Verze z 3. 10. 2019, 17:36, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BLAŽEK František 23.9.1878-1943

Z Personal
František BLAŽEK
Narození 23.9.1878
Místo narození Chotýčany (č. o. Ševětín) u Českých Budějovic
Úmrtí ?1943
Místo úmrtí Miřejovice u Velvar
Povolání 44- Právník
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 549-550

BLAŽEK, František, * 23. 9. 1878 Chotýčany (č. o. Ševětín) u Českých Budějovic, † ? 1943 Miřejovice u Velvar, finanční právník, účastník 1. odboje

Maturoval na třeboňském gymnáziu a vystudoval právnickou fakultu české univerzity v Praze (1903 JUDr.). V mládí sympatizoval s realistickým hnutím, 1905 se stal členem České strany pokrokové. Po promoci do října 1918 působil ve státní finanční službě (od 1911 na Zemské berní správě pro království České). Od léta 1915 byl spojkou tajného výboru pro řízení domácí konspirace, tzv. Maffie, s berním ředitelstvím a zajišťoval kontakt i na Zemském finančním ředitelství. Na jaře 1916 se stal důvěrníkem Maffie pro oblast finanční správy a v září 1917 ho J. Hajšman doporučil za člena jejího užšího vedení. V závěru války byl pomocníkem P. Šámala v strategických finančních a rozpočtových úvahách. Finančně koordinoval domácí konspiraci (1917–18), v srpnu 1918 byl pověřen Národním výborem československým vypracovat finanční rozvahu o převzetí moci a zajistit transformaci zemských finančních úřadů v českých zemích i na Slovensku v podmínkách samostatného státu. Od 28. 10. 1918 do příjezdu T. G. Masaryka vedl finanční referát Národního výboru a poté i předsednictva vlády. Politicky se připojil se skupinou České demokracie k České (Československé) straně socialistické. Od prosince 1918 do března 1919 byl dočasným správcem Zemského finančního ředitelství v Praze, 1919–26 přednostou hospodářské a stavební správy pražského Hradu v Kanceláři prezidenta republiky, kde se významně zasloužil o zajištění stavební adaptace hradního areálu architektem J. Plečnikem, 1926–38 přednostou oddělení důchodové daně a trestní agendy ministerstva financí. Podílel se iniciativně na reformě přímých daní v ČSR, 1925 vyznamenán Československou revoluční medailí.

L: AČP, s. 82; J. Hajšman, Mafie v rozmachu, 1934, 220n.; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 15.

P: osobní archiv autora.

Martin Kučera