Biografický slovník
BLATNÝ Josef 19.3.1891-18.7.1980: Porovnání verzí
(BLATNÝ_Josef_19.3.1891-18.7.1980) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.3.1891 | | datum narození = 19.3.1891 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Brno |
| datum úmrtí = 18.7.1980 | | datum úmrtí = 18.7.1980 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BLATNÝ, Josef,''' ''* 19. 3. 1891 Brno, † 18. 7. 1980 Brno, hudební skladatel, varhaník, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny varhaníka, ředitele kůru a sbormistra Vojtěcha | ||
| + | B. (1864–1954), absolventa Janáčkovy varhanické | ||
| + | školy v Brně. Byl bratrem spisovatele a dramatika JUDr. Lva | ||
| + | B. (1894–1930), strýcem básníka Ivana B. (1919–1990) | ||
| + | a otcem hudebního skladatele Pavla B. (* 1931). 1906–09 | ||
| + | studoval učitelský ústav v Brně a stejně jako jeho otec získal | ||
| + | 1909–12 hudební vzdělání na varhanické škole Leoše Janáčka. | ||
| + | Janáček ho učil skladbě, dále bral soukromé hodiny klavíru | ||
| + | u Marie Dvořákové a u Viléma Kurze. Stal se nejdříve | ||
| + | Janáčkovým asistentem, dále 1913–14 a 1919 učil na jeho | ||
| + | varhanické škole a na dobu 1934–41 přijal místo prvního | ||
| + | českého varhaníka a ředitele kůru u Sv. Jakuba v Brně. Vedle | ||
| + | toho působil jako tajemník a 1928–59 jako profesor varhanní | ||
| + | hry na brněnské konzervatoři. Varhanní improvizaci vyučoval | ||
| + | 1947–48 a 1951–55 i na JAMU. | ||
| + | |||
| + | B. byl Janáčkovi sice oddán, avšak jeho skladatelskému vlivu | ||
| + | nepodlehl, zachoval si samostatnost hudebního myšlení. | ||
| + | Prosadil se především jako vynikající varhaník a improvizátor | ||
| + | a jako skladatel instruktivní literatury pro klavír. Ve svých | ||
| + | kompozicích vyšel rovněž z varhanické praxe a zkomponoval | ||
| + | několik duchovních skladeb. V díle však převažují komorní | ||
| + | a vokální skladby. Do výčtu jeho tvorby patří dále básně, | ||
| + | které 1908 uveřejňoval ve ''Studentských'' ''listech'', pod pseudonymem | ||
| + | Jos. Tnýbla přispíval i do zábavné přílohy ''Rovnosti'', | ||
| + | později referoval o hudebních událostech mj. v ''Moravskoslezské'' | ||
| + | ''revui'' a v Helfertových ''Hudebních'' ''rozhledech''. | ||
| + | |||
| + | ''D:'' klavírní skladby: Čtyři skladby op. 4, 1921; Etudy op. 33, 1951; Sonatina | ||
| + | op. 56, 1962; Díkuvzdání op. 61, 1965; Instruktivní skladbičky; První etudy | ||
| + | op. 23, 1947; Radostné chvíle op. 40, 1955; varhanní skladby: Tři pastorální | ||
| + | preludia, 1916–18; Variace na vánoční píseň op. 15, 1942; Snadná preludia | ||
| + | op. 32, 1944; Toccata a Scherzo op. 38, 1955; komorní skladby: Smyčcový | ||
| + | kvartet č. 1 op. 7, 1928; Klavírní trio op. 32, 1950; Smyčcový kvartet č. 2 op. | ||
| + | 34, 1954; Smyčcový kvartet č. 3 op. 54, 1962; Čtyři miniatury pro basklarinet | ||
| + | a klavír op. 65, 1965; Klavírní kvartet op. 71, 1968; orchestrální skladby: | ||
| + | Sinfonia brevis op. 45 pro smyčcový orchestr, 1957; vokální skladby, písně: | ||
| + | Zpovědník duší op. 8 na slova Viktora Dyka, 1931; dětské, ženské a mužské | ||
| + | sbory: kantáta La saletta op. 30, 1949; oratorium Lotr na pravici op. 35 na | ||
| + | slova Jaroslava Durycha, 1953. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 104n.; Grove 3, s. 692; J. Racek, Leoš Janáček a současní moravští skladatelé, 1940; L. Kundera, Janáčkova varhanická škola, 1948; J. | ||
| + | Fukač, Svědek a spolutvůrce janáčkovského Brna, in: Opus musicum, 1981, | ||
| + | s. 145n. | ||
| + | |||
| + | Svatava Přibáňová | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1980]] | [[Kategorie:1980]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 12. 8. 2016, 18:00
| Josef BLATNÝ | |
 | |
| Narození | 19.3.1891 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 18.7.1980 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41744 |
BLATNÝ, Josef, * 19. 3. 1891 Brno, † 18. 7. 1980 Brno, hudební skladatel, varhaník, pedagog
Pocházel z rodiny varhaníka, ředitele kůru a sbormistra Vojtěcha B. (1864–1954), absolventa Janáčkovy varhanické školy v Brně. Byl bratrem spisovatele a dramatika JUDr. Lva B. (1894–1930), strýcem básníka Ivana B. (1919–1990) a otcem hudebního skladatele Pavla B. (* 1931). 1906–09 studoval učitelský ústav v Brně a stejně jako jeho otec získal 1909–12 hudební vzdělání na varhanické škole Leoše Janáčka. Janáček ho učil skladbě, dále bral soukromé hodiny klavíru u Marie Dvořákové a u Viléma Kurze. Stal se nejdříve Janáčkovým asistentem, dále 1913–14 a 1919 učil na jeho varhanické škole a na dobu 1934–41 přijal místo prvního českého varhaníka a ředitele kůru u Sv. Jakuba v Brně. Vedle toho působil jako tajemník a 1928–59 jako profesor varhanní hry na brněnské konzervatoři. Varhanní improvizaci vyučoval 1947–48 a 1951–55 i na JAMU.
B. byl Janáčkovi sice oddán, avšak jeho skladatelskému vlivu nepodlehl, zachoval si samostatnost hudebního myšlení. Prosadil se především jako vynikající varhaník a improvizátor a jako skladatel instruktivní literatury pro klavír. Ve svých kompozicích vyšel rovněž z varhanické praxe a zkomponoval několik duchovních skladeb. V díle však převažují komorní a vokální skladby. Do výčtu jeho tvorby patří dále básně, které 1908 uveřejňoval ve Studentských listech, pod pseudonymem Jos. Tnýbla přispíval i do zábavné přílohy Rovnosti, později referoval o hudebních událostech mj. v Moravskoslezské revui a v Helfertových Hudebních rozhledech.
D: klavírní skladby: Čtyři skladby op. 4, 1921; Etudy op. 33, 1951; Sonatina op. 56, 1962; Díkuvzdání op. 61, 1965; Instruktivní skladbičky; První etudy op. 23, 1947; Radostné chvíle op. 40, 1955; varhanní skladby: Tři pastorální preludia, 1916–18; Variace na vánoční píseň op. 15, 1942; Snadná preludia op. 32, 1944; Toccata a Scherzo op. 38, 1955; komorní skladby: Smyčcový kvartet č. 1 op. 7, 1928; Klavírní trio op. 32, 1950; Smyčcový kvartet č. 2 op. 34, 1954; Smyčcový kvartet č. 3 op. 54, 1962; Čtyři miniatury pro basklarinet a klavír op. 65, 1965; Klavírní kvartet op. 71, 1968; orchestrální skladby: Sinfonia brevis op. 45 pro smyčcový orchestr, 1957; vokální skladby, písně: Zpovědník duší op. 8 na slova Viktora Dyka, 1931; dětské, ženské a mužské sbory: kantáta La saletta op. 30, 1949; oratorium Lotr na pravici op. 35 na slova Jaroslava Durycha, 1953.
L: HS 1, s. 104n.; Grove 3, s. 692; J. Racek, Leoš Janáček a současní moravští skladatelé, 1940; L. Kundera, Janáčkova varhanická škola, 1948; J. Fukač, Svědek a spolutvůrce janáčkovského Brna, in: Opus musicum, 1981, s. 145n.
Svatava Přibáňová
