Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BOŽAN Jan Josef ?1644-1.6.1716

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan Josef BOŽAN
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = ?1644
| místo narození = Frýdek-Místek
| datum úmrtí = 1.6.1716
| místo úmrtí = Chroustovice u Chrudimi
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />78- Hudební interpret<br />63- Spisovatel<br />
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 105
}}

'''BOŽAN, Jan Josef,''' ''* ? 1644 asi Frýdek-Místek, † 1. 6. 1716 Chroustovice u Chrudimi, katolický kněz, sestavovatel kancionálu''

Zpráv o B. životě se dochovalo velmi málo (''Český bohovědný''
''slovník'' uvádí, že se narodil 1656 ve Frýdku). 1679 a 1681
přijal postupně nižší i vyšší kněžské svěcení a v souvislosti
s ním byl propuštěn z rodné diecéze vratislavské do diecéze
pražské. Kněžskou službu nastoupil ve farnosti Úboč
u Domažlic, odkud po dvou letech odešel do Chroustovic
na Chrudimsku, kde působil až do své smrti a byl ve zdejším
kostele také pohřben. Jak dosvědčuje dochovaný inventář
jeho pozůstalosti, byly jeho majetkové poměry spíše skromné.
Sepsanou knihovnu lze pak hodnotit jako nepříliš rozsáhlou
(18 knih).

S B. jménem bylo spojeno pouze jediné dílo – kancionál ''Slaviček''
''rájský''. Za jakých okolností ani jak dlouho dílo vznikalo,
není známo. Je však doloženo, že 1714 B. žádal pražskou
konzistoř o jeho schválení kvůli uveřejnění. Text byl předložen
pardubickému vikáři A. A. Synetiovi, který však ani po
urgenci vyjádření nevypracoval. Proto v lednu 1716 zvolila
konsistoř jiného posuzovatele Jana Ficka, faráře v Dolním
Újezdě u Litomyšle. Na základě jeho aprobace pak 2. 4.
1716 bylo vydáno svolení k tisku, doprovázené však žádostí
o předložení smlouvy s tiskařem a dokladů o krytí nákladů
na tisk. B. se obrátil s prosbou o pomoc na hraběte Šporka,
který mu vyhověl. Další informace o stycích obou mužů se
nedochovaly, a proto, vzhledem k názorové odlišnosti tradicionalisticky
smýšlejícího B. a jansenismem ovlivněného
Šporka, šlo asi o jediné protnutí jejich osudů. B. sice své dílo
stihl ještě svému dobrodinci věnovat, ale vydání se nedožil.
Nám neznámé průtahy způsobily, že kancionál byl publikován
v Hradci Králové v tiskárně V. Tybelyho až 1719. Tento
výpravný tisk foliového formátu vyšel patrně v dosti velkém
nákladu a byl v 18. století poměrně hojně rozšířen zejména
na kůrech kostelů východních Čech, severní Moravy a Slezska.
Při jeho distribuci hrál velkou roli opět hrabě Špork,
který kancionál daroval řadě kůrů i jednotlivců.

Krom dedikace, předmluvy a rejstříku jsou v kancionálu dva
druhy textů. Jednotlivé oddíly kancionálu obsahují čtyřicet
prozaických rozjímání, která napsal B. na základě různých
pramenů a předloh. Zajímavá je zejména předmluva ke Šteyerovu
kancionálu a v inventáři pozůstalosti jmenovaná ''Uzda''
''duchovní'' V. Martinedese. Hlavní náplň ''Slavička rájského'' ale
představuje téměř 900 písní, z nichž přes 60 je latinských
(jde zejména o antifony, hymny a sekvence) a 823 českých.
Mezi nimi lze v zásadě nalézt dvě skupiny: české duchovní
písně v obvyklém významu písně lidu uplatňované mimo
vlastní liturgii a písně doprovázející přímo mešní obřady.
V našich i středoevropských dobových kancionálech je zařazení
takových písní úžeji či velmi volně parafrázujících texty
ordinária velmi neobvyklé. České duchovní písně, které tvoří
většinu kancionálu, byly rozděleny do dvou oddílů, z nichž
první sledoval průběh církevního roku, tj. začínal písněmi
adventními a končil trojičními, a druhý zahrnoval jednak
písně k Panně Marii a svatým a jednak texty týkající se obecných
témat křesťanského života, jako je věčnost, nebe, peklo,
smrt apod. Více než polovina písní byla opatřena notací pro
jedno či vícehlasý zpěv a číslovaným generálbasem. U ostatních
textů byl nápěv určen poznámkou „Zpívá se jako…“.
B. sestavil svůj kancionál na základě řady zdrojů. Tím nejdůležitějším
byly podobné práce jeho současníků a předchůdců,
mezi nimiž přední místo zaujímá 3. a 4. vydání ''Kancionálu''
''českého'' M. V. Šteyera a ''Capella regia musicalis'' V. K. Holana
Rovenského. V kancionálu jsou zastoupeny i písně A. Michny
z Otradovic a také starších katolických autorů J. Hlohovského
a Š. Lomnického z Budče. Nejstarší vrstvu pak tvoří
písně středověké. Do kancionálu se zejména prostřednictvím
Šteyera dostala i řada písní nekatolických (nejméně 20 %),
ať už utrakvistických (přes 50), bratrských (necelých 50)
nebo luteránských, z nich některé převzal B. bez doloženého
prostředníka. B. se krom tištěných zdrojů opíral i o místně
dostupné sborníky rukopisné, zejména kancionál Matyáše
Devotyho. Přibližně 120 písní se objevuje ve ''Slavičku rájském''
poprvé a lze je připsat B., který se sám hlásí jen k převodům
latinských písní.

'''D:''' Slaviček rájský na stromě života slávu Tvůrci svému prozpěvující, tj. Kancionál
anebo Kniha písební (rozličné nábožné písně s mnohým spasitelným
přemyšlováním obsahující, netoliko žákům kostelním při službách Boží
pohodlí, ale také jednomu každému k potěšení a prospěchu duchovnímu
odjinud porozdílně sebraná a spořádaná od dvojí cti hodného kněze J. J. B.,
faráře chroustovského, 1719, Knihopis 1247.

'''L:''' B. Pavlok, Slavíček rajský J. J. B., in: Svědectví písně, 1994; M. Ryantová,
J. J. B., autor kancionálu „Slavíček rajský“, in: Východočeská duchovní a slovesná
kultura v 18. století, 1999, s. 338n., 493n.; P. Kosek, B. J. J., Mariánské
písně, in: Alternativa, 8. vyd. 1998, roč. 4, s. 320n.; týž, B. J. J., Ona lékařka
výborná. Písně k mariánským poutím v baroku, in: Romboid, 9. vyd. 1999,
roč. 34, s. 10n.; J. Malura – P. Kosek, J. J. B., Slaviček rájský, in: Čeština
doma a ve světě, 1999, roč. 7, sv. 3, s. 204n.; P. Kosek, Rozbor nářečních
prvků v kancionálu J. J. B. „Slaviček rájský“, 1999, s. 127n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/33732 Bibliografie dějin Českých zemí]

Kateřina Valentová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:1644]]
[[Kategorie:Frýdek-Místek]]
[[Kategorie:1716]]
[[Kategorie:Chroustovice]]