StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie BLODEK Vilém 3.10.1834-1.5.1874

Vilém BLODEK
Narození	3.10.1834
Místo narození	Praha
Úmrtí	1.5.1874
Místo úmrtí	Praha
Povolání	77- Hudební skladatel
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41842

BLODEK, Vilém (vl. jm. Plodek, Vilém František), * 3. 10. 1834 Praha, † 1. 5. 1874 Praha, pianista, hudební skladatel, pedagog

Byl nejstarším ze čtyř dětí panského úředníka Václava Plodka. Od dětství projevoval hudební nadání, 1846–52 vystudoval hru na flétnu a skladbu na pražské konzervatoři, a to kompozici u J. B. Mottla, flétnu u A. Eisera a klavír soukromě snad u Alexandera Dreyschocka. Komponoval již od 1850 (Ouvertura C dur). Do 1855 byl učitelem ve šlechtické rodině v haličské Lubyczi. Po návratu do Prahy se živil jako učitel, sólový pianista (první koncert měl asi 8. 11. 1855) a komorní hráč. Pracoval i pro Stavovské divadlo, vytvořil na objednávku několik desítek meziaktních hudeb (1856, 1858) a hudbu k živým obrazům pro oslavy třístého výročí narození Williama Shakespeara, pořádané 1864 Uměleckou besedou. Od 1859 vedl sbor Männergesangverein. 1860 mu prof. Eiser postoupil své místo učitele flétny na konzervatoři. 1862 napsal pro své žáky dodnes oblíbený flétnový Koncert D dur a školu pro flétnu. 1865 uzavřel v Praze sňatek s dcerou advokáta a děkana pražské právnické fakulty Marií Daublebskou ze Sternecku. V manželství, které B. existenčně zajistilo, se narodily tři děti. 1869 se u něj projevila duševní choroba, pro kterou byl 1871 oficiálně penzionován a na niž zakrátko zemřel. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Jeho nejznámější prací je opera V studni na libreto Karla Sabiny. Komické jednoaktovky o dívkách hledajících o svatojánské noci podle obrazu ve vodě svého nápadníka se po premiéře v Prozatímním divadle (1867) ihned chopily české profesionální a ochotnické soubory a po roce 1880 měla desítky repríz i v zahraničí. Celovečerní operu Zítek o kouzelníkovi krále Václava IV. na Sabinovo libreto již B. nedokončil. Jeho pozůstalost se rozptýlila 1926, po smrti B. žáka J. Kàana z Albestů, který o ni pečoval.

D: soupisy skladeb in: Výroční zpráva pražské konzervatoře za školní rok 1933/34, s. 51n. (F. X. Váňa); HS 1, s. 112; Musik in Geschichte und Gegenwart, 2. vyd., sv. 3, 2000, s. 106; výběr skladeb: Grand solo op. 1 (1851); Allegro de bravour (1852); Koncert D dur pro flétnu (1862, vyd. 1903); Symfonie d moll (rkp. asi 1866); 20 českých a německých mužských sborů pro pražský sbor Hlahol (texty V. Hanka, K. Sabina, H. Heine, J. Eichendorff ad.), kolem 1859; 2 mše a drobné církevní skladby; Chorista aneb Čtverákovský z Žertovic, hudba k francouzskému vaudevillu (1862 Stavovské divadlo); Únos Jessiky, Richard III., Coriolan, Cymbelin, Romeo a Julie [scéna v hrobce], Zimní pohádka, hudba k živým obrazům z her W. Shakespeara (1864 Novoměstské divadlo); V studni (1867 Prozatímní divadlo); Zítek [též Čaroděj Zítek] (torzo uvedlo 3. 10. 1934 Národní divadlo); Svatojanská pouť, hudba k frašce, text F. F. Šamberk (1868 Prozatímní divadlo).

L: L. Procházka, V. B., in: Dalibor 1870, s. 243n.; J. Kàan, Vzpomínky na V. B., in: Památník Umělecké besedy, 1894; K. Hoffmeister, Sté provozování B. opery V studni, in: Dalibor 22, 1900, s. 210; L. Lošťák, V. B., in: Chromatické hromobití 3, 1903, s. 99n.; J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911, rejstřík; F. X. Váňa, V. B. a dopis B. Smetany, in: Tempo 14, 1934/35, s. 33n.; Bartoš: PD opera, s. 151, 256, 257, 301; J. Válek, V. B., in: Hudební rozhledy 7, 1954, s. 341n.; R. Budiš, V. B., 1964; J. Paclt, Hudba v českém divadle a činohře 1848–1860. Prolegomena scénografické encyklopedie 7, 1971, část 1, s. 109, 121; 8, 1971, část 2, s. 93, 105 (činoherní hudba); Z. Böhmová-Zahradníčková, Slavní čeští klavíristé a klavírní pedagogové z 18. a 19. století, s. 69n.; J. Tyrell, Czech Opera, Cambridge 1988 (česky jako Česká opera, překlad M. Čejka, 1992); J. Balatková, Opery slovanských skladatelů na jevišti olomouckého německého divadla, in: Střední Morava, Kulturně historická revue, 1995, s. 31n.

P: Hudební divadlo v českých zemích – Osobnosti 19. století, Divadelní ústav Praha, rukopis.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová, Tomáš Sterneck

• 

  Hrob Viléma Blodka na Olšanských hřbitovech v Praze