BOHÁČ Antonín 18.10.1926-26.5.1992: Porovnání verzí
(BOHÁČ_Antonín_18.10.1926-26.5.1992) |
|||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''BOHÁČ, Antonín,''' ''* 18. 10. 1926 Praha, † 26. 5. 1992 Praha, muzeolog, literární historik'' | ||
+ | |||
+ | Syn statistika Antonína B. (1882–1950), nevlastní bratr herce | ||
+ | Ladislava B. (1907–1978). V Praze-Dejvicích 1932–37 | ||
+ | vychodil obecnou školu. Studoval nejprve 1937–39 na Francouzském | ||
+ | reálném gymnáziu a pak 1939–44 na Státním reálném | ||
+ | gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze, kde 1945 maturoval. | ||
+ | Mezitím 1944–45 byl totálně nasazen a pracoval jako | ||
+ | pomocný dělník ve firmě Baťa Praha. 1945 se stal členem | ||
+ | ozbrojené složky národního odboje, tzv. Zpravodajské brigády | ||
+ | při České národní radě, a zúčastnil se aktivně květnového | ||
+ | Pražského povstání. Ve studiích češtiny, angličtiny, slovanských | ||
+ | a světových literatur 1945–50 pokračoval na Filozofické | ||
+ | fakultě UK. Svá studia dokončil obhajobou rigorózní práce | ||
+ | s názvem ''Otázky'' ''historického'' ''písemnictví'' a byl 6. 6. 1952 | ||
+ | promován titulem PhDr. Nejprve 1950–52 vyučoval jako | ||
+ | středoškolský profesor v pohraničí na Jablonecku a především | ||
+ | v Jablonci nad Nisou a pak působil až do smrti v pražském | ||
+ | Památníku národního písemnictví (PNP) jako odborný pracovník | ||
+ | literárně expozičního oddělení (1952–67), pak jako | ||
+ | odborný pracovník Literárního archivu (1967–73) a jeho | ||
+ | vedoucí (1973–77) a nakonec jako vedoucí výstavního oddělení | ||
+ | PNP (1977–92). B. patřil k zakladatelům československé | ||
+ | literární muzeologie. Tento obor vyučoval na Filozofické | ||
+ | fakultě UK a 1962–74 pravidelně přednášel hlavní referáty | ||
+ | na pracovních konferencích a na mezinárodních sympóziích | ||
+ | literárních muzejníků v tehdejším Československu. Kromě | ||
+ | soupisů několika fondů v LA PNP připravil a zpracoval | ||
+ | drobné edice, scénáře a realizace výstav a katalogy k nim, psal | ||
+ | libreta k literárním večerům a pořídil i ''Soupis'' ''literárních'' ''muzeí'' | ||
+ | ''a památníků'' ''v Čechách'' ''a na'' ''Moravě''. K tomu publikoval | ||
+ | především v časopisech ''Česká'' ''literatura'' a ''Muzejní'' ''práce'' a ve | ||
+ | sbornících ''Literárny'' ''archív'' ''Matice'' ''slovenskej'', ''Literárnomúzejny'' | ||
+ | ''letopis'' ''Matice'' ''slovenskej'' a ''Literární'' ''archiv'' ''Památníku'' ''národního'' | ||
+ | ''písemnictví'' své literárněhistorické příspěvky zaměřené hlavně na literaturu národního obrození a na devatenácté | ||
+ | století (mj. J. Jungmann, K. Havlíček Borovský, J. Záborský, | ||
+ | V. Hanka, štúrovci, interpretace literárního procesu v národním | ||
+ | obrození). Zasáhl výrazně i do bádání o Petru Bezručovi | ||
+ | (Pavel Hrzanský – ''Básně,'' ''opus V''). Dále psal hesla pro encyklopedické | ||
+ | dílo ''Pojmoslovie'' ''literárnomúzejnej'' ''komunikácie'' | ||
+ | (1979). Pokoušel se i o vlastní literární tvorbu – v pozůstalosti | ||
+ | jsou uchovány nedokončený román ''Libuše'' a ''Věnec'' ''sonetů'' | ||
+ | ''Evě''. Přijal členství ve vědecké radě jak Slezského muzea | ||
+ | v Opavě (1974–89), tak Památníku slovenské literatury Matice | ||
+ | slovenské v Martině (1983–92). Zasedal v redakčních radách | ||
+ | ''Glos'' ''ze Strahova'' a ''Sborníku'' ''Literární'' ''archiv'' ''Památníku'' | ||
+ | ''národního'' ''písemnictví''. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých | ||
+ | zemí, 2000, s. 93 (kde neúplný soupis fondů LA PNP, scénářů a realizací | ||
+ | výstav); výběr: soupisy sbírkových fondů – J. Rotnágl, K. Horký, R. R. Hofmeister, | ||
+ | K. B. Štorch; autorství a spoluautorství na expozicích a výstavách – | ||
+ | V. Hálek; K. V. Rais; Pamětní síň J. Vrchlického, Sto let almanachu Máj | ||
+ | a Hálkových Večerních písní; Život a dílo spisovatele F. M. Klácela; Zikmund | ||
+ | Winter; Josef Šturdík – kresby a ilustrace k poezii; Václav Beneš Třebízský, | ||
+ | život a dílo; Friedrich Schiller a Čechy; K. M. Čapek-Chod 1860–1960; | ||
+ | Svatopluk Čech v boji za právo a proti křivdě; Milovaná – k 100. výročí | ||
+ | úmrtí B. Němcové; Literatura v boji proti fašismu; Ze společných kořenů – | ||
+ | tisíciletí literárních vztahů Čechů a Slováků; Vzácné rukopisné památky; | ||
+ | Španělsko – k výročí občanské války; Zámek Chambord v umělecké fotografii André Martina; Alfred de Musset – ke 150. výročí narození; výstavní | ||
+ | katalogy – Petr Bezruč v krásné knize a umění; 1953–73. Jubilejní knížka | ||
+ | k 20. výročí založení PNP, 1973; další samostatné publikace – 5 let Památníku | ||
+ | národního písemnictví na Strahově, 1958; Soupis literárních muzeí | ||
+ | a památníků v Čechách a na Moravě, 1967; O čem vypovídají obrozenské | ||
+ | knihovny, 1969; Zapomenuté básně a překlady V. A. Svobody, 1970; Plno | ||
+ | záhad kolem Hanky, 1970; Pavel Hrzanský – Vladimír Vašek – Petr Bezruč, | ||
+ | 1973; Vzájemná korespondence Sama Bohdana Hroboně a Václava Staňka, | ||
+ | 1973; K otázce mezí literárně muzejní činnosti, 1973; Písemné pozůstalosti | ||
+ | v archivech, 1973; Literární muzejnictví v českých zemích, 1974; Pavel | ||
+ | Hrzanský – Básně, opus V, 1984. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Hoffmannová – J. Pražáková, c. d.; B. Mědílek (ed.), Památník národního | ||
+ | písemnictví 1953–1978, 1983, s. 140. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' PNP, osobní fond A. B., 18 kartonů (kde neuspořádaná korespondence, | ||
+ | rukopisy a dokumentace z 1940–80); Památník Petra Bezruče v Opavě, | ||
+ | pozůstalost A. B., 10 kartonů (kde osobní doklady, korespondence, rukopisy | ||
+ | a dokumentace). | ||
+ | |||
+ | Zdenka Pfefferová, Vladimír Pfeffer | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1926]] | [[Kategorie:1926]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 15. 9. 2016, 16:47
Antonín BOHÁČ | |
Narození | 18.10.1926 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 26.5.1992 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 53- Historik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44157 |
BOHÁČ, Antonín, * 18. 10. 1926 Praha, † 26. 5. 1992 Praha, muzeolog, literární historik
Syn statistika Antonína B. (1882–1950), nevlastní bratr herce Ladislava B. (1907–1978). V Praze-Dejvicích 1932–37 vychodil obecnou školu. Studoval nejprve 1937–39 na Francouzském reálném gymnáziu a pak 1939–44 na Státním reálném gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze, kde 1945 maturoval. Mezitím 1944–45 byl totálně nasazen a pracoval jako pomocný dělník ve firmě Baťa Praha. 1945 se stal členem ozbrojené složky národního odboje, tzv. Zpravodajské brigády při České národní radě, a zúčastnil se aktivně květnového Pražského povstání. Ve studiích češtiny, angličtiny, slovanských a světových literatur 1945–50 pokračoval na Filozofické fakultě UK. Svá studia dokončil obhajobou rigorózní práce s názvem Otázky historického písemnictví a byl 6. 6. 1952 promován titulem PhDr. Nejprve 1950–52 vyučoval jako středoškolský profesor v pohraničí na Jablonecku a především v Jablonci nad Nisou a pak působil až do smrti v pražském Památníku národního písemnictví (PNP) jako odborný pracovník literárně expozičního oddělení (1952–67), pak jako odborný pracovník Literárního archivu (1967–73) a jeho vedoucí (1973–77) a nakonec jako vedoucí výstavního oddělení PNP (1977–92). B. patřil k zakladatelům československé literární muzeologie. Tento obor vyučoval na Filozofické fakultě UK a 1962–74 pravidelně přednášel hlavní referáty na pracovních konferencích a na mezinárodních sympóziích literárních muzejníků v tehdejším Československu. Kromě soupisů několika fondů v LA PNP připravil a zpracoval drobné edice, scénáře a realizace výstav a katalogy k nim, psal libreta k literárním večerům a pořídil i Soupis literárních muzeí a památníků v Čechách a na Moravě. K tomu publikoval především v časopisech Česká literatura a Muzejní práce a ve sbornících Literárny archív Matice slovenskej, Literárnomúzejny letopis Matice slovenskej a Literární archiv Památníku národního písemnictví své literárněhistorické příspěvky zaměřené hlavně na literaturu národního obrození a na devatenácté století (mj. J. Jungmann, K. Havlíček Borovský, J. Záborský, V. Hanka, štúrovci, interpretace literárního procesu v národním obrození). Zasáhl výrazně i do bádání o Petru Bezručovi (Pavel Hrzanský – Básně, opus V). Dále psal hesla pro encyklopedické dílo Pojmoslovie literárnomúzejnej komunikácie (1979). Pokoušel se i o vlastní literární tvorbu – v pozůstalosti jsou uchovány nedokončený román Libuše a Věnec sonetů Evě. Přijal členství ve vědecké radě jak Slezského muzea v Opavě (1974–89), tak Památníku slovenské literatury Matice slovenské v Martině (1983–92). Zasedal v redakčních radách Glos ze Strahova a Sborníku Literární archiv Památníku národního písemnictví.
D: J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 93 (kde neúplný soupis fondů LA PNP, scénářů a realizací výstav); výběr: soupisy sbírkových fondů – J. Rotnágl, K. Horký, R. R. Hofmeister, K. B. Štorch; autorství a spoluautorství na expozicích a výstavách – V. Hálek; K. V. Rais; Pamětní síň J. Vrchlického, Sto let almanachu Máj a Hálkových Večerních písní; Život a dílo spisovatele F. M. Klácela; Zikmund Winter; Josef Šturdík – kresby a ilustrace k poezii; Václav Beneš Třebízský, život a dílo; Friedrich Schiller a Čechy; K. M. Čapek-Chod 1860–1960; Svatopluk Čech v boji za právo a proti křivdě; Milovaná – k 100. výročí úmrtí B. Němcové; Literatura v boji proti fašismu; Ze společných kořenů – tisíciletí literárních vztahů Čechů a Slováků; Vzácné rukopisné památky; Španělsko – k výročí občanské války; Zámek Chambord v umělecké fotografii André Martina; Alfred de Musset – ke 150. výročí narození; výstavní katalogy – Petr Bezruč v krásné knize a umění; 1953–73. Jubilejní knížka k 20. výročí založení PNP, 1973; další samostatné publikace – 5 let Památníku národního písemnictví na Strahově, 1958; Soupis literárních muzeí a památníků v Čechách a na Moravě, 1967; O čem vypovídají obrozenské knihovny, 1969; Zapomenuté básně a překlady V. A. Svobody, 1970; Plno záhad kolem Hanky, 1970; Pavel Hrzanský – Vladimír Vašek – Petr Bezruč, 1973; Vzájemná korespondence Sama Bohdana Hroboně a Václava Staňka, 1973; K otázce mezí literárně muzejní činnosti, 1973; Písemné pozůstalosti v archivech, 1973; Literární muzejnictví v českých zemích, 1974; Pavel Hrzanský – Básně, opus V, 1984.
L: J. Hoffmannová – J. Pražáková, c. d.; B. Mědílek (ed.), Památník národního písemnictví 1953–1978, 1983, s. 140.
P: PNP, osobní fond A. B., 18 kartonů (kde neuspořádaná korespondence, rukopisy a dokumentace z 1940–80); Památník Petra Bezruče v Opavě, pozůstalost A. B., 10 kartonů (kde osobní doklady, korespondence, rukopisy a dokumentace).
Zdenka Pfefferová, Vladimír Pfeffer