Verze z 4. 10. 2019, 13:24, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BOHÁČ Jaroslav 11.9.1894-24.4.1944

Z Personal
Jaroslav BOHÁČ
Narození 11.9.1894
Místo narození Mladá Vožice
Úmrtí 24.4.1944
Místo úmrtí Brzeg (Polsko)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 4-5
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42385

BOHÁČ, Jaroslav, * 11. 9. 1894 Mladá Vožice, † 24. 4. 1944 Brzeg (Polsko), vojenský historik

Syn malíře a ilustrátora Emanuela B. (1867–1940). Vyrůstal v Praze, kde absolvoval gymnázium a studium historie na české univerzitě, které však nedokončil. V létě 1915 narukoval na srbskou frontu a byl zajat. Na jaře 1916 se přihlásil do československých dobrovolnických jednotek a byl zařazen do 1. dobrovolnické srbské divize. Prodělal válečné operace v Dobrudži a přesun na soluňský úsek balkánské fronty. O Vánocích 1917 byl poslán se skupinou srbských legionářů do Francie. Po vytvoření 21. československého střeleckého pluku v Cognaku se s ním zúčastnil letního i podzimního tažení 1918. Do vlasti se B. vrátil v prosinci 1918 jako velitel 4. roty v hodnosti poručíka. V kombinované brigádě S. Bláhy se jako nadporučík účastnil obsazování Těšínska a války s Maďarskou republikou rad na Slovensku. 1919–29 byl postupně povýšen do hodnosti kapitána, štábního kapitána a majora a vedl ve Vojenském archivu ČSR referát francouzské a srbské legie. 1929–39 byl zástupcem přednosty Archivu Památníku osvobození. Zasloužil se o shromáždění a popis dokumentů k dějinám dobrovolnických jednotek ve Francii, Srbsku a USA. Intenzivně se zabýval výzkumem k zamýšlené syntéze branného odboje Čechů a Slováků na francouzském území, ale stačil vydat pouze první díl Kroniky československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914–1916 (1938), která je dosud nejlepším spisem na dané téma. Spolu s J. Bartůškem vydal Zápisky M. R. Štefánika (1935). Byl činný ve vedení Československé obce legionářské za Kruh francouzských legionářů. Jako člen ilegální odbojové zpravodajské skupiny profesora V. Klecandy byl 15. 12. 1939 zatčen, uvězněn v berlínském Moabitu a „lidovým soudem“ 1941 odsouzen k deseti letům v káznici Brieg (Brzeg) v tehdejším pruském Slezsku, kde podlehl útrapám. Po osvobození byl in memoriam povýšen na podplukovníka (1946).

L: OSND 1/1, s. 661; F. V. Šteidler, Vzpomínka na J. B., in: Národní osvobození 15. 5. 1946, s. 5; Nacistická perzekuce, s. 97-100.

P: Osobní archiv autora.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera