Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BLAŽEK Zdeněk 24.5.1905-19.6.1988

{{Infobox - osoba
| jméno = Zdeněk BLAŽEK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 24.5.1905
| místo narození = Žarošice u Kyjova
| datum úmrtí = 19.6.1988
| místo úmrtí = Nové Město na Moravě
| povolání = 77- Hudební skladatel

| jiná jména = 
}}

'''BLAŽEK, Zdeněk,''' ''* 24. 5. 1905 Žarošice u Kyjova, † 19. 6. 1988 Nové Město na Moravě, hudební skladatel, muzikolog, pedagog''

Pocházel z kantorské rodiny s bohatou hudební tradicí, po
matce byl spřízněn s Arnoštem Prausem, autorem populárního
vlasteneckého sboru ''Chorál'' ''Čechů''. Hře na klavír a na
housle se B. učil nejprve u svého otce, ve hře na klavír ho
zdokonalovala Anna Holubová a na varhany Janáčkův žák
František Hošek. Po maturitě na gymnáziu v Boskovicích
(1924) studoval 1924–29 na Státní konzervatoři v Brně –
skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Františka Neumanna.
Studia skladby 1933–35 dovršil na mistrovské škole
při Státní konzervatoři v Praze u Josefa Suka, kterého uznával
a obdivoval. Dále vystudoval hudební vědu na Filozofické
fakultě MU u profesora Vladimíra Helferta a obhájil tam
disertační práci s názvem ''O harmonické'' ''a polyfonní'' ''struktuře''
''díla'' ''Smetanova'' a byl promován titulem PhDr. (1933). Byl
jedním z Helfertových žáků, kteří se významně angažovali
v brněnském hudebním životě. 1933–34 učil na hudební
škole Besedy brněnské a 1934–41 pracoval jako tajemník
a referent hudebního oddělení brněnského Radiojournalu.
1941 přijal místo profesora skladby a hudební teorie na
Státní konzervatoři v Brně. Tuto školu 1947–61 vedl jako
ředitel. Vedle toho přednášel hudební teorii na Pedagogické
fakultě (1946–51) a na katedře muzikologie Filozofické
fakulty MU (1952–71). Tam také obhájil habilitační práci s názvem ''Dvojsměrná'' ''alterace'' ''v harmonickém'' ''myšlení'' a 1961
byl jmenován nejprve docentem a 1968 profesorem.

Těžiště B. tvorby čítající 180 opusových čísel tvoří vokální
skladby, při jejichž komponování ho ovlivnili hlavně skladatelé
Vítězslav Novák a Josef Suk a pak tvůrčí odkaz Leoše
Janáčka a moravská lidová píseň. B. vokální tvorbu – písňové
cykly, sbory a kantáty – charakterizuje citová vroucnost,
zpěvnost a melodická přístupnost. Za okupace zaznamenaly
velký ohlas jeho mužské sbory ''Boží'' ''mlýny'' a ''Úzkosti'' ''a naděje''
a nejvýznamnější kantáta ''Zpěv'' ''rodné'' ''zemi'' na text Josefa
Hory. B. se věnoval rovněž komponování komorních skladeb
– klavírních a houslových cyklů, trií a smyčcových kvartet,
avšak tiskem vyšla jen část této tvorby. Památku svého
předčasně zemřelého syna Jiřího B. uctil ''Malou'' ''komorní'' ''symfonií''
s barytonovým sólem na text Otokara Březiny (1986).
Pro MU napsal dodnes hrané promoční fanfáry. Dramatické
cítění B. prokázal v opeře ''Verchovina'' (1951) na libreto
Jaroslava Zatloukala, kterou zasadil do podkarpatoruského
lidového prostředí, a v opeře R. U. R. podle předlohy Karla
Čapka (1975). Obě díla provázely nesnáze. ''Verchovina'' byla
po průtazích provedena v Brně až 1956, svolení ke zhudebnění
R. U. R. od Čapkových dědiců B. nezískal a spoléhal
na uplynutí autorských práv. Druhou operu nastudovalo brněnské
ND a uvedlo 2004 v menším obsazení a v jediném
soukromém představení (instrumentace Jan Jirásek). Své
teoretické práce B. zasvětil především dílu Leoše Janáčka.
Hodnotil Janáčkovu nauku o harmonii opřenou o psychologii,
sestavil slovník Janáčkovy terminologie a editoval jeho
teoretické příspěvky. B. byl pohřben v čestném hrobě města
Brna na Ústředním hřbitově.

'''D:''' J. Blažek, Soupis prací Z. B., 1986, s. 124n.; výběr z klavírních skladeb:
Klavírní variace op. 2, 1928, Malá suita op. 21, 1942, Intermezza op. 26,
1945, Dětem – tři řady instruktivních skladbiček op. 47, 1934, 1943, 1953;
výběr z komorních skladeb: Smyčcový kvartet č. 1 op. 23, 1943, Smyčcový
kvartet č. 3 op. 53, 1955–56, Smyčcový kvartet č. 7 op. 152, 1981, Čtyři
romantické skladby pro lesní roh a klavír op. 42, 1952, Serenáda pro smyčcový
orchestr a harfu op. 123, 1973, Lyrická suita pro smyčcový orchestr op.
149, 1980, Samotínská idyla pro smyčce op. 178, 1988; výběr z vokálních
skladeb: Balada o nenarozeném dítěti pro mužský sbor a dva sólové hlasy op.
8, 1933 (text J. Wolker); ženské sbory: Zpěvy o mamince op. 11, 1935 (text
O. Sedlmayerová), cyklus písní Požehnání léta op. 22, 1942–43 (text J. Urbánková);
kantáty: Zpěv rodné zemi op. 17, 1938–39 (text J. Hora), Moje
matka op. 30, 1947 (text O. Březina), Óda na chudobu op. 57, 1957–58
(text P. Neruda) a Domov op. 71, 1962 (text F. Nechvátal); mužské sbory:
Balady z povstání op. 67, 1960 (text J. Urbánková); opery: Verchovina op.
39, 1951 (libreto J. Zatloukal), R. U. R. op. 126, 1975 (libreto K. Čapek);
teoretické práce: Leoš Janáček. Hudebně teoretické dílo, 1–2, 1968 a 1974.

'''L:''' KSN 1, s. 574; HS 1, s. 107n.; Grove 3, s. 695; J. Racek, Leoš Janáček
a současní moravští skladatelé, 1940; M. Štědroň, Z. B. – teoretik, in: Opus
musicum, 1985, s. 176n.; J. Blažek, c. d.; L. Peduzzi, Z. B. Obraz života
a díla, 1988.

'''P:''' Obecní úřad v Žarošicích, Kniha narozených, svazek VI, ročník 1905,
s. 33, č. 27; B. pozůstalost je uložena v oddělení dějin hudby MZM v Brně.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/46174 Bibliografie dějin Českých zemí]

Svatava Přibáňová

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
[[Kategorie:1905]]
[[Kategorie:Žarošice]]
[[Kategorie:1988]]
[[Kategorie:Nové Město na Moravě]]