Verze z 3. 10. 2019, 20:07, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BOGUCKÁ Marja 28.1.1884-21.2.1957

Z Personal
Marja BOGUCKÁ
Narození 28.1.1884
Místo narození Varšava (Polsko)
Úmrtí 21.2.1957
Místo úmrtí New York (USA)
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 584
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41958

BOGUCKÁ, Marja (provd. Behrmannová), * 28. 1. 1884 Varšava (Polsko), † 21. 2. 1957 New York (USA), operní zpěvačka

Pocházela z polské hudební rodiny, matka vystupovala jako zpěvačka pod jménem Maria d’Orio, strýc Stanisław Bogucki byl uznávaným barytonistou. Užívala i přídomku z Jodkiewiczów. 1900 debutovala koncertně ve Varšavě a současně na jevišti varšavské opery (Teatr wielki) v Moniuszkově jednoaktovce Verbum nobile v roli Zuzi. Do 1907 tam ztělesnila 38 rolí nejprve lyrického oboru, postupně přibírala role dramatické. 1904 hostovala ve Lvově, 1905 v Sankt Petěrburku a také v Itálii, v Turíně a Bologni (1907 v Teatro Comunale zpívala titulní roli v italské premiéře Čajkovského opery Jolanta). Po pohostinských vystoupeních v sezoně 1907/08 v Národním divadle v Praze (G. Verdi, Rigoletto jako Gilda a P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin jako Taťána), tam byla od 1. 5. 1908 do 31. 8. 1924 angažována. Poté, co překonala počáteční manýry a zvládla českou dikci, se uplatnila zejména v italském repertoáru a koloraturním oboru, ale také v rolích mladodramatického sopránu. Její umění oceňoval mj. Leoš Janáček. Byla první Kněžnou v premiéře opery Lucerna od Vítězslava Nováka (13. 5. 1923) a roli zopakovala téhož roku i v pařížské premiéře. K jejím nejlepším rolím patřila Mélisanda v Debussyho opeře Pelléas a Mélisanda (česká premiéra 11. 1. 1921). V rodném Polsku hostovala mj. 1910 jako Lygia v polské premiéře opery Jeana Nouguèse Quo vadis a 1918 se souborem Krakovské operní společnosti (Krakowske Towarzyszstwo Operowe). Po odchodu z Národního divadla vystoupila 1924 ve vídeňské Státní opeře jako Taťána v Čajkovského Evženu Oněginovi a Líza v Pikové dámě. Přesídlila do USA, kde nějaký čas vystupovala v Manhattan Opera v New Yorku (mj. v Moniuszkově opeře Hrabina v americké premiéře 1926). Do 1939 příležitostně vystupovala koncertně a věnovala se výuce zpěvu.

D: Zuzi (S. Moniuszko, Verbum nobile, 1900); Bronia (S. Moniuszko, Hrabina, 1903, 1924); Zofia (S. Moniuszko, Halka); Zerlina (D. F. E. Auber, Fra Diavolo); Eudoxia (J. F. Halévy, Židovka), všechny 1900–1903; Nedda (R. Leoncavallo, Komedianti, 1904); Violetta (G. Verdi, La Traviatta, 1904); Donna Elvira (W. A. Mozart, Don Giovanni, 1904); Luisa (G. Charpentier, Luisa, 1904); Marguerite (G. Meyerbeer, Hugenoti, 1904); Micaela (G. Bizet, Carmen, 1905); Sofia (J. Massenet, Werther, 1905); Musseta (G. Puccini, Bohéma, 1905); Jolanta (P. I. Čajkovskij, Jolanta, 1907); v ND v Praze: Gilda (G. Verdi, Rigoletto, 1907); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin, 1908); Lakmé (L. Delibes, Lakmé, 1908); Mimi (G. Puccini, Bohéma, 1908); Olympia (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky, 1909); Filina (A. Thomas, Mignon, 1909); Manon Lescaut (J. Massenet, Manon, 1901); Zerlina (D. F. E. Auber, Fra Diavolo, 1910); Zuzana (E. Wolf-Ferrari, Zuzančino tajemství, 1910); Lygia (J. Nouguès, Quo vadis, 1910); Marie (G. Donizetti, Dcera pluku, 1911); Mathilda (G. Rossini, Vilém Tell, 1911); Jessika (J. B. Foerster, Jessika, 1911); Miranda (Z. Fibich, Bouře, 1912); Amelia (G. Verdi, Maškarní ples, 1912); Donna Elvira (W. A. Mozart, Don Giovanni, 1912); Desdemona (G. Verdi, Othello, 1913); Louisa (G. Charpentier, Louisa, 1914); Berta (G. Meyerbeer, Prorok, 1915); Eudoxie (J. F. Halévy, Židovka, 1915); Rosina (G. Rossini, Lazebník sevillský, 1915); Markéta z Valois (G. Meyerbeer, Hugenoti, 1916); Pamina (W. A. Mozart, Kouzelná flétna, 1918); Mařenka (B. Smetana, Prodaná nevěsta, 1918); Markétka (Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1919); Charlotta (J. Massenet, Werther, 1919); Mélisanda (C. Debussy, Pelléas a Mélisanda, 1921); Anna (F. A. Boildieu, Bílá paní, 1923); Kněžna (V. Novák, Lucerna, 1923); po odchodu z ND: Líza (P. I. Čajkovskij, Piková dáma, 1924); Taťána (P. I. Čajkovskij, Evžen Oněgin, 1924).

L: Kalendář 30 (1911), s. 49n.; Urbánkův rodinný kalendář hudební a divadelní 1913, s. 756n.; ODS, s. 178n.; HS 1, s. 114n.; Słownik biograficzny teatru polskiego 1765–1965, Warszawa 1973, s. 43 (s další bibliografií; uvádí alternativní rok narození 1879 a alternativní rok úmrtí 1952); ND a jeho předchůdci, s. 35 (s bibliografií časopiseckých článků; uvádí datum a místo narození 20. 1. 1885 Opoczno); K. J. Kutsch – L. Riemens, Großes Sängerlexikon 1, Bern – München 1999, s. 364.

Vlasta Reittererová