Verze z 3. 10. 2019, 17:25, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BLATNÝ Josef 19.3.1891-18.7.1980

Z Personal
Josef BLATNÝ
Narození 19.3.1891
Místo narození Brno
Úmrtí 18.7.1980
Místo úmrtí Brno
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 544-545
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41744

BLATNÝ, Josef, * 19. 3. 1891 Brno, † 18. 7. 1980 Brno, hudební skladatel, varhaník, pedagog

Pocházel z rodiny varhaníka, ředitele kůru a sbormistra Vojtěcha B. (1864–1954), absolventa Janáčkovy varhanické školy v Brně. Byl bratrem spisovatele a dramatika JUDr. Lva B. (1894–1930), strýcem básníka Ivana B. (1919–1990) a otcem hudebního skladatele Pavla B. (* 1931). 1906–09 studoval učitelský ústav v Brně a stejně jako jeho otec získal 1909–12 hudební vzdělání na varhanické škole Leoše Janáčka. Janáček ho učil skladbě, dále bral soukromé hodiny klavíru u Marie Dvořákové a u Viléma Kurze. Stal se nejdříve Janáčkovým asistentem, dále 1913–14 a 1919 učil na jeho varhanické škole a na dobu 1934–41 přijal místo prvního českého varhaníka a ředitele kůru u Sv. Jakuba v Brně. Vedle toho působil jako tajemník a 1928–59 jako profesor varhanní hry na brněnské konzervatoři. Varhanní improvizaci vyučoval 1947–48 a 1951–55 i na JAMU.

B. byl Janáčkovi sice oddán, avšak jeho skladatelskému vlivu nepodlehl, zachoval si samostatnost hudebního myšlení. Prosadil se především jako vynikající varhaník a improvizátor a jako skladatel instruktivní literatury pro klavír. Ve svých kompozicích vyšel rovněž z varhanické praxe a zkomponoval několik duchovních skladeb. V díle však převažují komorní a vokální skladby. Do výčtu jeho tvorby patří dále básně, které 1908 uveřejňoval ve Studentských listech, pod pseudonymem Jos. Tnýbla přispíval i do zábavné přílohy Rovnosti, později referoval o hudebních událostech mj. v Moravskoslezské revui a v Helfertových Hudebních rozhledech.

D: klavírní skladby: Čtyři skladby op. 4, 1921; Etudy op. 33, 1951; Sonatina op. 56, 1962; Díkuvzdání op. 61, 1965; Instruktivní skladbičky; První etudy op. 23, 1947; Radostné chvíle op. 40, 1955; varhanní skladby: Tři pastorální preludia, 1916–18; Variace na vánoční píseň op. 15, 1942; Snadná preludia op. 32, 1944; Toccata a Scherzo op. 38, 1955; komorní skladby: Smyčcový kvartet č. 1 op. 7, 1928; Klavírní trio op. 32, 1950; Smyčcový kvartet č. 2 op. 34, 1954; Smyčcový kvartet č. 3 op. 54, 1962; Čtyři miniatury pro basklarinet a klavír op. 65, 1965; Klavírní kvartet op. 71, 1968; orchestrální skladby: Sinfonia brevis op. 45 pro smyčcový orchestr, 1957; vokální skladby, písně: Zpovědník duší op. 8 na slova Viktora Dyka, 1931; dětské, ženské a mužské sbory: kantáta La saletta op. 30, 1949; oratorium Lotr na pravici op. 35 na slova Jaroslava Durycha, 1953.

L: HS 1, s. 104n.; Grove 3, s. 692; J. Racek, Leoš Janáček a současní moravští skladatelé, 1940; L. Kundera, Janáčkova varhanická škola, 1948; J. Fukač, Svědek a spolutvůrce janáčkovského Brna, in: Opus musicum, 1981, s. 145n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Svatava Přibáňová