Biografický slovník
BLATNY Franziska 22.3.1873-22.12.1949
| Franziska BLATNY | |
 | |
| Narození | 22.3.1873 |
|---|---|
| Místo narození | Údrč u Žlutic |
| Úmrtí | 22.12.1949 |
| Místo úmrtí | Londýn (Velká Británie) |
| Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 543 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41739 |
BLATNY, Franziska (též Fanny, roz. Feldmann-Fischerová), * 22. 3. 1873 Údrč u Žlutic, † 22. 12. 1949 Londýn (Velká Británie), politička
Pocházela z rodiny drobného židovského kupce. Od 1884 žila nejprve v Karlových Varech, po sňatku ve Vídni, kde 1901 vstoupila do sociální demokracie. Po ovdovění se 1916 vrátila do Karlových Varů a stala se funkcionářkou místního socialistického ženského hnutí. Od 1919 působila jako sekretářka, poté zastupující předsedkyně a od 1925 jako předsedkyně říšského ženského komitétu Německé sociální demokracie v Československu (DSAP). 1920–35 byla poslankyní Národního shromáždění za karlovarský volební kraj. Od 1923 byla členkou předsednictva a výkonného výboru DSAP a pracovala v několika ústředních stranických komisích (např. po sjezdu DSAP 1932 v programové komisi, v komisi pro vzdělávání, v říšské radě pro péči o dělnictvo). Věnovala se současně komunální politice, 1919–38 působila v městském zastupitelstvu a městské radě v Karlových Varech. Po volbě Wenzela Jaksche za předsedu DSAP v ČSR 1938 se jako zásadní stoupenkyně aktivistické politiky dosavadního předsedy Ludwiga Czecha velké části stranických funkcí vzdala. V Socialistické ženské internacionále působila jako členka jejího mezinárodního komitétu. Koncem 1938 nebo počátkem 1939 emigrovala do Velké Británie. Zde se členstvím v tzv. Zinnerově skupině (DSAP-Auslandsgruppe) stranící československému zahraničnímu odboji postavila do opozice proti W. Jakschovi. V emigraci byla předsedkyní tzv. Malé ženské internacionály, sdružující zástupkyně evropských socialistických stran v britském exilu. Po skončení druhé světové války zůstala, přes několikeré výzvy prezidenta E. Beneše k návratu do ČSR, v Londýně, kde 1949 zemřela a je tam pohřbena.
D: Die deutsche Dichtung in ihren sozialen, zeit- und geistesgeschichtlichen Bedingungen, 1927; Das Denkmal der unbekannten Proletarierin (s A. Kleinbergem), 1937; Familie und Erziehung im bolschewistischen, faschistischen und demokratischen Staate, b. d.
L: F. G. Kürbisch, Chronik der DSAP, 1982, s. 57n.; BL 1, s. 107; EBL 1, s. 76; Balling 1, s. 336, BHDE 1, s. 68.
Jan Novotný
