BLAŽKOVÁ Marie 12.10.1885-29.12.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(BLAŽKOVÁ_Marie_12.10.1885-29.12.1975)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Marie BLAŽKOVÁ
 
| jméno = Marie BLAŽKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Blazkova Marie portret.jpg
 
| datum narození = 12.10.1885
 
| datum narození = 12.10.1885
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 29.12.1975
 
| datum úmrtí = 29.12.1975
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Svojšice u Kolína
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Marie BLAŽKOVÁ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 562
 +
}}
 +
 
 +
'''BLAŽKOVÁ, Marie''' ''(roz. Štursová), * 12. 10. 1885 Praha, † 29. 12. 1975 Svojšice u Kolína, herečka''
 +
 
 +
Profesionální hereckou dráhu zahájila 1901 v operním sboru
 +
pražského Národního divadla, odkud po čtyřech letech
 +
odešla do činohry Národního divadla v Brně (1905–08).
 +
Pak čtrnáct let (až do 1922) působila v Divadelní společnosti
 +
ředitele Jana Blažka (1867–1929), za kterého se provdala.
 +
Později vystřídala pražské scény Uranie (1922–25, 1926 až
 +
1930), Tylovo divadlo v Nuslích (1925–26), Švandovo divadlo
 +
(1931–34) a Divadlo Vlasty Buriana (1936–45), přejmenované
 +
1945 na Divadlo kolektivní tvorby. 1946 odešla
 +
do důchodu. První zkušenost s filmem získala už v němé
 +
éře, kdy ztvárnila manželku intrikánského ředitele panství
 +
v nedochované komedii ''Prach'' ''a broky'' (1926). Stejně jako
 +
v divadle byla i před kamerou obsazována většinou do rolí
 +
hodných žen, chápajících chyby bližních (nejčastěji manželů,
 +
ale i synů a dcer) a věřících v dobro jako základní princip
 +
lidského konání. Celkem vytvořila padesát filmových postav,
 +
jednalo se však výhradně o vedlejší role zakřiknutých manželek
 +
a starostlivých matek (mj. filmy ''Třetí'' ''rota'', ''Neporažená''
 +
''armáda'', ''Cesta'' ''do hlubin'' ''študákovy'' ''duše'', ''Studujeme'' ''za školou'',
 +
''Pohádka'' ''máje'', ''Městečko'' ''na dlani'', ''Kluci'' ''na řece'', ''Prstýnek'',
 +
''Muzikantská'' ''Liduška''), chův (''Co se'' ''šeptá''), bytných (''Lízino''
 +
''štěstí'', ''Valentin'' ''Dobrotivý'') a hospodyň (''Minulost'' ''Jany'' ''Kosinové'',
 +
''Noční'' ''motýl'', ''Pantáta'' ''Bezoušek'', ''Experiment'' aj.). V Čápově
 +
adaptaci ''Babičky'' si zahrála dobráckou mlynářku. Obdobné
 +
typy postav zopakovala i v deseti poválečných filmech. Naposledy
 +
se na plátně objevila jako zdravotní sestra Mařenka
 +
v Makovcově sportovní komedii ''Veselý'' ''souboj'' (1950).
 +
 
 +
'''L:''' FPH 1, s. 37n.
 +
 
 +
Miloš Fikejz
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
 
[[Kategorie:1885]]
 
[[Kategorie:1885]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:1975]]
 +
[[Kategorie:Svojšice]]

Aktuální verze z 3. 10. 2019, 19:27

Marie BLAŽKOVÁ
Narození 12.10.1885
Místo narození Praha
Úmrtí 29.12.1975
Místo úmrtí Svojšice u Kolína
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 562
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71490

BLAŽKOVÁ, Marie (roz. Štursová), * 12. 10. 1885 Praha, † 29. 12. 1975 Svojšice u Kolína, herečka

Profesionální hereckou dráhu zahájila 1901 v operním sboru pražského Národního divadla, odkud po čtyřech letech odešla do činohry Národního divadla v Brně (1905–08). Pak čtrnáct let (až do 1922) působila v Divadelní společnosti ředitele Jana Blažka (1867–1929), za kterého se provdala. Později vystřídala pražské scény Uranie (1922–25, 1926 až 1930), Tylovo divadlo v Nuslích (1925–26), Švandovo divadlo (1931–34) a Divadlo Vlasty Buriana (1936–45), přejmenované 1945 na Divadlo kolektivní tvorby. 1946 odešla do důchodu. První zkušenost s filmem získala už v němé éře, kdy ztvárnila manželku intrikánského ředitele panství v nedochované komedii Prach a broky (1926). Stejně jako v divadle byla i před kamerou obsazována většinou do rolí hodných žen, chápajících chyby bližních (nejčastěji manželů, ale i synů a dcer) a věřících v dobro jako základní princip lidského konání. Celkem vytvořila padesát filmových postav, jednalo se však výhradně o vedlejší role zakřiknutých manželek a starostlivých matek (mj. filmy Třetí rota, Neporažená armáda, Cesta do hlubin študákovy duše, Studujeme za školou, Pohádka máje, Městečko na dlani, Kluci na řece, Prstýnek, Muzikantská Liduška), chův (Co se šeptá), bytných (Lízino štěstí, Valentin Dobrotivý) a hospodyň (Minulost Jany Kosinové, Noční motýl, Pantáta Bezoušek, Experiment aj.). V Čápově adaptaci Babičky si zahrála dobráckou mlynářku. Obdobné typy postav zopakovala i v deseti poválečných filmech. Naposledy se na plátně objevila jako zdravotní sestra Mařenka v Makovcově sportovní komedii Veselý souboj (1950).

L: FPH 1, s. 37n.

Miloš Fikejz