BLATTNÝ Ctibor 8.9.1897-15.12.1978: Porovnání verzí
(BLATTNÝ_Ctibor_8.9.1897-15.12.1978) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ctibor BLATTNÝ | | jméno = Ctibor BLATTNÝ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Blattny Ctibor portret.jpg |
| datum narození = 8.9.1897 | | datum narození = 8.9.1897 | ||
| místo narození = Česká Skalice | | místo narození = Česká Skalice | ||
| datum úmrtí = 15.12.1978 | | datum úmrtí = 15.12.1978 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 6- Botanik | + | | povolání = 6- Botanik<br />63- Spisovatel<br />21- Odborník rostlinné výroby<br />61- Pedagog<br /> |
− | 63- Spisovatel | + | |
− | 21- Odborník rostlinné výroby | + | |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 545-546 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BLATTNÝ, Ctibor,''' ''* 8. 9. 1897 Česká Skalice, † 15. 12. 1978 Praha, fytopatolog, botanik, rostlinný virolog, entomolog, hudební kritik'' | ||
+ | |||
+ | Absolvoval 1915 klasické gymnázium v Praze. Po maturitě | ||
+ | se zapsal na VŠZ ve Vídni, záhy studium přerušil, narukoval | ||
+ | a roky 1915–18 prožil na frontě. 1918–22 studoval na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT, kde | ||
+ | 1923 promoval jako zemědělský inženýr. Současně navštěvoval | ||
+ | též Přírodovědeckou fakultu UK. Již během studia se | ||
+ | stal asistentem prof. J. Uzla v ústavu zoologie. 1924 obhájil | ||
+ | disertaci ''Roztoči'' ''sýroví'' a byl promován doktorem technických | ||
+ | věd. Od mládí měl blízký vztah k entomologii, s bratrem | ||
+ | Vladimírem se věnoval sběru hmyzu, především brouků | ||
+ | (Coleoptera). Zvláště se začal zajímat o čeleď hmatavců | ||
+ | (Pselaphidae) a vypracoval se na výborného znalce a determinátora. | ||
+ | Jeho literárně zpracované studie o těchto broucích | ||
+ | ze střední a jižní Itálie (1914), Kréty (1916), Sumatry | ||
+ | (1926, 1935) a Filipín (1919) vyšly v zahraničních entomologických | ||
+ | časopisech. V pražském Národním muzeu provedl | ||
+ | 1925 jejich revizi v Helferově entomologické sbírce a zpracoval | ||
+ | materiál Pselaphidů sebraný na Cejlonu prof. J. Uzlem. | ||
+ | 1924 nastoupil jako odborný pracovník do Ústavu pro | ||
+ | ochranu rostlin v Praze, 1939 se stal jeho vedoucím. 1947 | ||
+ | na kratší dobu přešel do Výzkumného ústavu chmelařského | ||
+ | v Žatci a věnoval se studiu virových chorob chmele a biologii | ||
+ | mandelinky bramborové (''Leptinotarsa'' ''decemlineata'' ''Say''), v té | ||
+ | době nového a velmi nebezpečného škůdce brambor. 1951 | ||
+ | se vrátil do Prahy, aby až do odchodu do důchodu, budoval | ||
+ | a vedl nově založené fytopatologické oddělení Ústředního | ||
+ | ústavu biologického ČSAV. 1962 byl jmenován ředitelem | ||
+ | Ústavu experimentální botaniky ČSAV, odkud po deseti letech | ||
+ | práce odešel do důchodu. Obor fytopatologie obsáhl B. | ||
+ | v celé teoretické i praktické šíři. Jako první v Čechách zjistil | ||
+ | peronosporu chmelovou (''Peronoplasmopara'' ''humili'' ''Miy.'' ''et'' | ||
+ | ''Tak.''), která parazituje výhradně na chmelu a při kalamitním | ||
+ | rozšíření způsobuje velké ztráty na výnosu i jakosti chmele. | ||
+ | Významné byly B. studie o biotopech rakoviny brambor | ||
+ | a o virózách. Jako první u nás identifikoval virovou bezsemennost | ||
+ | (stolbur) a uveřejnil řadu prací o žloutenkových | ||
+ | virech, o koloběhu rostlinných virů v přírodě a o virózách | ||
+ | rostlin tajnosnubných a nahosemenných. Ve virologických | ||
+ | studiích od 1967 zaměřil pozornost k některým dřevinám | ||
+ | (virózy dubu, břízy a borovice lesní – u níž studoval příčiny | ||
+ | metlovitosti mladých semenáčků) a virózám vyšších hub. | ||
+ | Věnoval se též včelařství, publikoval příspěvky o rostlinách | ||
+ | poskytujících obživu včelám (např. ''Méně'' ''známé'' ''medonosné'' | ||
+ | ''rostliny'' ''Dobromysl'' ''obecná'', ''Popelivka'' ''sibiřská'', ''Celík'' ''zlatobýl'', | ||
+ | 1958; ''Vztahy'' ''včel a'' ''čmeláků'' ''k některým'' ''méně'' ''známým'' ''rostlinám'', | ||
+ | 1965). Psal také o včelích škůdcích (''Wightská'' ''nemoc'' | ||
+ | ''včel,'' ''čili'' ''acarinosa'' ''a roztoči'' ''v úle'' ''žijící'', 1924). Patřil k spoluzakladatelům | ||
+ | rostlinolékařské služby ČSR a k autorům většiny | ||
+ | návrhů zákonných opatření o ochraně rostlin, tvůrcům | ||
+ | směrnic na vymezení sadbových bramborářských oblastí | ||
+ | a autorům směrnic pro obnovu českých chmelnic. Publikoval | ||
+ | též články a knihu o zahradnictví a ovocnářství. Stal se | ||
+ | členem vědeckých rad vysokých škol a výzkumných ústavů, | ||
+ | vědeckých společností, čestným doktorem Schillerovy univerzity | ||
+ | v Jeně, 1960 řádným členem ČSAV. Byl autorem | ||
+ | nebo spoluautorem téměř 1 200 prací, popularizoval vědu | ||
+ | také v rozhlase a televizi. Velké úsilí věnoval ochraně a tvorbě | ||
+ | životního prostředí, zkušenostmi přispěl při stavbě přehrad | ||
+ | na jižní Moravě, navrhl metodiku biologického plánování | ||
+ | krajiny a prosazoval biologické hledisko při ochraně přírodních | ||
+ | památek. Uskutečnil řadu zahraničních vědeckých cest, | ||
+ | a to i mimoevropských (Kuba, Vietnam, Mongolsko, Čína). | ||
+ | V mládí se B. zabýval i hudební kritikou. Psal do časopisů | ||
+ | ''Hudba'', ''Dalibor'' a ''Tam-Tam'' příspěvky o hudebních skladatelích. | ||
+ | Jako hudební referent publikoval v novinách a sbornících | ||
+ | ''Česká'' ''demokracie'', ''Nové'' ''Čechy'' a Václavkově sborníku | ||
+ | ''Fronta'' 1927. Byl autorem eseje ''V pozadí'' ''hudby'' (1919). | ||
+ | V novinách otiskoval (někdy pod pseudonymem Jan Féher) | ||
+ | také své básně, postřehy a fejetony. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Studie o puklici švestkové, 1926; Atlas škodlivých činitelů našich ovocných | ||
+ | plodin, 1940, 1945; Ochrana zeleniny před škodlivými činiteli, 1948; | ||
+ | Sviluška ovocná a mera jabloňová velmi nebezpeční škůdcové ovocných stromů, | ||
+ | 1946; soupisy prací in: Československá mykologie 26, 1972, s. 181; | ||
+ | Ochrana rostlin 21, 1948, s. 63n.; Ochrana rostlin – Sborník ÚVTI 3, 1967, | ||
+ | s. 158n.; tamtéž 8, 1972, s. 150n.; Časopis Československé společnosti entomologické | ||
+ | 55, 1958, s. 99n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' C. B. in: Živa 5, 1957, s. 200; tamtéž 15, 1967, s. 180; Časopis Československé | ||
+ | společnosti entomologické 55, 1958, s. 98n.; Agrochémia 7, 1967, | ||
+ | s. 253; Preslia 39, 1967, s. 436n.; Československá mykologie 21, 1967, | ||
+ | s. 133n.; tamtéž 26, 1972, s. 179n.; Rostlinná výroba 25, 1979, s. 883n.; | ||
+ | VČSAZ 26, 1979, s. 79n.; Koleška 34, s. 18n.; Pazdírek, s. 83; HS 1, s. 105; | ||
+ | Tomeš 1, s. 105. | ||
+ | |||
+ | Zdeněk Koleška, Marie Makariusová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
Řádka 21: | Řádka 105: | ||
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | [[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Česká Skalice]] |
[[Kategorie:1978]] | [[Kategorie:1978]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 3. 10. 2019, 18:29
Ctibor BLATTNÝ | |
Narození | 8.9.1897 |
---|---|
Místo narození | Česká Skalice |
Úmrtí | 15.12.1978 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
6- Botanik 63- Spisovatel 21- Odborník rostlinné výroby 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 545-546 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41748 |
BLATTNÝ, Ctibor, * 8. 9. 1897 Česká Skalice, † 15. 12. 1978 Praha, fytopatolog, botanik, rostlinný virolog, entomolog, hudební kritik
Absolvoval 1915 klasické gymnázium v Praze. Po maturitě se zapsal na VŠZ ve Vídni, záhy studium přerušil, narukoval a roky 1915–18 prožil na frontě. 1918–22 studoval na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT, kde 1923 promoval jako zemědělský inženýr. Současně navštěvoval též Přírodovědeckou fakultu UK. Již během studia se stal asistentem prof. J. Uzla v ústavu zoologie. 1924 obhájil disertaci Roztoči sýroví a byl promován doktorem technických věd. Od mládí měl blízký vztah k entomologii, s bratrem Vladimírem se věnoval sběru hmyzu, především brouků (Coleoptera). Zvláště se začal zajímat o čeleď hmatavců (Pselaphidae) a vypracoval se na výborného znalce a determinátora. Jeho literárně zpracované studie o těchto broucích ze střední a jižní Itálie (1914), Kréty (1916), Sumatry (1926, 1935) a Filipín (1919) vyšly v zahraničních entomologických časopisech. V pražském Národním muzeu provedl 1925 jejich revizi v Helferově entomologické sbírce a zpracoval materiál Pselaphidů sebraný na Cejlonu prof. J. Uzlem. 1924 nastoupil jako odborný pracovník do Ústavu pro ochranu rostlin v Praze, 1939 se stal jeho vedoucím. 1947 na kratší dobu přešel do Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci a věnoval se studiu virových chorob chmele a biologii mandelinky bramborové (Leptinotarsa decemlineata Say), v té době nového a velmi nebezpečného škůdce brambor. 1951 se vrátil do Prahy, aby až do odchodu do důchodu, budoval a vedl nově založené fytopatologické oddělení Ústředního ústavu biologického ČSAV. 1962 byl jmenován ředitelem Ústavu experimentální botaniky ČSAV, odkud po deseti letech práce odešel do důchodu. Obor fytopatologie obsáhl B. v celé teoretické i praktické šíři. Jako první v Čechách zjistil peronosporu chmelovou (Peronoplasmopara humili Miy. et Tak.), která parazituje výhradně na chmelu a při kalamitním rozšíření způsobuje velké ztráty na výnosu i jakosti chmele. Významné byly B. studie o biotopech rakoviny brambor a o virózách. Jako první u nás identifikoval virovou bezsemennost (stolbur) a uveřejnil řadu prací o žloutenkových virech, o koloběhu rostlinných virů v přírodě a o virózách rostlin tajnosnubných a nahosemenných. Ve virologických studiích od 1967 zaměřil pozornost k některým dřevinám (virózy dubu, břízy a borovice lesní – u níž studoval příčiny metlovitosti mladých semenáčků) a virózám vyšších hub. Věnoval se též včelařství, publikoval příspěvky o rostlinách poskytujících obživu včelám (např. Méně známé medonosné rostliny Dobromysl obecná, Popelivka sibiřská, Celík zlatobýl, 1958; Vztahy včel a čmeláků k některým méně známým rostlinám, 1965). Psal také o včelích škůdcích (Wightská nemoc včel, čili acarinosa a roztoči v úle žijící, 1924). Patřil k spoluzakladatelům rostlinolékařské služby ČSR a k autorům většiny návrhů zákonných opatření o ochraně rostlin, tvůrcům směrnic na vymezení sadbových bramborářských oblastí a autorům směrnic pro obnovu českých chmelnic. Publikoval též články a knihu o zahradnictví a ovocnářství. Stal se členem vědeckých rad vysokých škol a výzkumných ústavů, vědeckých společností, čestným doktorem Schillerovy univerzity v Jeně, 1960 řádným členem ČSAV. Byl autorem nebo spoluautorem téměř 1 200 prací, popularizoval vědu také v rozhlase a televizi. Velké úsilí věnoval ochraně a tvorbě životního prostředí, zkušenostmi přispěl při stavbě přehrad na jižní Moravě, navrhl metodiku biologického plánování krajiny a prosazoval biologické hledisko při ochraně přírodních památek. Uskutečnil řadu zahraničních vědeckých cest, a to i mimoevropských (Kuba, Vietnam, Mongolsko, Čína). V mládí se B. zabýval i hudební kritikou. Psal do časopisů Hudba, Dalibor a Tam-Tam příspěvky o hudebních skladatelích. Jako hudební referent publikoval v novinách a sbornících Česká demokracie, Nové Čechy a Václavkově sborníku Fronta 1927. Byl autorem eseje V pozadí hudby (1919). V novinách otiskoval (někdy pod pseudonymem Jan Féher) také své básně, postřehy a fejetony.
D: Studie o puklici švestkové, 1926; Atlas škodlivých činitelů našich ovocných plodin, 1940, 1945; Ochrana zeleniny před škodlivými činiteli, 1948; Sviluška ovocná a mera jabloňová velmi nebezpeční škůdcové ovocných stromů, 1946; soupisy prací in: Československá mykologie 26, 1972, s. 181; Ochrana rostlin 21, 1948, s. 63n.; Ochrana rostlin – Sborník ÚVTI 3, 1967, s. 158n.; tamtéž 8, 1972, s. 150n.; Časopis Československé společnosti entomologické 55, 1958, s. 99n.
L: C. B. in: Živa 5, 1957, s. 200; tamtéž 15, 1967, s. 180; Časopis Československé společnosti entomologické 55, 1958, s. 98n.; Agrochémia 7, 1967, s. 253; Preslia 39, 1967, s. 436n.; Československá mykologie 21, 1967, s. 133n.; tamtéž 26, 1972, s. 179n.; Rostlinná výroba 25, 1979, s. 883n.; VČSAZ 26, 1979, s. 79n.; Koleška 34, s. 18n.; Pazdírek, s. 83; HS 1, s. 105; Tomeš 1, s. 105.
Zdeněk Koleška, Marie Makariusová