BOHÁČEK Miroslav 10.9.1899-12.1.1982: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 84: Řádka 84:
  
 
'''P:''' Písemná pozůstalost je uložena v Archivu AV ČR v Praze (41 kartonů).
 
'''P:''' Písemná pozůstalost je uložena v Archivu AV ČR v Praze (41 kartonů).
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/8745 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Dalibor Janiš
 
Dalibor Janiš

Verze z 21. 9. 2018, 23:24

Miroslav BOHÁČEK
Narození 10.9.1899
Místo narození Praha
Úmrtí 12.1.1982
Místo úmrtí Praha
Povolání

58- Teoretik nebo historik státu a práva

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42396

BOHÁČEK, Miroslav, * 10. 9. 1899 Praha, † 12. 1. 1982 Praha, právní historik, kodikolog, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny vrchního magistrátního rady. Po absolvování gymnázia (1918) vystudoval Právnickou fakultu UK, kde byl 21. 3. 1923 promován titulem JUDr. Mezitím 1919–20 pracoval ve vysokoškolském odboru ministerstva školství a národní osvěty v Praze. Odtud přešel na Právnickou fakultu UK, kde 1920–27 působil jako asistent. 1921–22 pobýval na studijní stáži na Královské univerzitě v Palermu, kde navštěvoval semináře významného romanisty profesora Salvatora Riccobona, a za pražských studií ho výrazně ovlivnili mj. profesoři Leopold Heyrovský, Josef Vančura a Otakar Sommer a B. se pod jejich vedením vážně zajímal o římské právo. 1925 se oženil s učitelkou Libuší Moravcovou, měli dceru Libuši, pozdější japanistku. Na Právnické fakultě UK se B. 20. 1. 1926 habilitoval pro obor římského práva spisem Ademptio legati. 1927–33 vyučoval jako mimořádný profesor římské a mezinárodní soukromé právo na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde napsal a vydal významnou práci o berytských naukách a dvě učebnice římského práva. Pak přešel na Právnickou fakultu UK, kde byl jmenován řádným profesorem římského práva až 1945 s účinností od 1. 5. 1941. 1949 byl donucen vzdát se činnosti vysokoškolského učitele z politických důvodů, od 1950/51 ji nevykonával a 1952 musel opustit univerzitu. 1952–54 působil ve Státním historickém ústavu vydavatelském (Historickém ústavu ČSAV) a 1955–70 jako vědecký pracovník Komise pro soupis a studium rukopisů ČSAV v Praze.

B. se vypracoval ve vynikajícího znalce římského práva, především soukromého, a obrátil svou pozornost na vlivy římského práva na pozdější právní vývoj ve středověku, tedy na recepci římského práva. Již B. raný vědecký zájem směřoval zejména k problematice recepce římského práva v českých zemích (Římské právní prvky v právní knize brněnského písaře Jana, 1924). Kromě monografických prací přispíval svými studiemi do odborných časopisů, napsal i četná právnická pojednání v italštině týkající se mj. římského práva obligačního, věcného, dědického a trestního a publikoval je v zahraničí. 1936–42 spoluredigoval právnický časopis Všehrd a 1942–44 časopis Naše věda. Druhou část B. díla od 1951 tvoří cenné kodikologické práce spojené se soupisy rukopisů v archivech a v zámeckých a klášterních knihovnách. Tato bádání, která přinesla nejeden nový hodnotný nález pro právní dějiny českých zemí – pro recepci římského práva a dějiny kanonického práva –, B. často podnikal ve spolupráci s profesorem Františkem Čádou, právním historikem, kolegou a přítelem. B. byl 13. 5. 1946 zvolen mimořádným členem první třídy ČAVU, přijal členství v Učené společnosti Šafaříkově a byl též socio aggregato dell Instituto di studi legislativi, čili řádným členem Ústavu legislativních studií v Římě.

D: bibliografie B. prací: J. Kejř, In memoriam M. B., in: Studie o rukopisech 21, 1982, s. 216n. (kde bibliografie B. kodikologických prací); D. Straňák a kol., Život a působení profesora M. B., 2000, s. 107n.; výběr: Ademptio legati. Příspěvek k nauce o zrušení odkazů podle práva římského, Bratislava 1925; Berytské nauky v Justiniánské kompilaci, 1931; Nástin přednášek o právu římském. Práva věcná, 1932, a totéž, Právo dědické, 1933; Actio negatoria. K dějinám zápůrčí žaloby, 1938; Nástin přednášek o soukromém právu římském. I. Úvod – Práva věcná, 1945, II. Právo obligační, 1946, III. Část všeobecná, 1947; Soupis rukopisů Slezské studijní knihovny v Opavě, 1955; Žerotínské rukopisy bludovské, 1958; Literatura středověkých právních škol v rukopisech kapitulní knihovny olomoucké, 1960; Nové svědectví o původní podobě Gratianova Dekretu, 1962; Einflüsse des römischen Rechts in Böhmen und Mähren, 1975; Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der Wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz, 1994 až 1998.

L: AČP, s. 38; KSN 1, s. 594; ISN 3, s. 29; ČBS 1, s. 112; D. Straňák a kol., c. d.; ČAVU s. 44n. (kde další literatura).

P: Písemná pozůstalost je uložena v Archivu AV ČR v Praze (41 kartonů).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Dalibor Janiš