Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BLEYLEBEN von Regner Oktavian Alfred Wenzel Bohuslav 23.11.1866-12.8.1945

{{Infobox - osoba
| jméno =  Oktavian Alfred Wenzel Bohuslav BLEYLEBEN von Regner 
| obrázek = Bleyleben von Regner Oktavian portret.png
| datum narození = 23.11.1866
| místo narození = Brno
| datum úmrtí = 12.8.1945
| místo úmrtí = Dietach u Welsu (Rakousko)
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 565-566
}}

'''BLEYLEBEN von Regner, Oktavian Alfred Wenzel Bohuslav''' ''(též REGNER von BLEYLEBEN), * 23. 11. 1866 Brno, † 12. 8. 1945 Dietach u Welsu (Rakousko), státní úředník, místodržitel''

Pocházel z rodiny Alfreda Regnera von B. (1827–1909), rodáka
z Korneuburgu v Dolních Rakousích, právníka, profesora
německé VŠT v Brně a dvorního rady. Byl mladším bratrem
Rudolfa Alfreda Jakoba Marii B. (1860–1938), právníka
a soudce. Vystudoval právní nauky na německé univerzitě
v Praze a 27. 11. 1888 nastoupil do politické správní služby
jako konceptní praktikant místodržitelství v Brně. Pak byl
přidělen na okresní hejtmanství ve Znojmě. 1892 se oženil
s Gabrielou šlechtičnou Wolfovou, dcerou vysokého důstojníka,
a spolu měli syna a tři dcery. 1897–1904 působil na
vídeňském ministerstvu vnitra, mj. v odboru rozpočtových
a technicko-administrativních věcí, jako pracovník a přednosta
prezidia ministerstva a 1902 byl jmenován ministerským
radou. Jako schopný byrokrat získal jmenování vrcholným
správním úředníkem ve třech zemích: 1904–11 zastával
úřad zemského prezidenta v Bukovině, 1911–15 místodržitele na Moravě a 1915–18 místodržitele v Dolních Rakousích.
V Bukovině se seznámil s předáky národních a konfesijních
stran. Ačkoliv byl rodákem z Brna, na Moravě brzy
proslul jako známý odpůrce české politiky, který porušoval
křehké a zklidněné poměry nastolené česko-německým vyrovnáním,
tzv. moravským paktem z listopadu 1905, a školským
a jazykovým zákonem z 1907. Do 1914 přál německé
straně a reprezentoval nepřízeň vlády vůči zemi. Snažil se
překazit konání brněnského sletu Sokola (28. 6. 1914). Po
vypuknutí první světové války mu bývá připisováno zvýšené
národnostní napětí, špatný postup při řešení vážných aprovizačních
potíží, zavedení mimořádných opatření a perzekuce.
Úřady tehdy pátraly po ruských letácích a již koncem 1914
byly zahájeny pověstné letákové procesy v tehdejší Moravské
Ostravě podle stanného práva a u zeměbraneckého divizního
soudu ve Vídni. Kruté rozsudky vyvolaly všeobecný odpor
(1914 tresty smrti na Slavomíru Kratochvílovi, sokolském
pracovníku z Přerova, a na Josefu Kotkovi, redaktoru z Prostějova).
I další soudy nad tzv. velezrádci končily rozsudky
smrti, avšak byly změněny na dlouholeté žaláře. Jiní vyšetřovaní
v letákové aféře spáchali sebevraždu nebo se letáky staly
záminkou k rozpouštění obecních zastupitelstev v Kyjově
a v Kosticích a k uzavření gymnázia v Kyjově. S letáky souvisely
také procesy vedené pro velezradu (mj. s Petrem Bezručem).
Perzekuce postihla i český tisk, školství a spolky.
B. byl 1899 dekorován řádem Františka Josefa, 1908 přijal
titul tajného rady a 1911 byl povýšen na svobodného pána.
Kromě rakouských řádů obdržel i vyznamenání rumunské,
ruské, saské, belgické, švédské a perské a čestná občanství
několika měst.

'''L:''' Heller 1 (1912), s. 24n.; OSND 1/1, s. 643, a 4/1, s. 326n. (kde další
literatura); BL 3, s. 399 (kde další literatura).

'''P:''' MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 16 877, matrika narozených
u sv. Jakuba, 1863–1871, sv. 27, s. 204.

Gustav Novotný

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
[[Kategorie:1866]]
[[Kategorie:Brno]]
[[Kategorie:1945]]
[[Kategorie:Dietach]]