BLAŽEK Jaroslav 3.8.1896-9.8.1976: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 551-552
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 3. 10. 2019, 17:39

Jaroslav BLAŽEK
Narození 3.8.1896
Místo narození Praha
Úmrtí 9.8.1976
Místo úmrtí Praha
Povolání 85- Filmař nebo filmový podnikatel
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 551-552
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41771

BLAŽEK, Jaroslav, * 3. 8. 1896 Praha, † 9. 8. 1976 Praha, kameraman

Začínal jako promítač v kině a od 1915 pracoval jako laborant v pražské výrobně Poja Film. Od 1919 snímal jako kameraman reportážní, dokumentární a hrané filmy, mezi nimiž převažovaly tituly lehkých žánrů a nízké úrovně. K hodnotnějším dílům, kde uplatnil novátorské kameramanské postupy a prostředky pro zachycení atmosféry a prostředí, patřila pouze dramata Batalion (1927, režie Přemysl Pražský) a Varhaník u sv. Víta (1929, režie Martin Frič). Stál za kamerou téměř třiceti zvukových hraných filmů významných režisérů: Vladislav Vančura (Na sluneční straně, 1933; Marijka nevěrnice, 1934), Josef Rovenský (Za ranních červánků, 1934), Miroslav Cikán (U nás v Kocourkově, 1934; Její pastorkyně, 1938), Václav Wasserman (Trhani, 1936), Martin Frič (Poslední muž, 1934; Hordubalové, 1937; Těžký život dobrodruha, 1941). Na některých filmech, v nichž mu obvykle připadlo snímání exteriérů, spolupracoval s kameramany Ottou Hellerem, Karlem Deglem, Janem Stallichem. Pokusil se natočit podle vlastního námětu film Hrdinové hranic (1938), který reagoval na politické události podzimu toho roku (pro rozpad republiky a změnu politické situace nemohl být film dokončen). Po úspěchu Hordubalů na benátském Biennale 1938 dostal nabídku k práci v Itálii, kde natočil čtyři filmy. Začátkem 50. let se vrátil k tvorbě krátkých populárně-vědeckých, dokumentárních, výukových a reklamních filmů. B. práce se vyznačovala smyslem pro jednotu stylu exteriérových a interiérových sekvencí, jejichž obraz stylizoval především výběrem autentických reálií bez přeneseného významu.

L: S. Ježek, Český operatér v Itálii, in: Kinorevue 7, 4. 10. 1939, č. 6, s. 129; Úspěch českého operatéra u americké firmy, in: Filmový kurýr 4, 26. 9. 1930, č. 39, s. 3n.; lf, Český kameraman točí italské filmy, in: tamtéž 13, 15. 9. 1939, č. 37, s. 2; FP, s. 37n.; L. Bartošek, Muži za kamerou, 1984, s. 11n.; Encyklopédia filmu, Bratislava 1993, s. 89; Tomeš 1, s. 106; Český hraný film 1, 1898–1930, 1995, 2, 1930–1945, 1998 a 3, 1945–1960, 2000 (rejstřík).

Miloš Fikejz