Verze z 4. 10. 2019, 13:53, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BOHÚŇ Peter Michal Slavomil 29.9.1822-20.5.1879

Z Personal
Peter Michal Slavomil BOHÚŇ
Narození 29.9.1822
Místo narození Veličná u Dolného Kubína (Slovensko)
Úmrtí 20.5.1879
Místo úmrtí Lipnik (nyní č. o. Bielsko-Biała, Polsko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 21
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42486

BOHÚŇ, Peter Michal Slavomil, * 29. 9. 1822 Veličná u Dolného Kubína (Slovensko), † 20. 5. 1879 Lipnik (nyní č. o. Bielsko-Biała, Polsko), malíř, pedagog

Narodil se na Oravě v početné rodině evangelického kněze. Navštěvoval školy v Gemeru, Levoči, Kežmarku, od 1843 pak přípravku na AVU v Praze u litografa F. Šíra a 1846–47 studoval na AVU u Ch. Rubena. Pak se vrátil na Slovensko, kde do konce života vyučoval převážně na evangelických školách.

Za studentských let byl na Spiši ovlivněn štúrovským hnutím, to se odrazilo i v B. výtvarné tvorbě, o niž se začal již tehdy pokoušet. Díky výraznému talentu byl přijat na pražskou Akademii, kde ho po otcově smrti finančně podporoval spolek Tatrín a oravský šlechtic M. Kubínyi; pro existenční těžkosti však přesto školu nedokončil. Zásadní význam pro formování B. osobnosti měly pražské společenské a umělecké kruhy. Kromě K. S. Amerlinga se seznámil i s dalšími českými vlastenci, kteří mu 1846 zprostředkovali práci na ilustracích Preslova Rostlináře (1848), pro nějž vytvořil 32 rytin oceněných Maticí českou.

Po návratu na Slovensko namaloval sérii krojových studií z Liptova, Oravy a Spiše, v následujících letech cestoval po Slovensku a vytvořil ještě obrazy lidu z Trenčína a Pováží. Na plány zřídit si vlastní ateliér musel z existenčních důvodů rezignovat a živil se jako učitel. Nadále pěstoval portrétní malbu (vytvořil řadu podobizen významných slovenských vlastenců), věnoval se krajinářství, sakrální malbě a pokoušel se otevřít si také fotoateliér. Ani v posledních letech života, kdy žil (od 1861) v Haliči, však neztratil kontakt se Slovenskem. B. je pokládán za jednoho z vrcholných představitelů slovenské historické malby. Ve svých portrétech podal svědectví o významných kulturních a politických osobnostech své doby a zdokumentoval i lidové typy. Jeho díla jsou zastoupena ve všech významných slovenských galeriích, muzeích, ale jsou také součástí sbírek zahraničních. Jeden z jeho synů, Kornel Július B. (1858–1902), zdědil otcův talent a stal se rovněž známým malířem.

D: soupis in: BLS 1, s. 486.

L: E. Dubnická, P. M. B., Bratislava 1960; F. Wolf – J. Pospíšil, Tragický maliar P. B., Bratislava 1971; K. Vaculík, P. M. B., Zvolen 1971; Z. Žiaranová, Umelecké a ľudové posolstvo P. M. B., in: Biografické štúdie 27, Martin 2000, s. 56n.; RSN 1, s. 774; Toman 1, s. 77; SBS 1, s. 283 (kde soupis díla a literatury); BLS 1, s. 485n. (kde soupis díla a literatury).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová