BLECHA Josef 14.9.1841-13.7.1900: Porovnání verzí
(BLECHA_Josef_(st.)_11.9.1841-13.7.1900) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Josef | + | | jméno = Josef BLECHA |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = 14.9.1841 |
− | | místo narození = Štítary | + | | místo narození = Štítary (dnes Kolín) |
| datum úmrtí = 13.7.1900 | | datum úmrtí = 13.7.1900 | ||
− | | místo úmrtí = Podbaba (dnes | + | | místo úmrtí = Podbaba (dnes Praha) |
| povolání = 31- Potravinář | | povolání = 31- Potravinář | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 564 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BLECHA, Josef,''' ''* 14. 9. 1841 Štítary (dnes Kolín), † 13. 7. 1900 Podbaba (dnes Praha), stavitel'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z početné rolnické rodiny. Byl bratrem stavitele | ||
+ | a architekta Matěje Blechy (1861–1919). Studia na technice | ||
+ | v Praze ukončil 1864 a pak pracoval ve stavební kanceláři | ||
+ | V. Šalandy. 1870 obdržel koncesi k provozování stavitelské | ||
+ | živnosti. Spolupracoval nejdříve s E. Dellinem na stavbách | ||
+ | veřejných budov a průmyslových objektů (z nichž více než 50 | ||
+ | bylo cukrovarů) doma, v Uhrách a v Itálii. Po smrti partnera | ||
+ | se osamostatnil. Vystavěl také řadu nájemních i rodinných | ||
+ | domů, zejména v Praze a Karlíně (dnes Praha), kde firma | ||
+ | i rodina sídlily. Později si B. postavil vilu v Podbabě. 1871 | ||
+ | byla z jeho podnětu založena Jednota stavitelů pro království | ||
+ | České (od 1883 Spolek architektů a inženýrů v království | ||
+ | Českém) a B. se stal jejím předsedou. Tuto funkci zastával až | ||
+ | do své smrti. Byl členem České matice technické, předsedou | ||
+ | správní rady Nuselského pivovaru, místopředsedou Pražské | ||
+ | úvěrní banky a členem správní rady banky Slavie. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrolog in: Technický obzor, 1900, č. 8, s. 191, 193; I. Ebelová (ed.), | ||
+ | Zápisná kniha pražských stavitelů, 1996, s. 37; Architekti, s. 67n.; OSN 28, | ||
+ | s. 110; GIÖ 5, s. 130n. | ||
+ | |||
+ | Jana Nekvasilová-Kleinová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:31- Potravinář]] | [[Kategorie:31- Potravinář]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1841]] | [[Kategorie:1841]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Štítary]] |
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 3. 10. 2019, 19:38
Josef BLECHA | |
Narození | 14.9.1841 |
---|---|
Místo narození | Štítary (dnes Kolín) |
Úmrtí | 13.7.1900 |
Místo úmrtí | Podbaba (dnes Praha) |
Povolání | 31- Potravinář |
Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 564 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41817 |
BLECHA, Josef, * 14. 9. 1841 Štítary (dnes Kolín), † 13. 7. 1900 Podbaba (dnes Praha), stavitel
Pocházel z početné rolnické rodiny. Byl bratrem stavitele a architekta Matěje Blechy (1861–1919). Studia na technice v Praze ukončil 1864 a pak pracoval ve stavební kanceláři V. Šalandy. 1870 obdržel koncesi k provozování stavitelské živnosti. Spolupracoval nejdříve s E. Dellinem na stavbách veřejných budov a průmyslových objektů (z nichž více než 50 bylo cukrovarů) doma, v Uhrách a v Itálii. Po smrti partnera se osamostatnil. Vystavěl také řadu nájemních i rodinných domů, zejména v Praze a Karlíně (dnes Praha), kde firma i rodina sídlily. Později si B. postavil vilu v Podbabě. 1871 byla z jeho podnětu založena Jednota stavitelů pro království České (od 1883 Spolek architektů a inženýrů v království Českém) a B. se stal jejím předsedou. Tuto funkci zastával až do své smrti. Byl členem České matice technické, předsedou správní rady Nuselského pivovaru, místopředsedou Pražské úvěrní banky a členem správní rady banky Slavie.
L: nekrolog in: Technický obzor, 1900, č. 8, s. 191, 193; I. Ebelová (ed.), Zápisná kniha pražských stavitelů, 1996, s. 37; Architekti, s. 67n.; OSN 28, s. 110; GIÖ 5, s. 130n.
Jana Nekvasilová-Kleinová