BLUMENTRITT Ferdinand 10.9.1853-20.9.1913: Porovnání verzí
(BLUMENTRITT_Ferdinand_10.9.1853-20.9.1913) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.9.1853 | | datum narození = 10.9.1853 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 20.9.1913 | | datum úmrtí = 20.9.1913 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Litoměřice |
| povolání = 12- Geograf | | povolání = 12- Geograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
− | + | '''BLUMENTRITT, Ferdinand,''' ''* 10. 9. 1853 Praha, † 20. 9. 1913 Litoměřice, pedagog, historik, filipínista'' | |
+ | |||
+ | Pocházel z pražské úřednické rodiny. Vystudoval na pražské | ||
+ | univerzitě dějepis a zeměpis, krátce učil na dívčí měšťanské | ||
+ | škole v Praze, jeho život byl ale spjat s Litoměřicemi. Nastoupil | ||
+ | tam jako suplent na gymnázium 1876, o rok později | ||
+ | se stal profesorem na litoměřické reálce, od 1900 až do | ||
+ | odchodu do penze (1911) pak byl jejím ředitelem s titulem | ||
+ | c. k. vládního rady. V Litoměřicích se aktivně účastnil i veřejného | ||
+ | života (mj. předseda spolku Schiller). | ||
+ | |||
+ | Jeho dílo je téměř úplně věnováno Filipínám. Zabýval se jejich | ||
+ | historií, geografií, lingvistikou (jazykem tagalog) i etnografií, | ||
+ | podporoval národněosvobozenecké hnutí Filipínců včetně | ||
+ | jeho jednotlivých představitelů (1887 jej navštívil v Litoměřicích | ||
+ | i dr. José Rizal) a přispíval do filipínského exilového | ||
+ | tisku, zejména do časopisu ''La Solidaridad''. O Filipínách publikoval | ||
+ | desítky studií, z nichž řada je dosud citována. Udržoval | ||
+ | rovněž kontakt s většinou badatelů o této části světa z celé | ||
+ | Evropy, byl jmenován členem řady vědeckých a odborných | ||
+ | společností (mj. K. u. k. Geographische Gesellschaft ve Vídni), | ||
+ | oceňován byl i ve Španělsku, které bylo pro Filipíny koloniální | ||
+ | mocností (mj. 1888 obdržel Řád Isabely Katolické). | ||
+ | |||
+ | B. hrob je na litoměřickém městském hřbitově (1994 byl | ||
+ | nákladem města opraven), 1930–47 nesla jeho jméno jedna | ||
+ | z litoměřických ulic (dnes Dobrovského), nyní je po něm | ||
+ | pojmenován park před reálkou, v němž je umístěna B. busta. | ||
+ | Význam B. pro filipínský stát byl potvrzen i četnými návštěvami | ||
+ | filipínských nejvyšších představitelů v Litoměřicích. B. | ||
+ | byl otcem malíře Friedricha B. (1879–1951). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' (výběr): Versuch einer Ethnographie der Philippinen nebst einem Anhange: | ||
+ | Die maritimen Entdeckungen der Spanier im Archipel der Philippinen. | ||
+ | Mit einer Karte der Philippinen, Gotha 1882; Filipinas. Problema fundamental, | ||
+ | Madrid 1892; Vocabular einzelner Ausdrücke und Redensarten, | ||
+ | welche den Spanischen der philippinischen Inseln eigenthümlich sind. Mit | ||
+ | einem Anhange: Bibliotheca philippina. Alphabetisch geordnete Sammlung | ||
+ | einer Anzahl von Druckschriften und Manuscripten linguistischen, geographischen, | ||
+ | etnographischen, historischen und naturwissenschaftlichen | ||
+ | Inhalts, 1. 1882; 2. 1885, [1. díl též francouzsky, Vocabulaire de locutions | ||
+ | et de mots particuliers a l’Espagnol des Philippines, Paris 1884]; Biography | ||
+ | of Dr. José Rizal, Singapur 1898; The Rizal – B. Correspondence, Part 1–2, | ||
+ | Manila 1961. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Polišenský, José Rizal, F. B. a filipinský boj za nezávislost, in: Nový | ||
+ | Orient 18, 1963, s. 142n.; J. Polišenský, F. B. a Filipíny mezi španělským kolonialismem | ||
+ | a americkým imperialismem, in: ČČH 11, 1963, č. 2, s. 145n.; | ||
+ | J. Tomas, Litoměřický profesor F. B. a jeho styky s Filipínami, zvláště s José | ||
+ | Rizalem, in: Litoměřicko. Vlastivědný sborník 13, 1977, s. 95n.; Kdo byl | ||
+ | kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, | ||
+ | s. 81n. (s podrobným soupisem díla a literatury); J. Tomas, José Rizal, F. B. | ||
+ | a novodobé Filipíny, 1998, passim; Z. Vasiljevova, José Rizal, DharmaGaia – | ||
+ | Kontinenty, 1998 (s faksimilemi dokumentů), passim. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOkA Litoměřice (1 karton); Jihočeské muzeum České Budějovice (spolu | ||
+ | s pozůstalostí syna Friedricha B.). | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:12- Geograf]] | [[Kategorie:12- Geograf]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1913]] | [[Kategorie:1913]] | ||
+ | [[Kategorie:Litoměřice]] |
Verze z 18. 8. 2016, 12:00
Ferdinand BLUMENTRITT | |
Narození | 10.9.1853 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 20.9.1913 |
Místo úmrtí | Litoměřice |
Povolání | 12- Geograf |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41880 |
BLUMENTRITT, Ferdinand, * 10. 9. 1853 Praha, † 20. 9. 1913 Litoměřice, pedagog, historik, filipínista
Pocházel z pražské úřednické rodiny. Vystudoval na pražské univerzitě dějepis a zeměpis, krátce učil na dívčí měšťanské škole v Praze, jeho život byl ale spjat s Litoměřicemi. Nastoupil tam jako suplent na gymnázium 1876, o rok později se stal profesorem na litoměřické reálce, od 1900 až do odchodu do penze (1911) pak byl jejím ředitelem s titulem c. k. vládního rady. V Litoměřicích se aktivně účastnil i veřejného života (mj. předseda spolku Schiller).
Jeho dílo je téměř úplně věnováno Filipínám. Zabýval se jejich historií, geografií, lingvistikou (jazykem tagalog) i etnografií, podporoval národněosvobozenecké hnutí Filipínců včetně jeho jednotlivých představitelů (1887 jej navštívil v Litoměřicích i dr. José Rizal) a přispíval do filipínského exilového tisku, zejména do časopisu La Solidaridad. O Filipínách publikoval desítky studií, z nichž řada je dosud citována. Udržoval rovněž kontakt s většinou badatelů o této části světa z celé Evropy, byl jmenován členem řady vědeckých a odborných společností (mj. K. u. k. Geographische Gesellschaft ve Vídni), oceňován byl i ve Španělsku, které bylo pro Filipíny koloniální mocností (mj. 1888 obdržel Řád Isabely Katolické).
B. hrob je na litoměřickém městském hřbitově (1994 byl nákladem města opraven), 1930–47 nesla jeho jméno jedna z litoměřických ulic (dnes Dobrovského), nyní je po něm pojmenován park před reálkou, v němž je umístěna B. busta. Význam B. pro filipínský stát byl potvrzen i četnými návštěvami filipínských nejvyšších představitelů v Litoměřicích. B. byl otcem malíře Friedricha B. (1879–1951).
D: (výběr): Versuch einer Ethnographie der Philippinen nebst einem Anhange: Die maritimen Entdeckungen der Spanier im Archipel der Philippinen. Mit einer Karte der Philippinen, Gotha 1882; Filipinas. Problema fundamental, Madrid 1892; Vocabular einzelner Ausdrücke und Redensarten, welche den Spanischen der philippinischen Inseln eigenthümlich sind. Mit einem Anhange: Bibliotheca philippina. Alphabetisch geordnete Sammlung einer Anzahl von Druckschriften und Manuscripten linguistischen, geographischen, etnographischen, historischen und naturwissenschaftlichen Inhalts, 1. 1882; 2. 1885, [1. díl též francouzsky, Vocabulaire de locutions et de mots particuliers a l’Espagnol des Philippines, Paris 1884]; Biography of Dr. José Rizal, Singapur 1898; The Rizal – B. Correspondence, Part 1–2, Manila 1961.
L: J. Polišenský, José Rizal, F. B. a filipinský boj za nezávislost, in: Nový Orient 18, 1963, s. 142n.; J. Polišenský, F. B. a Filipíny mezi španělským kolonialismem a americkým imperialismem, in: ČČH 11, 1963, č. 2, s. 145n.; J. Tomas, Litoměřický profesor F. B. a jeho styky s Filipínami, zvláště s José Rizalem, in: Litoměřicko. Vlastivědný sborník 13, 1977, s. 95n.; Kdo byl kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 81n. (s podrobným soupisem díla a literatury); J. Tomas, José Rizal, F. B. a novodobé Filipíny, 1998, passim; Z. Vasiljevova, José Rizal, DharmaGaia – Kontinenty, 1998 (s faksimilemi dokumentů), passim.
P: SOkA Litoměřice (1 karton); Jihočeské muzeum České Budějovice (spolu s pozůstalostí syna Friedricha B.).
Jiří Martínek