Biografický slovník
BLAŽEK z Borotína †1439
| BLAŽEK z Borotína | |
 | |
| Narození | ? |
|---|---|
| Úmrtí | po 1439 |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 558 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41793 |
BLAŽEK z Borotína, * ?, † po 1439 ?, husitský hejtman
Původ B. se doposud nepodařilo uspokojivě zjistit. Nejstarší zprávy z 1432 o něm hovoří jako o veliteli posádky v Napajedlích. Pravděpodobně ještě téhož roku při tažení polních vojsk vedených Prokopem Velikým a Prokůpkem, které původně směřovalo na Moravu a do Slezska, se B. dostal na Slovensko. Při této výpravě se část vojska oddělila a pokračovala do Horních Uher (dnešního Slovenska). V červnu 1432 se husitům podařilo lstí obsadit Trnavu. V převlečení za obchodníky vešli někteří bojovníci v době trhu do města a v noci pak otevřeli městskou bránu ostatním vojákům. Velitelem trnavské husitské posádky se stal B. Slovenští přívrženci husitského hnutí v Prešpurku (dnešní Bratislavě) se 1432 pokoušeli s B. spojit a město předat husitům. B. se snažil prešpurské spiknutí vojensky podpořit. Podnikl řadu úspěšných výpadů proti městu, spiknutí však bylo prozrazeno a stoupenci husitů zatčeni. B. ovšem posílil své pozice v Trnavě a jejím okolí. Osada Nasvad (dnešní Nesvady u Hurbanova) musela B. odvádět holdovací daň.
Změnu situace husitských posádek v Uhrách způsobila 1434 porážka husitských polních vojsk u Lipan. Zbylá vojska v cizině se začala pomalu stahovat zpět na území Čech a Moravy. B. přistoupil koncem 1434 na jednání se Zikmundem Lucemburským o svém odchodu z Trnavy. Dohoda, včetně výše odstupného, byla uzavřena počátkem roku 1435 a v dubnu téhož roku B. z Trnavy odtáhl a usadil se na panství ve Veselí nad Moravou. To získal od císaře Zikmunda jako součást odstupného. Dále na Zikmundovi vymáhal splacení dlužného zbytku odstupného. V této době začal B. užívat titulu „z Veselí“. Ještě 1439 byl B. v pramenech uváděn jako pán na hradě Veselí nad Moravou. Jeho další osudy nejsou známy.
L: B. Varsik, Husitské revolučné hnutie a Slovensko, Bratislava 1965, passim; B. Varsik, Husiti a reformácia na Slovensku do žilinskej synody, Bratislava 1932, s. 15n.
Eva Doležalová
