BLAŽKE Jaromír 24.8.1910-3.8.1966: Porovnání verzí
(BLAŽKE_Jaromír_24.8.1910-10.8.1966) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.8.1910 | | datum narození = 24.8.1910 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Uherský Brod |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 3.8.1966 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik | | povolání = 19- Ekonom nebo statistik | ||
44- Právník | 44- Právník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BLAŽKE, Jaromír,''' ''* 24. 8. 1910 Uherský Brod, † 3. 8. 1966 Brno, právník, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z chudé rodiny zámečníka. Vychodil obecnou školu | ||
+ | a 1928 maturoval na gymnáziu v rodišti. Na střední škole | ||
+ | 1927–28 vstoupil do KSČ. 1929 se vyučil zámečníkem. | ||
+ | 1929–34 vystudoval Právnickou fakultu MU. Zapojoval | ||
+ | se do veřejného a do politického života, např. 1933–34 byl | ||
+ | zvolen předsedou brněnské Jednoty nemajetných a pokrokových | ||
+ | studentů a Komunistické studentské frakce (Kostufra). | ||
+ | Jako aktivní komunista nemohl vstoupit do státní služby | ||
+ | a na dobu 1934–40 přijal místo advokátního koncipienta | ||
+ | u JUDr. Vladislava Dokládala v Lipníku nad Bečvou. 1935 | ||
+ | složil rigorózní zkoušky a byl promován titulem JUDr. Oženil | ||
+ | se 1936 a s manželkou měli pět dětí. Otevřel si samostatnou | ||
+ | advokátní kancelář ve Velké Bíteši, kde působil 1940 až | ||
+ | 1945. Během německé okupace pracoval v odboji, organizoval | ||
+ | hlavně ilegální NV na Velkobítešsku a stal se jeho předsedou | ||
+ | ve Velké Bíteši. B. byl sledován a 1942 tři měsíce vězněn | ||
+ | gestapem v Jihlavě. Po osvobození se B. profesní a politické | ||
+ | aktivity propojily. 1945 otevřel samostatnou advokátní kancelář | ||
+ | v Brně. Vedle advokátní praxe zasedal v zemském průmyslovém | ||
+ | referátu v Brně, byl jmenován národním správcem | ||
+ | družstevní centrály Moragro, byl i radním v Ústředním | ||
+ | NV v Brně, předsedal rozhodčímu soudu Plodinové bursy, | ||
+ | byl zvolen místopředsedou moravské advokátní komory | ||
+ | a zastával funkce v předsednictvu krajského výboru KSČ. | ||
+ | Po únoru 1948 se výrazně angažoval v tzv. akčních výborech | ||
+ | NF v několika institucích, dále pracoval v ideologické sekci | ||
+ | právní rady při ústředním výboru KSČ a přednášel v kursech | ||
+ | Právnické školy pro pracující a v Dělnické škole MV. | ||
+ | Brzy také nastoupil na strmou dráhu vysokoškolského učitele. | ||
+ | 1947–49 působil jako pověřený profesor na Vysoké škole | ||
+ | sociální v Brně. Na Právnickou fakultu MU přišel v únoru | ||
+ | 1948 nejprve jako předseda tzv. akčního výboru NF. Od začátku | ||
+ | studijního roku 1948/49 tam konal, už po formální | ||
+ | stránce řádně, suplentské přednášky jako pověřený profesor | ||
+ | a 1. 3. 1949 byl jmenován řádným profesorem exponovaných oborů právní filozofie a občanského práva s platností | ||
+ | od 1. 10. 1948. Stalo se tak po ministerské intervenci bez | ||
+ | ohledu na prakticky neexistující pedagogickou praxi a vědeckou | ||
+ | činnost. Na stejné fakultě 1949/50 zastával i funkci | ||
+ | děkana (posledního před zrušením Právnické fakulty MU); | ||
+ | přednášel a cvičil občanské právo a právní filozofii a také | ||
+ | společenské nauky a rodinné právo. Po zrušení brněnské fakulty | ||
+ | byl jako jediný z jejích profesorů v říjnu 1950 přeložen | ||
+ | na Právnickou fakultu UK do Prahy, kde se na krátkou dobu | ||
+ | stal vedoucím katedry občanského práva. Od 1. 8. 1953 přijal | ||
+ | místo profesora zemědělsko-družstevního práva na VŠZ | ||
+ | v Brně. Zaměřil se na otázky zemědělsko-družstevního práva | ||
+ | a vlastnictví půdy a vedl tam katedru statistiky a práva. Tehdy | ||
+ | se začal zabývat technickou normalizací, a to nejen v zemědělské | ||
+ | prvovýrobě. Pojímal ji jako specifický právnický | ||
+ | obor a soustavně ji propagoval na přednáškách, seminářích, | ||
+ | školeních, kursech, konferencích a v článcích (''Učebnice'' ''technické'' | ||
+ | ''normalizace'', 1968). Dal podnět ke zřízení Studijního | ||
+ | střediska technické normalizace při VUT v Brně, které pak | ||
+ | i vedl. Současně tam byl pověřován přednáškami z technické | ||
+ | normalizace, právních předpisů a z bezpečnosti práce. Dále | ||
+ | připravil učebnici ''Obecná'' ''teorie'' ''technické'' ''normalizace'', která | ||
+ | vyšla rovněž v německém, ruském a maďarském překladu, | ||
+ | pracoval na přípravě právních předpisů o technické normalizaci | ||
+ | a ve sboru expertů Úřadu pro normalizaci, normalizační | ||
+ | komisi Ústřední rady ČVTS a v redakční radě časopisu ''Normalizace''. | ||
+ | Ačkoliv se tradiční právo u B. dostávalo postupně | ||
+ | na vedlejší kolej, napsal v padesátých letech studii o náhradě | ||
+ | škody a dodnes ceněnou drobnější práci o společných závazcích. | ||
+ | Podílel se také na kodifikačních pracích vedených | ||
+ | ministerstvem spravedlnosti v politické kodifikační komisi, | ||
+ | spoluvytvářel kodex rodinného práva v československo- | ||
+ | -polské komisi a předsedal kodifikační komisi pro občanský | ||
+ | zákoník, také byl přizván Ústřední radou odborů k pracím | ||
+ | na kodexu pracovního práva. Napsal několik komentářů | ||
+ | k právním předpisům a učebních textů pro posluchače právnických | ||
+ | fakult a VŠZ. Zasedal v komisích pro obhajobu habilitačních | ||
+ | a kandidátských disertačních prací. | ||
+ | |||
+ | B. nebyl vědcem, ale schopným propagátorem vědeckých | ||
+ | výsledků. Z jeho učebních textů, studií a popularizačních | ||
+ | článků vyplývá, že dokázal postihnout jádro problému a že | ||
+ | své logicky uspořádané myšlenky dokázal sdělit čtenářům | ||
+ | přitažlivou formou, což nebylo pro texty v dané době typické. | ||
+ | B. podpořil nové trendy ve vědě; zasloužil se o koncepci | ||
+ | a o rozvoj československé technické normalizace, využívání | ||
+ | matematických metod a o vytvoření sociologického pracoviště | ||
+ | na filozofické fakultě brněnské univerzity, a to v době, | ||
+ | kdy kybernetika a sociologie byly často posuzovány jako buržoazní | ||
+ | pavědy. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' S. Šuba, Životní jubileum prof. Dr. J. B., in: Sborník VŠZ v Brně. Acta | ||
+ | universitatis agriculturae, 1960, řada A, č. 2, s. 237n. (kde soupis B. publikací); | ||
+ | výběr: Majetkové právo manželské, 1953; Náhrada škody v novém československém | ||
+ | právu, 1954; Učebnice občanského a rodinného práva, 1954; | ||
+ | Obecná teorie technické normalizace, 1958; Komentář k zákonu o technické | ||
+ | normalizaci, 1959. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' S. Šuba, c. d. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv MZLU Brno, osobní spis J. B. č. 45/28. | ||
+ | |||
+ | Ladislav Vojáček, Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | [[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
+ | [[Kategorie:Uherský Brod]] | ||
[[Kategorie:1966]] | [[Kategorie:1966]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] |
Verze z 14. 8. 2016, 17:42
Jaromír BLAŽKE | |
Narození | 24.8.1910 |
---|---|
Místo narození | Uherský Brod |
Úmrtí | 3.8.1966 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání |
19- Ekonom nebo statistik 44- Právník |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41803 |
BLAŽKE, Jaromír, * 24. 8. 1910 Uherský Brod, † 3. 8. 1966 Brno, právník, pedagog
Pocházel z chudé rodiny zámečníka. Vychodil obecnou školu a 1928 maturoval na gymnáziu v rodišti. Na střední škole 1927–28 vstoupil do KSČ. 1929 se vyučil zámečníkem. 1929–34 vystudoval Právnickou fakultu MU. Zapojoval se do veřejného a do politického života, např. 1933–34 byl zvolen předsedou brněnské Jednoty nemajetných a pokrokových studentů a Komunistické studentské frakce (Kostufra). Jako aktivní komunista nemohl vstoupit do státní služby a na dobu 1934–40 přijal místo advokátního koncipienta u JUDr. Vladislava Dokládala v Lipníku nad Bečvou. 1935 složil rigorózní zkoušky a byl promován titulem JUDr. Oženil se 1936 a s manželkou měli pět dětí. Otevřel si samostatnou advokátní kancelář ve Velké Bíteši, kde působil 1940 až 1945. Během německé okupace pracoval v odboji, organizoval hlavně ilegální NV na Velkobítešsku a stal se jeho předsedou ve Velké Bíteši. B. byl sledován a 1942 tři měsíce vězněn gestapem v Jihlavě. Po osvobození se B. profesní a politické aktivity propojily. 1945 otevřel samostatnou advokátní kancelář v Brně. Vedle advokátní praxe zasedal v zemském průmyslovém referátu v Brně, byl jmenován národním správcem družstevní centrály Moragro, byl i radním v Ústředním NV v Brně, předsedal rozhodčímu soudu Plodinové bursy, byl zvolen místopředsedou moravské advokátní komory a zastával funkce v předsednictvu krajského výboru KSČ. Po únoru 1948 se výrazně angažoval v tzv. akčních výborech NF v několika institucích, dále pracoval v ideologické sekci právní rady při ústředním výboru KSČ a přednášel v kursech Právnické školy pro pracující a v Dělnické škole MV. Brzy také nastoupil na strmou dráhu vysokoškolského učitele. 1947–49 působil jako pověřený profesor na Vysoké škole sociální v Brně. Na Právnickou fakultu MU přišel v únoru 1948 nejprve jako předseda tzv. akčního výboru NF. Od začátku studijního roku 1948/49 tam konal, už po formální stránce řádně, suplentské přednášky jako pověřený profesor a 1. 3. 1949 byl jmenován řádným profesorem exponovaných oborů právní filozofie a občanského práva s platností od 1. 10. 1948. Stalo se tak po ministerské intervenci bez ohledu na prakticky neexistující pedagogickou praxi a vědeckou činnost. Na stejné fakultě 1949/50 zastával i funkci děkana (posledního před zrušením Právnické fakulty MU); přednášel a cvičil občanské právo a právní filozofii a také společenské nauky a rodinné právo. Po zrušení brněnské fakulty byl jako jediný z jejích profesorů v říjnu 1950 přeložen na Právnickou fakultu UK do Prahy, kde se na krátkou dobu stal vedoucím katedry občanského práva. Od 1. 8. 1953 přijal místo profesora zemědělsko-družstevního práva na VŠZ v Brně. Zaměřil se na otázky zemědělsko-družstevního práva a vlastnictví půdy a vedl tam katedru statistiky a práva. Tehdy se začal zabývat technickou normalizací, a to nejen v zemědělské prvovýrobě. Pojímal ji jako specifický právnický obor a soustavně ji propagoval na přednáškách, seminářích, školeních, kursech, konferencích a v článcích (Učebnice technické normalizace, 1968). Dal podnět ke zřízení Studijního střediska technické normalizace při VUT v Brně, které pak i vedl. Současně tam byl pověřován přednáškami z technické normalizace, právních předpisů a z bezpečnosti práce. Dále připravil učebnici Obecná teorie technické normalizace, která vyšla rovněž v německém, ruském a maďarském překladu, pracoval na přípravě právních předpisů o technické normalizaci a ve sboru expertů Úřadu pro normalizaci, normalizační komisi Ústřední rady ČVTS a v redakční radě časopisu Normalizace. Ačkoliv se tradiční právo u B. dostávalo postupně na vedlejší kolej, napsal v padesátých letech studii o náhradě škody a dodnes ceněnou drobnější práci o společných závazcích. Podílel se také na kodifikačních pracích vedených ministerstvem spravedlnosti v politické kodifikační komisi, spoluvytvářel kodex rodinného práva v československo- -polské komisi a předsedal kodifikační komisi pro občanský zákoník, také byl přizván Ústřední radou odborů k pracím na kodexu pracovního práva. Napsal několik komentářů k právním předpisům a učebních textů pro posluchače právnických fakult a VŠZ. Zasedal v komisích pro obhajobu habilitačních a kandidátských disertačních prací.
B. nebyl vědcem, ale schopným propagátorem vědeckých výsledků. Z jeho učebních textů, studií a popularizačních článků vyplývá, že dokázal postihnout jádro problému a že své logicky uspořádané myšlenky dokázal sdělit čtenářům přitažlivou formou, což nebylo pro texty v dané době typické. B. podpořil nové trendy ve vědě; zasloužil se o koncepci a o rozvoj československé technické normalizace, využívání matematických metod a o vytvoření sociologického pracoviště na filozofické fakultě brněnské univerzity, a to v době, kdy kybernetika a sociologie byly často posuzovány jako buržoazní pavědy.
D: S. Šuba, Životní jubileum prof. Dr. J. B., in: Sborník VŠZ v Brně. Acta universitatis agriculturae, 1960, řada A, č. 2, s. 237n. (kde soupis B. publikací); výběr: Majetkové právo manželské, 1953; Náhrada škody v novém československém právu, 1954; Učebnice občanského a rodinného práva, 1954; Obecná teorie technické normalizace, 1958; Komentář k zákonu o technické normalizaci, 1959.
L: S. Šuba, c. d.
P: Archiv MZLU Brno, osobní spis J. B. č. 45/28.
Ladislav Vojáček, Gustav Novotný