BLUMENTRITT Ferdinand 10.9.1853-20.9.1913: Porovnání verzí

Z Personal
(BLUMENTRITT_Ferdinand_10.9.1853-20.9.1913)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.9.1853
 
| datum narození = 10.9.1853
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 20.9.1913
 
| datum úmrtí = 20.9.1913
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Litoměřice
 
| povolání = 12- Geograf
 
| povolání = 12- Geograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Ferdinand BLUMENTRITT
+
}}
  
−
== Literatura ==
+
'''BLUMENTRITT, Ferdinand,''' ''* 10. 9. 1853 Praha, † 20. 9. 1913 Litoměřice, pedagog, historik, filipínista''
 +
 
 +
Pocházel z pražské úřednické rodiny. Vystudoval na pražské
 +
univerzitě dějepis a zeměpis, krátce učil na dívčí měšťanské
 +
škole v Praze, jeho život byl ale spjat s Litoměřicemi. Nastoupil
 +
tam jako suplent na gymnázium 1876, o rok později
 +
se stal profesorem na litoměřické reálce, od 1900 až do
 +
odchodu do penze (1911) pak byl jejím ředitelem s titulem
 +
c. k. vládního rady. V Litoměřicích se aktivně účastnil i veřejného
 +
života (mj. předseda spolku Schiller).
 +
 
 +
Jeho dílo je téměř úplně věnováno Filipínám. Zabýval se jejich
 +
historií, geografií, lingvistikou (jazykem tagalog) i etnografií,
 +
podporoval národněosvobozenecké hnutí Filipínců včetně
 +
jeho jednotlivých představitelů (1887 jej navštívil v Litoměřicích
 +
i dr. José Rizal) a přispíval do filipínského exilového
 +
tisku, zejména do časopisu ''La Solidaridad''. O Filipínách publikoval
 +
desítky studií, z nichž řada je dosud citována. Udržoval
 +
rovněž kontakt s většinou badatelů o této části světa z celé
 +
Evropy, byl jmenován členem řady vědeckých a odborných
 +
společností (mj. K. u. k. Geographische Gesellschaft ve Vídni),
 +
oceňován byl i ve Španělsku, které bylo pro Filipíny koloniální
 +
mocností (mj. 1888 obdržel Řád Isabely Katolické).
 +
 
 +
B. hrob je na litoměřickém městském hřbitově (1994 byl
 +
nákladem města opraven), 1930–47 nesla jeho jméno jedna
 +
z litoměřických ulic (dnes Dobrovského), nyní je po něm
 +
pojmenován park před reálkou, v němž je umístěna B. busta.
 +
Význam B. pro filipínský stát byl potvrzen i četnými návštěvami
 +
filipínských nejvyšších představitelů v Litoměřicích. B.
 +
byl otcem malíře Friedricha B. (1879–1951).
 +
 
 +
'''D:''' (výběr): Versuch einer Ethnographie der Philippinen nebst einem Anhange:
 +
Die maritimen Entdeckungen der Spanier im Archipel der Philippinen.
 +
Mit einer Karte der Philippinen, Gotha 1882; Filipinas. Problema fundamental,
 +
Madrid 1892; Vocabular einzelner Ausdrücke und Redensarten,
 +
welche den Spanischen der philippinischen Inseln eigenthümlich sind. Mit
 +
einem Anhange: Bibliotheca philippina. Alphabetisch geordnete Sammlung
 +
einer Anzahl von Druckschriften und Manuscripten linguistischen, geographischen,
 +
etnographischen, historischen und naturwissenschaftlichen
 +
Inhalts, 1. 1882; 2. 1885, [1. díl též francouzsky, Vocabulaire de locutions
 +
et de mots particuliers a l’Espagnol des Philippines, Paris 1884]; Biography
 +
of Dr. José Rizal, Singapur 1898; The Rizal – B. Correspondence, Part 1–2,
 +
Manila 1961.
 +
 
 +
'''L:''' J. Polišenský, José Rizal, F. B. a filipinský boj za nezávislost, in: Nový
 +
Orient 18, 1963, s. 142n.; J. Polišenský, F. B. a Filipíny mezi španělským kolonialismem
 +
a americkým imperialismem, in: ČČH 11, 1963, č. 2, s. 145n.;
 +
J. Tomas, Litoměřický profesor F. B. a jeho styky s Filipínami, zvláště s José
 +
Rizalem, in: Litoměřicko. Vlastivědný sborník 13, 1977, s. 95n.; Kdo byl
 +
kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999,
 +
s. 81n. (s podrobným soupisem díla a literatury); J. Tomas, José Rizal, F. B.
 +
a novodobé Filipíny, 1998, passim; Z. Vasiljevova, José Rizal, DharmaGaia –
 +
Kontinenty, 1998 (s faksimilemi dokumentů), passim.
 +
 
 +
'''P:''' SOkA Litoměřice (1 karton); Jihočeské muzeum České Budějovice (spolu
 +
s pozůstalostí syna Friedricha B.).
 +
 
 +
Jiří Martínek
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:12- Geograf]]
 
[[Kategorie:12- Geograf]]
−
 
 
[[Kategorie:1853]]
 
[[Kategorie:1853]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1913]]
 
[[Kategorie:1913]]
 +
[[Kategorie:Litoměřice]]

Verze z 18. 8. 2016, 12:00

Ferdinand BLUMENTRITT
Narození 10.9.1853
Místo narození Praha
Úmrtí 20.9.1913
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 12- Geograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41880

BLUMENTRITT, Ferdinand, * 10. 9. 1853 Praha, † 20. 9. 1913 Litoměřice, pedagog, historik, filipínista

Pocházel z pražské úřednické rodiny. Vystudoval na pražské univerzitě dějepis a zeměpis, krátce učil na dívčí měšťanské škole v Praze, jeho život byl ale spjat s Litoměřicemi. Nastoupil tam jako suplent na gymnázium 1876, o rok později se stal profesorem na litoměřické reálce, od 1900 až do odchodu do penze (1911) pak byl jejím ředitelem s titulem c. k. vládního rady. V Litoměřicích se aktivně účastnil i veřejného života (mj. předseda spolku Schiller).

Jeho dílo je téměř úplně věnováno Filipínám. Zabýval se jejich historií, geografií, lingvistikou (jazykem tagalog) i etnografií, podporoval národněosvobozenecké hnutí Filipínců včetně jeho jednotlivých představitelů (1887 jej navštívil v Litoměřicích i dr. José Rizal) a přispíval do filipínského exilového tisku, zejména do časopisu La Solidaridad. O Filipínách publikoval desítky studií, z nichž řada je dosud citována. Udržoval rovněž kontakt s většinou badatelů o této části světa z celé Evropy, byl jmenován členem řady vědeckých a odborných společností (mj. K. u. k. Geographische Gesellschaft ve Vídni), oceňován byl i ve Španělsku, které bylo pro Filipíny koloniální mocností (mj. 1888 obdržel Řád Isabely Katolické).

B. hrob je na litoměřickém městském hřbitově (1994 byl nákladem města opraven), 1930–47 nesla jeho jméno jedna z litoměřických ulic (dnes Dobrovského), nyní je po něm pojmenován park před reálkou, v němž je umístěna B. busta. Význam B. pro filipínský stát byl potvrzen i četnými návštěvami filipínských nejvyšších představitelů v Litoměřicích. B. byl otcem malíře Friedricha B. (1879–1951).

D: (výběr): Versuch einer Ethnographie der Philippinen nebst einem Anhange: Die maritimen Entdeckungen der Spanier im Archipel der Philippinen. Mit einer Karte der Philippinen, Gotha 1882; Filipinas. Problema fundamental, Madrid 1892; Vocabular einzelner Ausdrücke und Redensarten, welche den Spanischen der philippinischen Inseln eigenthümlich sind. Mit einem Anhange: Bibliotheca philippina. Alphabetisch geordnete Sammlung einer Anzahl von Druckschriften und Manuscripten linguistischen, geographischen, etnographischen, historischen und naturwissenschaftlichen Inhalts, 1. 1882; 2. 1885, [1. díl též francouzsky, Vocabulaire de locutions et de mots particuliers a l’Espagnol des Philippines, Paris 1884]; Biography of Dr. José Rizal, Singapur 1898; The Rizal – B. Correspondence, Part 1–2, Manila 1961.

L: J. Polišenský, José Rizal, F. B. a filipinský boj za nezávislost, in: Nový Orient 18, 1963, s. 142n.; J. Polišenský, F. B. a Filipíny mezi španělským kolonialismem a americkým imperialismem, in: ČČH 11, 1963, č. 2, s. 145n.; J. Tomas, Litoměřický profesor F. B. a jeho styky s Filipínami, zvláště s José Rizalem, in: Litoměřicko. Vlastivědný sborník 13, 1977, s. 95n.; Kdo byl kdo – čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 81n. (s podrobným soupisem díla a literatury); J. Tomas, José Rizal, F. B. a novodobé Filipíny, 1998, passim; Z. Vasiljevova, José Rizal, DharmaGaia – Kontinenty, 1998 (s faksimilemi dokumentů), passim.

P: SOkA Litoměřice (1 karton); Jihočeské muzeum České Budějovice (spolu s pozůstalostí syna Friedricha B.).

Jiří Martínek

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BLUMENTRITT_Ferdinand_10.9.1853-20.9.1913&oldid=94217“