BOHÁČ Antonín 18.10.1926-26.5.1992: Porovnání verzí

Aktuální verze z 3. 10. 2019, 20:11

Antonín BOHÁČ
Narození	18.10.1926
Místo narození	Praha
Úmrtí	26.5.1992
Místo úmrtí	Praha
Povolání	53- Historik
Citace	Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 2-3
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44157

BOHÁČ, Antonín, * 18. 10. 1926 Praha, † 26. 5. 1992 Praha, muzeolog, literární historik

Syn statistika Antonína B. (1882–1950), nevlastní bratr herce Ladislava B. (1907–1978). V Praze-Dejvicích 1932–37 vychodil obecnou školu. Studoval nejprve 1937–39 na Francouzském reálném gymnáziu a pak 1939–44 na Státním reálném gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze, kde 1945 maturoval. Mezitím 1944–45 byl totálně nasazen a pracoval jako pomocný dělník ve firmě Baťa Praha. 1945 se stal členem ozbrojené složky národního odboje, tzv. Zpravodajské brigády při České národní radě, a zúčastnil se aktivně květnového Pražského povstání. Ve studiích češtiny, angličtiny, slovanských a světových literatur 1945–50 pokračoval na Filozofické fakultě UK. Svá studia dokončil obhajobou rigorózní práce s názvem Otázky historického písemnictví a byl 6. 6. 1952 promován titulem PhDr. Nejprve 1950–52 vyučoval jako středoškolský profesor v pohraničí na Jablonecku a především v Jablonci nad Nisou a pak působil až do smrti v pražském Památníku národního písemnictví (PNP) jako odborný pracovník literárně expozičního oddělení (1952–67), pak jako odborný pracovník Literárního archivu (1967–73) a jeho vedoucí (1973–77) a nakonec jako vedoucí výstavního oddělení PNP (1977–92). B. patřil k zakladatelům československé literární muzeologie. Tento obor vyučoval na Filozofické fakultě UK a 1962–74 pravidelně přednášel hlavní referáty na pracovních konferencích a na mezinárodních sympóziích literárních muzejníků v tehdejším Československu. Kromě soupisů několika fondů v LA PNP připravil a zpracoval drobné edice, scénáře a realizace výstav a katalogy k nim, psal libreta k literárním večerům a pořídil i Soupis literárních muzeí a památníků v Čechách a na Moravě. K tomu publikoval především v časopisech Česká literatura a Muzejní práce a ve sbornících Literárny archív Matice slovenskej, Literárnomúzejny letopis Matice slovenskej a Literární archiv Památníku národního písemnictví své literárněhistorické příspěvky zaměřené hlavně na literaturu národního obrození a na devatenácté století (mj. J. Jungmann, K. Havlíček Borovský, J. Záborský, V. Hanka, štúrovci, interpretace literárního procesu v národním obrození). Zasáhl výrazně i do bádání o Petru Bezručovi (Pavel Hrzanský – Básně, opus V). Dále psal hesla pro encyklopedické dílo Pojmoslovie literárnomúzejnej komunikácie (1979). Pokoušel se i o vlastní literární tvorbu – v pozůstalosti jsou uchovány nedokončený román Libuše a Věnec sonetů Evě. Přijal členství ve vědecké radě jak Slezského muzea v Opavě (1974–89), tak Památníku slovenské literatury Matice slovenské v Martině (1983–92). Zasedal v redakčních radách Glos ze Strahova a Sborníku Literární archiv Památníku národního písemnictví.

D: J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 93 (kde neúplný soupis fondů LA PNP, scénářů a realizací výstav); výběr: soupisy sbírkových fondů – J. Rotnágl, K. Horký, R. R. Hofmeister, K. B. Štorch; autorství a spoluautorství na expozicích a výstavách – V. Hálek; K. V. Rais; Pamětní síň J. Vrchlického, Sto let almanachu Máj a Hálkových Večerních písní; Život a dílo spisovatele F. M. Klácela; Zikmund Winter; Josef Šturdík – kresby a ilustrace k poezii; Václav Beneš Třebízský, život a dílo; Friedrich Schiller a Čechy; K. M. Čapek-Chod 1860–1960; Svatopluk Čech v boji za právo a proti křivdě; Milovaná – k 100. výročí úmrtí B. Němcové; Literatura v boji proti fašismu; Ze společných kořenů – tisíciletí literárních vztahů Čechů a Slováků; Vzácné rukopisné památky; Španělsko – k výročí občanské války; Zámek Chambord v umělecké fotografii André Martina; Alfred de Musset – ke 150. výročí narození; výstavní katalogy – Petr Bezruč v krásné knize a umění; 1953–73. Jubilejní knížka k 20. výročí založení PNP, 1973; další samostatné publikace – 5 let Památníku národního písemnictví na Strahově, 1958; Soupis literárních muzeí a památníků v Čechách a na Moravě, 1967; O čem vypovídají obrozenské knihovny, 1969; Zapomenuté básně a překlady V. A. Svobody, 1970; Plno záhad kolem Hanky, 1970; Pavel Hrzanský – Vladimír Vašek – Petr Bezruč, 1973; Vzájemná korespondence Sama Bohdana Hroboně a Václava Staňka, 1973; K otázce mezí literárně muzejní činnosti, 1973; Písemné pozůstalosti v archivech, 1973; Literární muzejnictví v českých zemích, 1974; Pavel Hrzanský – Básně, opus V, 1984.

L: J. Hoffmannová – J. Pražáková, c. d.; B. Mědílek (ed.), Památník národního písemnictví 1953–1978, 1983, s. 140.

P: PNP, osobní fond A. B., 18 kartonů (kde neuspořádaná korespondence, rukopisy a dokumentace z 1940–80); Památník Petra Bezruče v Opavě, pozůstalost A. B., 10 kartonů (kde osobní doklady, korespondence, rukopisy a dokumentace).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdenka Pfefferová, Vladimír Pfeffer