BLAŽEJ Bohuslav 31.3.1932-14.1.1989: Porovnání verzí
(BLAŽEJ_Bohuslav_31.3.1932-14.1.1989) |
|||
Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''BLAŽEJ, Bohuslav,''' ''* 31. 3. 1932 Havlíčkův Brod, † 14. 1. 1989 Praha, grafik, typograf, publicista'' | |
+ | |||
+ | Vyučil se ručním sazečem v Havlíčkově Brodě, 1953–57 navštěvoval | ||
+ | Střední průmyslovou školu grafickou v Praze. Tam | ||
+ | od 1959 i učil. Teoreticky i prakticky se věnoval výtvarné typografii. | ||
+ | Graficky upravoval knihy pro nakladatelství Artia, | ||
+ | Albatros, Kruh, Práce, Profil, Státní pedagogické nakladatelství, | ||
+ | Svoboda, časopisy ''Domov'', ''Vodní'' ''revue – potápěč'', ''Typografia'' | ||
+ | a také obaly gramofonových desek. Od 1973 provedl | ||
+ | úpravu i u řady příležitostných tisků Památníku národního | ||
+ | písemnictví v Praze. Ve svých realizacích dával přednost přehlednému | ||
+ | členění textu, často pracoval s kaligrafickým písmem | ||
+ | a nebál se experimentovat s novými typy písma. K nejcennějším | ||
+ | patří jeho bibliofilské tisky, výtvarné publikace | ||
+ | a knížky pro děti. 1974 založil tvůrčí skupinu Typo &. Získal | ||
+ | mnohá ocenění v soutěžích o Nejkrásnější knihu ČSSR | ||
+ | (1969–72), 1970 obdržel cenu v podobné soutěži ve Francii, | ||
+ | 1972 Grand Prix Bologna, 1982 Velkou cenu IBA (Internationale | ||
+ | Kunstbuchausstellung) Lipsko, 1983 cenu nakladatelství | ||
+ | Vyšehrad a 1988 cenu nakladatelství Svoboda. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Ruční sazba, 1971; Grafická úprava tiskovin, 1990; samostatné výstavy: | ||
+ | Památník národního písemnictví, Praha (1976); Galerie výtvarného umění, | ||
+ | Havlíčkův Brod (1982). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' E. Minář, Typografova abeceda, 1982, passim; Na počátku je písmo, in: | ||
+ | Naše rodina 21. 3. 1984; MČE 1, s. 484; ČBS, s. 52; SČSVU 1, s. 173; | ||
+ | Tomeš 1, s. 105. | ||
+ | |||
+ | Tomáš Sekyrka | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1932]] | [[Kategorie:1932]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Havlíčkův Brod]] |
[[Kategorie:1989]] | [[Kategorie:1989]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 12. 8. 2016, 18:33
Bohuslav BLAŽEJ | |
Narození | 31.3.1932 |
---|---|
Místo narození | Havlíčkův Brod |
Úmrtí | 14.1.1989 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41752 |
BLAŽEJ, Bohuslav, * 31. 3. 1932 Havlíčkův Brod, † 14. 1. 1989 Praha, grafik, typograf, publicista
Vyučil se ručním sazečem v Havlíčkově Brodě, 1953–57 navštěvoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze. Tam od 1959 i učil. Teoreticky i prakticky se věnoval výtvarné typografii. Graficky upravoval knihy pro nakladatelství Artia, Albatros, Kruh, Práce, Profil, Státní pedagogické nakladatelství, Svoboda, časopisy Domov, Vodní revue – potápěč, Typografia a také obaly gramofonových desek. Od 1973 provedl úpravu i u řady příležitostných tisků Památníku národního písemnictví v Praze. Ve svých realizacích dával přednost přehlednému členění textu, často pracoval s kaligrafickým písmem a nebál se experimentovat s novými typy písma. K nejcennějším patří jeho bibliofilské tisky, výtvarné publikace a knížky pro děti. 1974 založil tvůrčí skupinu Typo &. Získal mnohá ocenění v soutěžích o Nejkrásnější knihu ČSSR (1969–72), 1970 obdržel cenu v podobné soutěži ve Francii, 1972 Grand Prix Bologna, 1982 Velkou cenu IBA (Internationale Kunstbuchausstellung) Lipsko, 1983 cenu nakladatelství Vyšehrad a 1988 cenu nakladatelství Svoboda.
D: Ruční sazba, 1971; Grafická úprava tiskovin, 1990; samostatné výstavy: Památník národního písemnictví, Praha (1976); Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod (1982).
L: E. Minář, Typografova abeceda, 1982, passim; Na počátku je písmo, in: Naše rodina 21. 3. 1984; MČE 1, s. 484; ČBS, s. 52; SČSVU 1, s. 173; Tomeš 1, s. 105.
Tomáš Sekyrka