Biografický slovník
BOBE Franz Werner 22.2.1902-16.4.1947: Porovnání verzí
(BOBE_Franz_Werner_1902-1947) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Franz Werner BOBE | | jméno = Franz Werner BOBE | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1902 | + | | datum narození = 22.2.1902 |
| − | | místo narození = Höchendorf | + | | místo narození = Höchendorf u Drážďan (Německo) |
| − | | datum úmrtí = 1947 | + | | datum úmrtí = 16.4.1947 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| − | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 573 |
| + | }} | ||
| − | + | '''BOBE, Franz Werner,''' ''* 22. 2. 1902 Höckendorf u Drážďan (Německo), † 16. 4. 1947 Praha, římskokatolický kněz, převor řádu maltézských rytířů'' | |
| + | |||
| + | Jeho otec Paul Werner B. byl lesmistrem v saských královských | ||
| + | lesích, matka Marie, roz. Světová, pocházela z rolnické | ||
| + | rodiny usedlé na české straně Lužických hor. 1924, po roce | ||
| + | studia filozofie na univerzitě v Halle an der Saale, přestoupil | ||
| + | B. na bohosloveckou fakultu ve Würzburgu. Tam získal stipendium | ||
| + | na roční stáž v papežském institutu v Římě. Pak | ||
| + | pokračoval ve studiu bohoslovectví a filozofie ve Vídni. Dokonale | ||
| + | ovládal němčinu, češtinu, konverzačně i francouzštinu, | ||
| + | angličtinu a italštinu. Nedostatek řeholních kněží v Suverénním | ||
| + | rytířském řádu sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu | ||
| + | a Malty (maltézských rytířů) mu umožnil vstup do tohoto | ||
| + | šlechtického řádu římskokatolické církve. Noviciát nastoupil | ||
| + | v Praze na Malé Straně 1930, kde od 12. století bylo řídící | ||
| + | centrum Českého velkopřevorství. V pražském arcibiskupském | ||
| + | kněžském semináři dokončil studia a 1932 byl vysvěcen | ||
| + | na kněze. Po splnění tříletých dočasných slibů 1933 byl | ||
| + | připuštěn k věčným slibům a stal se řeholníkem v hodnosti | ||
| + | konventuálního kaplana pražského konventu kněží. Duchovní | ||
| + | službu vykonával pro kostel Panny Marie Vítězné | ||
| + | (Pražského Jezulátka), který byl v té době pod správou řádu | ||
| + | maltézských rytířů. 1935 byl jmenován vikářem (výkonným | ||
| + | zástupcem) převora Frà Josefa Hamršmída a úřadujícího velkopřevora | ||
| + | Karla hraběte Ludwigsdorfa, krátce nato pak převorem | ||
| + | kněžského konventu. Za nacistické okupace českých | ||
| + | zemí a zřízení protektorátu Čechy a Morava se vzdal české | ||
| + | státní příslušnosti a přihlásil se k říšskoněmeckému občanství. | ||
| + | Tím se dostal do rozporu s protinacisticky smýšlejícími | ||
| + | představenými v řádu, kterými byli za kněžský stav Karel | ||
| + | kardinál Kašpar a po jeho smrti (1941) jako řádový regent | ||
| + | laik Karel kníže Schwarzenberg. České velkopřevorství se | ||
| + | postavilo proti okupaci a mnozí členové řádu se dostali do | ||
| + | nacistických věznic (např. kněží Frà Karel Vilém Horký, Frà | ||
| + | Jan Häusler a Frà Vladimír Pícha, z rytířů pak bývalý ministr | ||
| + | dr. Josef Pluhař nebo dr. Hugo Rokyta). Říšský protektor | ||
| + | proto prosadil B. za pražského církevního správce s titulem | ||
| + | městského arcibiskupského vikáře, údajně v zájmu vytvoření | ||
| + | lepších vztahů s římskokatolickou církví v protektorátu. Na | ||
| + | centrum řádu v Praze – Velkopřevorský a Konventní palác – | ||
| + | byla uvalena říšská správa a budovy využívaly nacistické úřady. | ||
| + | B. zaujímal rozporuplnou pozici řádového představeného | ||
| + | a pražského církevního zmocněnce, srovnatelnou s postavením | ||
| + | agenta zpravodaje mezi centrem řádu, Svatým stolcem | ||
| + | a nacistickými okupanty, k nimž byl loajální. Z titulu svých | ||
| + | funkcí i vlastního zájmu zpravodajského byl ve styku s gestapem | ||
| + | a SD. Po válce byl obviněn a souzen především proto, | ||
| + | že v souvislosti s atentátem na říšského protektora Reinharda | ||
| + | Heydricha († 1942) poskytl z arcibiskupského archivu plány | ||
| + | podzemní krypty bývalého kostela sv. Karla Boromejského | ||
| + | (v té době pravoslavného Cyrila a Metoděje), kde se ukryli | ||
| + | atentátníci. Zda se tak stalo před atentátem nebo po něm, | ||
| + | nebylo zjištěno. B. pravděpodobně netušil, že krypta se stala | ||
| + | úkrytem českých parašutistů, jejichž úkolem bylo odstranit | ||
| + | R. Heydricha. Všechna pražská podzemí byla postupně evidována | ||
| + | (za účelem úprav na protiletecké kryty a zamezení | ||
| + | jejich využití k odbojové činnosti) a veškeré instituce tehdy | ||
| + | musely poskytovat příslušné plány a informace. Po skončení | ||
| + | války byl B. postaven před mimořádný lidový soud v Praze | ||
| + | a za kolaboraci s okupanty odsouzen 16. 4. 1947 k trestu | ||
| + | smrti. Trest byl téhož večera vykonán ve věznici na pražské | ||
| + | Pankráci. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' D. Tomášek, Konfidenti, 1991, s. 137n. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' NA Praha, fond Mimořádný lidový soud, heslo Bobe; Administrativa Suverénního | ||
| + | řádu maltézských rytířů, České velkopřevorství Praha, svazek Bobe. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/272209 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | František Skřivánek | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Höchendorf]] |
[[Kategorie:1947]] | [[Kategorie:1947]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 3. 10. 2019, 19:51
| Franz Werner BOBE | |
 | |
| Narození | 22.2.1902 |
|---|---|
| Místo narození | Höchendorf u Drážďan (Německo) |
| Úmrtí | 16.4.1947 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 573 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85692 |
BOBE, Franz Werner, * 22. 2. 1902 Höckendorf u Drážďan (Německo), † 16. 4. 1947 Praha, římskokatolický kněz, převor řádu maltézských rytířů
Jeho otec Paul Werner B. byl lesmistrem v saských královských lesích, matka Marie, roz. Světová, pocházela z rolnické rodiny usedlé na české straně Lužických hor. 1924, po roce studia filozofie na univerzitě v Halle an der Saale, přestoupil B. na bohosloveckou fakultu ve Würzburgu. Tam získal stipendium na roční stáž v papežském institutu v Římě. Pak pokračoval ve studiu bohoslovectví a filozofie ve Vídni. Dokonale ovládal němčinu, češtinu, konverzačně i francouzštinu, angličtinu a italštinu. Nedostatek řeholních kněží v Suverénním rytířském řádu sv. Jana Jeruzalémského z Rhodu a Malty (maltézských rytířů) mu umožnil vstup do tohoto šlechtického řádu římskokatolické církve. Noviciát nastoupil v Praze na Malé Straně 1930, kde od 12. století bylo řídící centrum Českého velkopřevorství. V pražském arcibiskupském kněžském semináři dokončil studia a 1932 byl vysvěcen na kněze. Po splnění tříletých dočasných slibů 1933 byl připuštěn k věčným slibům a stal se řeholníkem v hodnosti konventuálního kaplana pražského konventu kněží. Duchovní službu vykonával pro kostel Panny Marie Vítězné (Pražského Jezulátka), který byl v té době pod správou řádu maltézských rytířů. 1935 byl jmenován vikářem (výkonným zástupcem) převora Frà Josefa Hamršmída a úřadujícího velkopřevora Karla hraběte Ludwigsdorfa, krátce nato pak převorem kněžského konventu. Za nacistické okupace českých zemí a zřízení protektorátu Čechy a Morava se vzdal české státní příslušnosti a přihlásil se k říšskoněmeckému občanství. Tím se dostal do rozporu s protinacisticky smýšlejícími představenými v řádu, kterými byli za kněžský stav Karel kardinál Kašpar a po jeho smrti (1941) jako řádový regent laik Karel kníže Schwarzenberg. České velkopřevorství se postavilo proti okupaci a mnozí členové řádu se dostali do nacistických věznic (např. kněží Frà Karel Vilém Horký, Frà Jan Häusler a Frà Vladimír Pícha, z rytířů pak bývalý ministr dr. Josef Pluhař nebo dr. Hugo Rokyta). Říšský protektor proto prosadil B. za pražského církevního správce s titulem městského arcibiskupského vikáře, údajně v zájmu vytvoření lepších vztahů s římskokatolickou církví v protektorátu. Na centrum řádu v Praze – Velkopřevorský a Konventní palác – byla uvalena říšská správa a budovy využívaly nacistické úřady. B. zaujímal rozporuplnou pozici řádového představeného a pražského církevního zmocněnce, srovnatelnou s postavením agenta zpravodaje mezi centrem řádu, Svatým stolcem a nacistickými okupanty, k nimž byl loajální. Z titulu svých funkcí i vlastního zájmu zpravodajského byl ve styku s gestapem a SD. Po válce byl obviněn a souzen především proto, že v souvislosti s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha († 1942) poskytl z arcibiskupského archivu plány podzemní krypty bývalého kostela sv. Karla Boromejského (v té době pravoslavného Cyrila a Metoděje), kde se ukryli atentátníci. Zda se tak stalo před atentátem nebo po něm, nebylo zjištěno. B. pravděpodobně netušil, že krypta se stala úkrytem českých parašutistů, jejichž úkolem bylo odstranit R. Heydricha. Všechna pražská podzemí byla postupně evidována (za účelem úprav na protiletecké kryty a zamezení jejich využití k odbojové činnosti) a veškeré instituce tehdy musely poskytovat příslušné plány a informace. Po skončení války byl B. postaven před mimořádný lidový soud v Praze a za kolaboraci s okupanty odsouzen 16. 4. 1947 k trestu smrti. Trest byl téhož večera vykonán ve věznici na pražské Pankráci.
L: D. Tomášek, Konfidenti, 1991, s. 137n.
P: NA Praha, fond Mimořádný lidový soud, heslo Bobe; Administrativa Suverénního řádu maltézských rytířů, České velkopřevorství Praha, svazek Bobe.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
František Skřivánek
