Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BOBKOVÁ Amálie 11.10.1874-12.12.1956

{{Infobox - osoba
| jméno = Amálie BOBKOVÁ
| obrázek = Bobkova Amalie portret.jpg
| datum narození = 11.10.1874
| místo narození = Turnov
| datum úmrtí = 12.12.1956
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 78- Hudební interpret

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 576
}}

'''BOBKOVÁ, Amálie,''' ''* 11. 10. 1874 Turnov, † 12. 12. 1956 Praha, operní zpěvačka''

První pěvecké zkušenosti získala v 80. letech jako zpěvačka
ve sboru Hlahol a na kůrech pražských kostelů. Školila se
u Marie Petzoldové-Sittové. V srpnu 1900 poprvé hostovala
v roli Markétky (Ch. Gounod, ''Faust'' ''a Markétka'') v Národním
divadle v Praze, kam byla pak angažována (1. 10. 1901
až 30. 11. 1911). Kariéru předčasně uzavřela po sňatku s lékařem
F. Votrubou (1906) a přesídlila do Olomouce. Během
několika málo let provedla na 50 rolí. Proslula především jako
jevištní partnerka tenoristy Otakara Mařáka. V Národním
divadle pak hostovala ještě 1916 jako Vendulka (B. Smetana,
''Hubička'') a 1918 jako Mařenka (''Prodaná'' ''nevěsta''). Zpívala
všechny smetanovské role svého oboru, které byly její doménou
(Ludiše, ''Braniboři'' ''v Čechách''; Mařenka, ''Prodaná'' ''nevěsta'';
Jitka, ''Dalibor''; Anežka, ''Dvě'' ''vdovy''; Barče i Vendulka, ''Hubička'';
Blaženka, ''Tajemství''; Katuška, ''Čertova'' ''stěna''), nastudovala
však také Krasavu a dokonce titulní roli ve Smetanově ''Libuši''.
V premiéře Dvořákovy ''Rusalky'' 1901 zpívala lesní žínku.
Během prvních let angažmá se rychle vypracovala, 1907 už
byla označována za nejlepší českou sopranistku své generace
v souboru Národního divadla. Jejímu fyzickému i hlasovému
typu nejlépe odpovídaly role lyrického oboru, vládla lehkou
a jistou koloraturou. Nikdy však nepřekonala nedostatek herecké
průpravy. Uplatnila se také koncertně, i po odchodu
z divadla. Často hostovala jako sólistka pěveckého spolku Žerotín
v Olomouci, v tamní opeře 1920 vytvořila také titulní
roli Smetanovy ''Libuše''. 1934 se přestěhovala zpět do Prahy
a naposled vystoupila 1936, u příležitosti koncertu k návratu
Otakara Mařáka z USA.

'''D:''' Markétka (Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1900); Lesní žínka (A. Dvořák,
Rusalka, 1901); Komtesa Hortensie (K. Kovařovic, Na Starém bělidle,
1901); Micaela (G. Bizet, Carmen, 1901); Bětuška (A. Dvořák, Šelma sedlák,
1901); Antonia (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky, 1902); Barče
(B. Smetana, Hubička, 1902); Dona Elvíra (W. A. Mozart, Don Giovanni,
1902); Hančí (K. Kovařovic, Psohlavci, 1902); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen
Oněgin, 1903); Ludiše (B. Smetana, Braniboři v Čechách, 1903); Jitka
(B. Smetana, Dalibor, 1903); Blaženka (B. Smetana, Tajemství, 1903); Eudoxie
(J. F. Halévy, Židovka, 1903); Gilda (G. Verdi, Rigoletto, 1904); Mignon
(A. Thomas, Mignon, 1904); Mařenka (B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1904);
Katuška (B. Smetana, Čertova stěna, 1904); Adalgisa (V. Bellini, Norma,
1904); Julie (Ch. Gounod, Romeo a Julie, 1905); Vendulka (B. Smetana,
Hubička, 1905); Jessika (J. B. Foerster, Jessika, 1905); Xenie (A. Dvořák,
Dimitrij, 1906); Marcelina (L. v. Beethoven, Fidelio, 1906); Zuzanka (W.
A. Mozart, Figarova svatba); Krasava (B. Smetana, Libuše); Anežka (B. Smetana,
Dvě vdovy); Julie (A. Dvořák, Jakobín) aj.

'''L:''' B. Benoni, Nová kniha vzpomínek a dojmů, 1919, passim; Památník olomouckého
Žerotína, 1931, passim; HS 1, s. 112; ND a jeho předchůdci,
s. 34 (s bibliografií časopiseckých článků); Tomeš 1, s. 109; K. J. Kutsch –
L. Riemens, Großes Sängerlexikon, Bern – München 1999, s. 349 (s chybným
uvedením místa narození Trnava).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276395 Bibliografie dějin Českých zemí]

Vlasta Reittererová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
[[Kategorie:1874]]
[[Kategorie:Turnov]]
[[Kategorie:1956]]
[[Kategorie:Praha]]

<gallery>
Bobkova Amalie Sindler.jpg|Šelma sedlák - Amálie Bobková jako Bětuška a Valentin Šindler jako Jeník (1909)
</gallery>