Hermanna Hanibala B. spravoval
jeho velkostatek Vizovice, který po 1774 dostal do doživotního
užívání. Tam 1788 dal provést tzv. raabizaci, čili zrušení
roboty a rozdělení dominikálních pozemků a zřídil spolu se
svými bratry jako společníky společnost pro obchod s ovčí
vlnou. Byl třikrát ženatý. Po B. smrti velkostatek Vizovice
připadl nejstaršímu synu z prvního manželství s hraběnkou
Marií Aloisií Herbersteinovou Petru Hermannu B., právníku
a soudci.

Syn '''Peter Hermann B.''' (* 19. 9. 1754 Brno, † 6. 7. 1813
Brno) byl posledním mužským potomkem svého rodu. Dostal
vychování ve vídeňském Theresianu. V mládí cestoval po
Německu a po Itálii, poznával hlavně památky a nakupoval
umělecké předměty. V duchu rodinných tradic 1777 vstoupil
do státní služby na Moravě a 1779 pracoval jako přísedící
královského tribunálu, 1783 byl již apelačním radou
a 1795 dvorním radou Nejvyššího soudního úřadu ve Vídni,
od 1805 je zaznamenán jako prezident moravskoslezského
zemského soudu. 1809 obdržel za zásluhy komandérský kříž
Leopoldova řádu. Svěřené úřady vykonával s horlivostí, byl
znám smyslem pro spravedlnost a nestranností v soudních
sporech. V zámecké budově ve Vizovicích shromáždil rozsáhlou
a cennou sbírku obrazů a rytin. Jeho kolekce byla
považována za jeden z nejhodnotnějších souborů starých mistrů
na Moravě. Po smrti bratrance Franze Heinricha B. mu
připadl letovický fideikomis.

'''L:''' Ch. d’Elvert, Die Grafen von Blümegen, in: Notizen-Blatt der historisch-
-statistischen Section der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung
des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde (Beilage der Mittheilungen),
1877, č. 1, s. 1n.; BL 1, s. 110.

Bohumír Smutný

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:44- Právník]]
[[Kategorie:1722]]
[[Kategorie:1802]]
[[Kategorie:Brno]]