BOŘEK-DOHALSKÝ z Dohalic František 5.10.1887-3.1.1951

Z Personal
František BOŘEK-DOHALSKÝ z Dohalic
Narození 5.10.1887
Místo narození Chotiměř
Úmrtí 3.1.1951
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42707

BOŘEK-DOHALSKÝ z Dohalic, František, * 5. 10. 1887 Chotiměř, † 3. 1. 1951 Praha, básník, prozaik, protifašistický bojovník, diplomat, velvyslanec

Narodil se jako prvorozený syn Františka Karla B.-D. (1843 až 1925) a Ludmily, roz. d’Hoop (1863–1920). Měl tři bratry, jedním z nich byl kanovník u Sv. Víta v Praze a arcibiskupský kancléř Antonín B.-D. (1889–1942) a dalším politik novinář Zdeněk B.-D. (1900–1945). Roku 1905 přesídlila rodina do Domažlic. B.-D. odešel studovat do Prahy. Byl nejprve chovancem šlechtické Strakovy akademie, pak absolvoval gymnázium a začal studovat na právnické fakultě. 1911 vstoupil do státní služby a působil u okresního hejtmanství v Domažlicích. 1912 se oženil. Za domažlického působení se počal poprvé uplatňovat i literárně. Zapojil se do domažlické Literární jednoty a debutoval veršovanou komedií Nerozřešeno (1912), v níž líčil poměr ženina stanoviska k mužově nevěře. Záhy přesedlal ke krátké próze, pro niž čerpal náměty z domažlického kraje a v níž evokoval výjimečné milostné situace. Erotické epizody, popisující nejčastěji lásku stárnoucího muže k mladé ženě a mnohdy až bizarní důvody milostného nenaplnění, byly B.-D. prostředkem k analýze citových stavů vyvolaných zvláštními situacemi (povídka Bludný Holanďan). Knižně vydal čtyři povídky pod souborným názvem Bílý daněk (1919). Po vzniku ČSR se stal B.-D. úředníkem na ministerstvu zahraničních věcí, 1920–23 z této funkce pracoval v Londýně, 1923–27 v Praze, 1927–38 na československém zastupitelství ve Vídni, nakonec jako legační rada. 1927 se poté, co ovdověl, oženil podruhé. Prostředí svého vídeňského života vylíčil v milostných povídkách Začátek románu (1938). Publikoval též pod pseudonymem František Dohalský z Dohalic. Svou literární tvorbu ukončil za druhé světové války sentimentálně laděnými povídkami Malé příběhy starého pána (1941). V době okupace neušel podobně jako jeho bratři perzekuci, za heydrichiády byl v Praze 5. 6. 1942 zatčen, krátce vězněn na Pankráci, do poloviny srpna v Terezíně a do konce války v Dachau. Po druhé světové válce byl 1945 jmenován československým vyslancem ve Vídni (návrat v únoru 1949 do Prahy), v dubnu 1949 byl penzionován. Pochován byl na Olšanech. Jeho syn JUDr. Jiří B.-D. (1914–1990) působil 1945–50 jako odborový rada v Kanceláři prezidenta republiky. V červenci 1950 byl zatčen, obviněn z protistátní činnosti a odsouzen k mnohaletému žaláři, 1960 byl propuštěn na základě amnestie. Později pracoval jako podnikový právník.

L: Kulturní adresář 1936, heslo; Soupis československé literatury za léta 1901–1925 (ed. K. Nosovský), 1937, s. 308; B. Kümpel-Staňkovský, Z osudu rodu Bořků-Dohalských z Dohalic, 1948, s. 31; J. Vopravil, Slovník pseudonymů českých a slovenských spisovatelů, 1973, s. 416; MSN 2, s. 314; KSN 3, s. 407; ČBS, s. 60; LČL 1, s. 279; Tomeš 1, s. 122; Kalendárium osobností Západních Čech na rok 2002.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha (kde i foto); podle rodného listu je místem narození Chotiměř u Horšovského Týna.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová