BOHUSLAV Josef Václav 12.12.1863-24.3.1952: Porovnání verzí

Z Personal
(BOHUSLAV_Josef_Václav_12.12.1863-24.3.1952)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Josef Václav BOHUSLAV
 
| jméno = Josef Václav BOHUSLAV
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bohuslav Josef Vaclav portret.png
 
| datum narození = 12.12.1863
 
| datum narození = 12.12.1863
−
| místo narození =  
+
| místo narození = osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka
 
| datum úmrtí = 24.3.1952
 
| datum úmrtí = 24.3.1952
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
−
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />58- Teoretik nebo historik státu a práva
−
58- Teoretik nebo historik státu a práva
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Josef Václav BOHUSLAV
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 22-23
 +
}}
 +
 
 +
'''BOHUSLAV, Josef Václav,''' ''* 12. 12. 1863 osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka, † 24. 3. 1952 Praha, prezident soudu, básník, prozaik, překladatel, publicista, odborný spisovatel''
 +
 
 +
Gymnázium začal navštěvovat 1874 v Mladé Boleslavi. Po
 +
maturitě 1882 odešel za studiemi do Prahy, kde absolvoval
 +
zprvu jeden rok na filozofické fakultě. V dalším univerzitním
 +
vzdělávání pokračoval na právnické fakultě a 1887 studia završil
 +
(1888 titul JUDr.). Od 80. let byl činný ve výboru akademického
 +
spolku Slavia, od 1883 přispíval do ''Národních''
 +
''listů'', posléze i do dalších novin a časopisů. 1887 nastoupil
 +
jako praktikant u zemského soudu v Praze, 1891 byl po praxi
 +
i u jiných soudů přeložen jako auskultant do Nových Benátek
 +
(dnes Benátky nad Jizerou). Po svém jmenování soudním
 +
adjunktem 1895 pracoval v Brandýse nad Labem. Po pěti
 +
letech tamního působení se 1900 natrvalo přestěhoval do
 +
Prahy a byl zaměstnán na prezidiu u zemského soudu. 1902
 +
se tam stal soudním tajemníkem, 1909 soudním radou. Svou
 +
právnickou kariéru završil jako senátní prezident Nejvyššího
 +
správního soudu (1923–28). Po řadu let předsedal také
 +
rozhodčímu soudu bratrských pokladen pro obvod revírního
 +
horního úřadu v Praze. Byl ženatý.
 +
 
 +
O krásnou literaturu se počal zajímat již za studií, kdy ponejvíce
 +
povídkami ze života maloměstského a venkovského
 +
a překlady z ruštiny a polštiny přispíval do dobového tisku.
 +
Knižně vydal překlad P. Wilkońské ''Dědička'' ''černolická''
 +
(1890). Krátké prózy shrnul do dvousvazkové sbírky ''Na cestách''
 +
''životem'' (1884–85), humorně laděná pojednání s citacemi
 +
různých autorů pojal do sbírky ''O hubičce'' (1891). Poměrně
 +
krátkou literární činnost, v níž nepřekročil dobové umělecké
 +
tendence, zakončil sbírkou básní ''Krůpěje'' ''rosy'' (1897).
 +
Užíval řadu pseudonymů a šifer, mimo jiné Bohuš Radenský,
 +
Božo Vilič, Dr. Fr. Hojka, Boh., B. R-ý; Dr. B.; Dr. J. V. B.;
 +
J. V. B.; Ref.; -slav. Jeho spisovatelské úsilí se od devadesátých
 +
let stále více obracelo k odborným a popularizačním právnickým
 +
spisům, v nichž se snažil pokrývat praktické potřeby
 +
občanů: 1892 vydal spis ''Poslední'' ''vůle'', 1894 ''O žalobách''
 +
''trestních'', 1894 ''O nemanželských'' ''dětech'', 1897 ''Exekuční'' ''řád''
 +
''v praxi'', 1901 ''Věřitel'' ''a dlužník''. Své bohaté praktické i teoretické
 +
znalosti shrnul do tří knih praktických rádců pro oblast
 +
soudní, politickou a finančně právní. Od 1920 redigoval
 +
patnáct let ''Sbírku'' ''nálezů'' ''nejvyššího'' ''správního'' ''soudu'' ''ve věcech''
 +
''finančních'' ''a ve'' ''věcech'' ''administrativních'', která byla po něm
 +
nazvána ''Bohuslavova'' ''sbírka''. Vedle toho psal a vydával také
 +
turistické příručky jako ''Turistův'' ''zákoníček'' (1912), ''33 výlety''
 +
''a procházky'' ''z Řevnic'' (1915), ''Švýcary'' (1927) ''a Řevnice'' ''jako''
 +
''letovisko'' ''a turistická'' ''brána'' ''brdská'' (1930).
 +
 
 +
'''D:''' další odborné práce: Rukověť života spolkového, 1901; Vigilantibus
 +
jura, 1903; Praktický rádce v záležitostech soudních, 1903; Praktický rádce
 +
v záležitostech politických, 1904; Praktický rádce v záležitostech finančně
 +
právních, 1905; Sazby poplatkové a kolkové, 1905; Řád konkursní, vyrovnávací
 +
a odpůrčí, 1906; Živnostenské právo rakouské, 1908.
 +
 
 +
'''L:''' F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 101;
 +
OSN 4, s. 260, 28, s. 117; OSND 1/1, s. 664; KSN 1, s. 593; M. Navrátil,
 +
K padesátým narozeninám J. V. B., in: Máj 12, 1913–15, č. 10, s. 117n.;
 +
Kulturní adresář 1936; 250 let gymnasia v Mladé Boleslavi (ed. J. Slánský),
 +
1938, s. 180; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled spisovatelů a publicistů zemřelých
 +
od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 22 (kde chybné místo narození);
 +
J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973,
 +
s. 411n. (s místem narození Radenice u Nových Benátek); LČL 1, s. 260.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL, Praha.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/271476 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marcella Husová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
 
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]]
−
 
 
[[Kategorie:1863]]
 
[[Kategorie:1863]]
 +
[[Kategorie:Všejany]]
 
[[Kategorie:1952]]
 
[[Kategorie:1952]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 4. 10. 2019, 14:55

Josef Václav BOHUSLAV
Narození 12.12.1863
Místo narození osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka
Úmrtí 24.3.1952
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
58- Teoretik nebo historik státu a práva
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 22-23
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42488

BOHUSLAV, Josef Václav, * 12. 12. 1863 osada Radenice (č. o. Všejany) u Nymburka, † 24. 3. 1952 Praha, prezident soudu, básník, prozaik, překladatel, publicista, odborný spisovatel

Gymnázium začal navštěvovat 1874 v Mladé Boleslavi. Po maturitě 1882 odešel za studiemi do Prahy, kde absolvoval zprvu jeden rok na filozofické fakultě. V dalším univerzitním vzdělávání pokračoval na právnické fakultě a 1887 studia završil (1888 titul JUDr.). Od 80. let byl činný ve výboru akademického spolku Slavia, od 1883 přispíval do Národních listů, posléze i do dalších novin a časopisů. 1887 nastoupil jako praktikant u zemského soudu v Praze, 1891 byl po praxi i u jiných soudů přeložen jako auskultant do Nových Benátek (dnes Benátky nad Jizerou). Po svém jmenování soudním adjunktem 1895 pracoval v Brandýse nad Labem. Po pěti letech tamního působení se 1900 natrvalo přestěhoval do Prahy a byl zaměstnán na prezidiu u zemského soudu. 1902 se tam stal soudním tajemníkem, 1909 soudním radou. Svou právnickou kariéru završil jako senátní prezident Nejvyššího správního soudu (1923–28). Po řadu let předsedal také rozhodčímu soudu bratrských pokladen pro obvod revírního horního úřadu v Praze. Byl ženatý.

O krásnou literaturu se počal zajímat již za studií, kdy ponejvíce povídkami ze života maloměstského a venkovského a překlady z ruštiny a polštiny přispíval do dobového tisku. Knižně vydal překlad P. Wilkońské Dědička černolická (1890). Krátké prózy shrnul do dvousvazkové sbírky Na cestách životem (1884–85), humorně laděná pojednání s citacemi různých autorů pojal do sbírky O hubičce (1891). Poměrně krátkou literární činnost, v níž nepřekročil dobové umělecké tendence, zakončil sbírkou básní Krůpěje rosy (1897). Užíval řadu pseudonymů a šifer, mimo jiné Bohuš Radenský, Božo Vilič, Dr. Fr. Hojka, Boh., B. R-ý; Dr. B.; Dr. J. V. B.; J. V. B.; Ref.; -slav. Jeho spisovatelské úsilí se od devadesátých let stále více obracelo k odborným a popularizačním právnickým spisům, v nichž se snažil pokrývat praktické potřeby občanů: 1892 vydal spis Poslední vůle, 1894 O žalobách trestních, 1894 O nemanželských dětech, 1897 Exekuční řád v praxi, 1901 Věřitel a dlužník. Své bohaté praktické i teoretické znalosti shrnul do tří knih praktických rádců pro oblast soudní, politickou a finančně právní. Od 1920 redigoval patnáct let Sbírku nálezů nejvyššího správního soudu ve věcech finančních a ve věcech administrativních, která byla po něm nazvána Bohuslavova sbírka. Vedle toho psal a vydával také turistické příručky jako Turistův zákoníček (1912), 33 výlety a procházky z Řevnic (1915), Švýcary (1927) a Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská (1930).

D: další odborné práce: Rukověť života spolkového, 1901; Vigilantibus jura, 1903; Praktický rádce v záležitostech soudních, 1903; Praktický rádce v záležitostech politických, 1904; Praktický rádce v záležitostech finančně právních, 1905; Sazby poplatkové a kolkové, 1905; Řád konkursní, vyrovnávací a odpůrčí, 1906; Živnostenské právo rakouské, 1908.

L: F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898, s. 101; OSN 4, s. 260, 28, s. 117; OSND 1/1, s. 664; KSN 1, s. 593; M. Navrátil, K padesátým narozeninám J. V. B., in: Máj 12, 1913–15, č. 10, s. 117n.; Kulturní adresář 1936; 250 let gymnasia v Mladé Boleslavi (ed. J. Slánský), 1938, s. 180; J. Kunc, Kdy zemřeli? Přehled spisovatelů a publicistů zemřelých od 1. 1. 1937 do 31. 12. 1962, 1962, s. 22 (kde chybné místo narození); J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 411n. (s místem narození Radenice u Nových Benátek); LČL 1, s. 260.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BOHUSLAV_Josef_Václav_12.12.1863-24.3.1952&oldid=110637“