Biografický slovník
BOHÚŇ Peter Michal Slavomil 29.9.1822-20.5.1879: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Peter Michal Slavomil BOHÚŇ | | jméno = Peter Michal Slavomil BOHÚŇ | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Bohun Petr Michal Slavomil portret.jpg |
| datum narození = 29.9.1822 | | datum narození = 29.9.1822 | ||
| místo narození = Veličná u Dolného Kubína (Slovensko) | | místo narození = Veličná u Dolného Kubína (Slovensko) | ||
| Řádka 68: | Řádka 68: | ||
[[Kategorie:1879]] | [[Kategorie:1879]] | ||
[[Kategorie:Lipnik]] | [[Kategorie:Lipnik]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Bohun Petr Michal Slavomil obraz.jpg|Ján Francisci se slovenskými dobrovolníky, 1850 | ||
| + | Bohun Petr Michal Slavomil obraz2.jpg|Žena s čepcem, 1878 | ||
| + | </gallery> | ||
Verze z 19. 11. 2018, 20:59
| Peter Michal Slavomil BOHÚŇ | |
 | |
| Narození | 29.9.1822 |
|---|---|
| Místo narození | Veličná u Dolného Kubína (Slovensko) |
| Úmrtí | 20.5.1879 |
| Místo úmrtí | Lipnik (nyní č. o. Bielsko-Biała, Polsko) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42486 |
BOHÚŇ, Peter Michal Slavomil, * 29. 9. 1822 Veličná u Dolného Kubína (Slovensko), † 20. 5. 1879 Lipnik (nyní č. o. Bielsko-Biała, Polsko), malíř, pedagog
Narodil se na Oravě v početné rodině evangelického kněze. Navštěvoval školy v Gemeru, Levoči, Kežmarku, od 1843 pak přípravku na AVU v Praze u litografa F. Šíra a 1846–47 studoval na AVU u Ch. Rubena. Pak se vrátil na Slovensko, kde do konce života vyučoval převážně na evangelických školách.
Za studentských let byl na Spiši ovlivněn štúrovským hnutím, to se odrazilo i v B. výtvarné tvorbě, o niž se začal již tehdy pokoušet. Díky výraznému talentu byl přijat na pražskou Akademii, kde ho po otcově smrti finančně podporoval spolek Tatrín a oravský šlechtic M. Kubínyi; pro existenční těžkosti však přesto školu nedokončil. Zásadní význam pro formování B. osobnosti měly pražské společenské a umělecké kruhy. Kromě K. S. Amerlinga se seznámil i s dalšími českými vlastenci, kteří mu 1846 zprostředkovali práci na ilustracích Preslova Rostlináře (1848), pro nějž vytvořil 32 rytin oceněných Maticí českou.
Po návratu na Slovensko namaloval sérii krojových studií z Liptova, Oravy a Spiše, v následujících letech cestoval po Slovensku a vytvořil ještě obrazy lidu z Trenčína a Pováží. Na plány zřídit si vlastní ateliér musel z existenčních důvodů rezignovat a živil se jako učitel. Nadále pěstoval portrétní malbu (vytvořil řadu podobizen významných slovenských vlastenců), věnoval se krajinářství, sakrální malbě a pokoušel se otevřít si také fotoateliér. Ani v posledních letech života, kdy žil (od 1861) v Haliči, však neztratil kontakt se Slovenskem. B. je pokládán za jednoho z vrcholných představitelů slovenské historické malby. Ve svých portrétech podal svědectví o významných kulturních a politických osobnostech své doby a zdokumentoval i lidové typy. Jeho díla jsou zastoupena ve všech významných slovenských galeriích, muzeích, ale jsou také součástí sbírek zahraničních. Jeden z jeho synů, Kornel Július B. (1858–1902), zdědil otcův talent a stal se rovněž známým malířem.
D: soupis in: BLS 1, s. 486.
L: E. Dubnická, P. M. B., Bratislava 1960; F. Wolf – J. Pospíšil, Tragický maliar P. B., Bratislava 1971; K. Vaculík, P. M. B., Zvolen 1971; Z. Žiaranová, Umelecké a ľudové posolstvo P. M. B., in: Biografické štúdie 27, Martin 2000, s. 56n.; RSN 1, s. 774; Toman 1, s. 77; SBS 1, s. 283 (kde soupis díla a literatury); BLS 1, s. 485n. (kde soupis díla a literatury).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová
Ján Francisci se slovenskými dobrovolníky, 1850
Žena s čepcem, 1878
