BOGUCKÁ Marja 28.1.1884-21.2.1957: Porovnání verzí

Z Personal
(BOGUCKÁ_Marja_28.1.1884-21.2.1957)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 28.1.1884
 
| datum narození = 28.1.1884
| místo narození =  
+
| místo narození = Varšava (Polsko)
 
| datum úmrtí = 21.2.1957
 
| datum úmrtí = 21.2.1957
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = New York (USA)
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Marja BOGUCKÁ
+
}}
 +
 
 +
'''BOGUCKÁ, Marja''' ''(provd. Behrmannová), * 28. 1. 1884 Varšava (Polsko), † 21. 2. 1957 New York (USA), operní zpěvačka''
 +
 
 +
Pocházela z polské hudební rodiny, matka vystupovala jako
 +
zpěvačka pod jménem Maria d’Orio, strýc Stanisław Bogucki
 +
byl uznávaným barytonistou. Užívala i přídomku z Jodkiewiczów.
 +
1900 debutovala koncertně ve Varšavě a současně
 +
na jevišti varšavské opery (Teatr wielki) v Moniuszkově jednoaktovce
 +
''Verbum'' ''nobile'' v roli Zuzi. Do 1907 tam ztělesnila
 +
38 rolí nejprve lyrického oboru, postupně přibírala role dramatické.
 +
1904 hostovala ve Lvově, 1905 v Sankt Petěrburku
 +
a také v Itálii, v Turíně a Bologni (1907 v Teatro Comunale
 +
zpívala titulní roli v italské premiéře Čajkovského opery
 +
''Jolanta''). Po pohostinských vystoupeních v sezoně 1907/08
 +
v Národním divadle v Praze (G. Verdi, ''Rigoletto'' jako Gilda
 +
a P. I. Čajkovskij, ''Evžen'' ''Oněgin'' jako Taťána), tam byla od
 +
1. 5. 1908 do 31. 8. 1924 angažována. Poté, co překonala
 +
počáteční manýry a zvládla českou dikci, se uplatnila zejména
 +
v italském repertoáru a koloraturním oboru, ale také v rolích
 +
mladodramatického sopránu. Její umění oceňoval mj.
 +
Leoš Janáček. Byla první Kněžnou v premiéře opery ''Lucerna''
 +
od Vítězslava Nováka (13. 5. 1923) a roli zopakovala téhož
 +
roku i v pařížské premiéře. K jejím nejlepším rolím patřila
 +
Mélisanda v Debussyho opeře ''Pelléas'' ''a Mélisanda'' (česká premiéra
 +
11. 1. 1921). V rodném Polsku hostovala mj. 1910
 +
jako Lygia v polské premiéře opery Jeana Nouguèse ''Quo'' ''vadis''
 +
a 1918 se souborem Krakovské operní společnosti (Krakowske
 +
Towarzyszstwo Operowe). Po odchodu z Národního
 +
divadla vystoupila 1924 ve vídeňské Státní opeře jako Taťána
 +
v Čajkovského ''Evženu'' ''Oněginovi'' a Líza v ''Pikové'' ''dámě''.
 +
Přesídlila do USA, kde nějaký čas vystupovala v Manhattan
 +
Opera v New Yorku (mj. v Moniuszkově opeře ''Hrabina''
 +
v americké premiéře 1926). Do 1939 příležitostně vystupovala
 +
koncertně a věnovala se výuce zpěvu.
 +
 
 +
'''D:''' Zuzi (S. Moniuszko, Verbum nobile, 1900); Bronia (S. Moniuszko, Hrabina,
 +
1903, 1924); Zofia (S. Moniuszko, Halka); Zerlina (D. F. E. Auber,
 +
Fra Diavolo); Eudoxia (J. F. Halévy, Židovka), všechny 1900–1903; Nedda
 +
(R. Leoncavallo, Komedianti, 1904); Violetta (G. Verdi, La Traviatta, 1904);
 +
Donna Elvira (W. A. Mozart, Don Giovanni, 1904); Luisa (G. Charpentier,
 +
Luisa, 1904); Marguerite (G. Meyerbeer, Hugenoti, 1904); Micaela
 +
(G. Bizet, Carmen, 1905); Sofia (J. Massenet, Werther, 1905); Musseta
 +
(G. Puccini, Bohéma, 1905); Jolanta (P. I. Čajkovskij, Jolanta, 1907); v ND
 +
v Praze: Gilda (G. Verdi, Rigoletto, 1907); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen
 +
Oněgin, 1908); Lakmé (L. Delibes, Lakmé, 1908); Mimi (G. Puccini, Bohéma,
 +
1908); Olympia (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky, 1909); Filina
 +
(A. Thomas, Mignon, 1909); Manon Lescaut (J. Massenet, Manon, 1901);
 +
Zerlina (D. F. E. Auber, Fra Diavolo, 1910); Zuzana (E. Wolf-Ferrari, Zuzančino
 +
tajemství, 1910); Lygia (J. Nouguès, Quo vadis, 1910); Marie (G. Donizetti,
 +
Dcera pluku, 1911); Mathilda (G. Rossini, Vilém Tell, 1911); Jessika
 +
(J. B. Foerster, Jessika, 1911); Miranda (Z. Fibich, Bouře, 1912); Amelia
 +
(G. Verdi, Maškarní ples, 1912); Donna Elvira (W. A. Mozart, Don Giovanni,
 +
1912); Desdemona (G. Verdi, Othello, 1913); Louisa (G. Charpentier,
 +
Louisa, 1914); Berta (G. Meyerbeer, Prorok, 1915); Eudoxie (J. F. Halévy,
 +
Židovka, 1915); Rosina (G. Rossini, Lazebník sevillský, 1915); Markéta
 +
z Valois (G. Meyerbeer, Hugenoti, 1916); Pamina (W. A. Mozart, Kouzelná
 +
flétna, 1918); Mařenka (B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1918); Markétka
 +
(Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1919); Charlotta (J. Massenet, Werther,
 +
1919); Mélisanda (C. Debussy, Pelléas a Mélisanda, 1921); Anna (F. A. Boildieu,
 +
Bílá paní, 1923); Kněžna (V. Novák, Lucerna, 1923); po odchodu
 +
z ND: Líza (P. I. Čajkovskij, Piková dáma, 1924); Taťána (P. I. Čajkovskij,
 +
Evžen Oněgin, 1924).
 +
 
 +
'''L:''' Kalendář 30 (1911), s. 49n.; Urbánkův rodinný kalendář hudební a divadelní
 +
1913, s. 756n.; ODS, s. 178n.; HS 1, s. 114n.; Słownik biograficzny
 +
teatru polskiego 1765–1965, Warszawa 1973, s. 43 (s další bibliografií; uvádí
 +
alternativní rok narození 1879 a alternativní rok úmrtí 1952); ND a jeho
 +
předchůdci, s. 35 (s bibliografií časopiseckých článků; uvádí datum a místo
 +
narození 20. 1. 1885 Opoczno); K. J. Kutsch – L. Riemens, Großes Sängerlexikon
 +
1, Bern – München 1999, s. 364.
 +
 
 +
Vlasta Reittererová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1884]]
 
[[Kategorie:1884]]
 +
[[Kategorie:Varšava]]
 
[[Kategorie:1957]]
 
[[Kategorie:1957]]
 +
[[Kategorie:New York]]

Verze z 19. 8. 2016, 14:22

Marja BOGUCKÁ
Narození 28.1.1884
Místo narození Varšava (Polsko)
Úmrtí 21.2.1957
Místo úmrtí New York (USA)
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41958

BOGUCKÁ, Marja (provd. Behrmannová), * 28. 1. 1884 Varšava (Polsko), † 21. 2. 1957 New York (USA), operní zpěvačka

Pocházela z polské hudební rodiny, matka vystupovala jako zpěvačka pod jménem Maria d’Orio, strýc Stanisław Bogucki byl uznávaným barytonistou. Užívala i přídomku z Jodkiewiczów. 1900 debutovala koncertně ve Varšavě a současně na jevišti varšavské opery (Teatr wielki) v Moniuszkově jednoaktovce Verbum nobile v roli Zuzi. Do 1907 tam ztělesnila 38 rolí nejprve lyrického oboru, postupně přibírala role dramatické. 1904 hostovala ve Lvově, 1905 v Sankt Petěrburku a také v Itálii, v Turíně a Bologni (1907 v Teatro Comunale zpívala titulní roli v italské premiéře Čajkovského opery Jolanta). Po pohostinských vystoupeních v sezoně 1907/08 v Národním divadle v Praze (G. Verdi, Rigoletto jako Gilda a P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin jako Taťána), tam byla od 1. 5. 1908 do 31. 8. 1924 angažována. Poté, co překonala počáteční manýry a zvládla českou dikci, se uplatnila zejména v italském repertoáru a koloraturním oboru, ale také v rolích mladodramatického sopránu. Její umění oceňoval mj. Leoš Janáček. Byla první Kněžnou v premiéře opery Lucerna od Vítězslava Nováka (13. 5. 1923) a roli zopakovala téhož roku i v pařížské premiéře. K jejím nejlepším rolím patřila Mélisanda v Debussyho opeře Pelléas a Mélisanda (česká premiéra 11. 1. 1921). V rodném Polsku hostovala mj. 1910 jako Lygia v polské premiéře opery Jeana Nouguèse Quo vadis a 1918 se souborem Krakovské operní společnosti (Krakowske Towarzyszstwo Operowe). Po odchodu z Národního divadla vystoupila 1924 ve vídeňské Státní opeře jako Taťána v Čajkovského Evženu Oněginovi a Líza v Pikové dámě. Přesídlila do USA, kde nějaký čas vystupovala v Manhattan Opera v New Yorku (mj. v Moniuszkově opeře Hrabina v americké premiéře 1926). Do 1939 příležitostně vystupovala koncertně a věnovala se výuce zpěvu.

D: Zuzi (S. Moniuszko, Verbum nobile, 1900); Bronia (S. Moniuszko, Hrabina, 1903, 1924); Zofia (S. Moniuszko, Halka); Zerlina (D. F. E. Auber, Fra Diavolo); Eudoxia (J. F. Halévy, Židovka), všechny 1900–1903; Nedda (R. Leoncavallo, Komedianti, 1904); Violetta (G. Verdi, La Traviatta, 1904); Donna Elvira (W. A. Mozart, Don Giovanni, 1904); Luisa (G. Charpentier, Luisa, 1904); Marguerite (G. Meyerbeer, Hugenoti, 1904); Micaela (G. Bizet, Carmen, 1905); Sofia (J. Massenet, Werther, 1905); Musseta (G. Puccini, Bohéma, 1905); Jolanta (P. I. Čajkovskij, Jolanta, 1907); v ND v Praze: Gilda (G. Verdi, Rigoletto, 1907); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin, 1908); Lakmé (L. Delibes, Lakmé, 1908); Mimi (G. Puccini, Bohéma, 1908); Olympia (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky, 1909); Filina (A. Thomas, Mignon, 1909); Manon Lescaut (J. Massenet, Manon, 1901); Zerlina (D. F. E. Auber, Fra Diavolo, 1910); Zuzana (E. Wolf-Ferrari, Zuzančino tajemství, 1910); Lygia (J. Nouguès, Quo vadis, 1910); Marie (G. Donizetti, Dcera pluku, 1911); Mathilda (G. Rossini, Vilém Tell, 1911); Jessika (J. B. Foerster, Jessika, 1911); Miranda (Z. Fibich, Bouře, 1912); Amelia (G. Verdi, Maškarní ples, 1912); Donna Elvira (W. A. Mozart, Don Giovanni, 1912); Desdemona (G. Verdi, Othello, 1913); Louisa (G. Charpentier, Louisa, 1914); Berta (G. Meyerbeer, Prorok, 1915); Eudoxie (J. F. Halévy, Židovka, 1915); Rosina (G. Rossini, Lazebník sevillský, 1915); Markéta z Valois (G. Meyerbeer, Hugenoti, 1916); Pamina (W. A. Mozart, Kouzelná flétna, 1918); Mařenka (B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1918); Markétka (Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1919); Charlotta (J. Massenet, Werther, 1919); Mélisanda (C. Debussy, Pelléas a Mélisanda, 1921); Anna (F. A. Boildieu, Bílá paní, 1923); Kněžna (V. Novák, Lucerna, 1923); po odchodu z ND: Líza (P. I. Čajkovskij, Piková dáma, 1924); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin, 1924).

L: Kalendář 30 (1911), s. 49n.; Urbánkův rodinný kalendář hudební a divadelní 1913, s. 756n.; ODS, s. 178n.; HS 1, s. 114n.; Słownik biograficzny teatru polskiego 1765–1965, Warszawa 1973, s. 43 (s další bibliografií; uvádí alternativní rok narození 1879 a alternativní rok úmrtí 1952); ND a jeho předchůdci, s. 35 (s bibliografií časopiseckých článků; uvádí datum a místo narození 20. 1. 1885 Opoczno); K. J. Kutsch – L. Riemens, Großes Sängerlexikon 1, Bern – München 1999, s. 364.

Vlasta Reittererová