BLUMENTRITT Ferdinand 10.9.1853-20.9.1913: Porovnání verzí

Aktuální verze z 3. 10. 2019, 19:50

Ferdinand BLUMENTRITT
Narození	10.9.1853
Místo narození	Praha
Úmrtí	20.9.1913
Místo úmrtí	Litoměřice
Povolání	12- Geograf
Citace	Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 572
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41880

BLUMENTRITT, Ferdinand, * 10. 9. 1853 Praha, † 20. 9. 1913 Litoměřice, pedagog, historik, filipínista

Pocházel z pražské úřednické rodiny. Vystudoval na pražské univerzitě dějepis a zeměpis, krátce učil na dívčí měšťanské škole v Praze, jeho život byl ale spjat s Litoměřicemi. Nastoupil tam jako suplent na gymnázium 1876, o rok později se stal profesorem na litoměřické reálce, od 1900 až do odchodu do penze (1911) pak byl jejím ředitelem s titulem c. k. vládního rady. V Litoměřicích se aktivně účastnil i veřejného života (mj. předseda spolku Schiller).

Jeho dílo je téměř úplně věnováno Filipínám. Zabýval se jejich historií, geografií, lingvistikou (jazykem tagalog) i etnografií, podporoval národněosvobozenecké hnutí Filipínců včetně jeho jednotlivých představitelů (1887 jej navštívil v Litoměřicích i dr. José Rizal) a přispíval do filipínského exilového tisku, zejména do časopisu La Solidaridad. O Filipínách publikoval desítky studií, z nichž řada je dosud citována. Udržoval rovněž kontakt s většinou badatelů o této části světa z celé Evropy, byl jmenován členem řady vědeckých a odborných společností (mj. K. u. k. Geographische Gesellschaft ve Vídni), oceňován byl i ve Španělsku, které bylo pro Filipíny koloniální mocností (mj. 1888 obdržel Řád Isabely Katolické).

B. hrob je na litoměřickém městském hřbitově (1994 byl nákladem města opraven), 1930–47 nesla jeho jméno jedna z litoměřických ulic (dnes Dobrovského), nyní je po něm pojmenován park před reálkou, v němž je umístěna B. busta. Význam B. pro filipínský stát byl potvrzen i četnými návštěvami filipínských nejvyšších představitelů v Litoměřicích. B. byl otcem malíře Friedricha B. (1879–1951).

D: (výběr): Versuch einer Ethnographie der Philippinen nebst einem Anhange: Die maritimen Entdeckungen der Spanier im Archipel der Philippinen. Mit einer Karte der Philippinen, Gotha 1882; Filipinas. Problema fundamental, Madrid 1892; Vocabular einzelner Ausdrücke und Redensarten, welche den Spanischen der philippinischen Inseln eigenthümlich sind. Mit einem Anhange: Bibliotheca philippina. Alphabetisch geordnete Sammlung einer Anzahl von Druckschriften und Manuscripten linguistischen, geographischen, etnographischen, historischen und naturwissenschaftlichen Inhalts, 1. 1882; 2. 1885, [1. díl též francouzsky, Vocabulaire de locutions et de mots particuliers a l’Espagnol des Philippines, Paris 1884]; Biography of Dr. José Rizal, Singapur 1898; The Rizal – B. Correspondence, Part 1–2, Manila 1961.

L: J. Polišenský, José Rizal, F. B. a filipinský boj za nezávislost, in: Nový Orient 18, 1963, s. 142n.; J. Polišenský, F. B. a Filipíny mezi španělským kolonialismem a americkým imperialismem, in: ČČH 11, 1963, č. 2, s. 145n.; J. Tomas, Litoměřický profesor F. B. a jeho styky s Filipínami, zvláště s José Rizalem, in: Litoměřicko. Vlastivědný sborník 13, 1977, s. 95n.; Kdo byl kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 81n. (s podrobným soupisem díla a literatury); J. Tomas, José Rizal, F. B. a novodobé Filipíny, 1998, passim; Z. Vasiljevova, José Rizal, DharmaGaia – Kontinenty, 1998 (s faksimilemi dokumentů), passim.

P: SOkA Litoměřice (1 karton); Jihočeské muzeum České Budějovice (spolu s pozůstalostí syna Friedricha B.).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek