BOLEŠKA Otto 23.3.1880-20.3.1917: Porovnání verzí

Z Personal
(BOLEŠKA_Otto_23.3.1880-20.3.1917)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 23.3.1880
 
| datum narození = 23.3.1880
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 20.3.1917
 
| datum úmrtí = 20.3.1917
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
 
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Otto BOLEŠKA
+
}}
 +
 
 +
'''BOLEŠKA, Otto''' ''(též Otakar), * 23. 3. 1880 Praha, † 20. 3. 1917 Praha, herec''
 +
 
 +
Pocházel ze zámožnější pražské rodiny. Po neúspěchu ve
 +
studiích se rozhodl pro hereckou dráhu, kterou nastoupil
 +
1897 v Prostějově u divadelní společnosti A. Dobrovolného.
 +
Jeho herecký debut se však nezdařil a po třech měsících
 +
byl propuštěn. Po krátkém čase se znovu pokusil prosadit
 +
u společnosti V. Choděry, později u F. Liera a J. Štěkra. 1900
 +
se stal členem Národního divadla v Lublani, kde působil do
 +
1907. Během lublaňského angažmá hostoval o prázdninách
 +
s českými herci působícími v Lublani ve Švandově divadle
 +
na Smíchově a ve vlastní režii zde uvedl mj. Ibsenův ''Spolek''
 +
''mladých''. Po otevření Městského divadla na Královských
 +
Vinohradech byl B. angažován pro obor komických a charakterních
 +
rolí. Jeho herecké úspěchy ho 1911 přivedly na
 +
scénu pražského Národního divadla, kde po pohostinském
 +
vystoupení v roli Chudého krále v Kvapilově ''Princezně Pampelišce''
 +
se stal členem činohry ND. Působil zde až do svého
 +
dobrovolného odchodu ze života.
 +
 
 +
Po prvních hereckých pokusech v lyrických a milovnických
 +
rolích, které vyzněly zcela nepřesvědčivě, se snažil prosadit
 +
v oboru drastické komiky. Teprve v Lublani se mu podařilo
 +
nejen prokázat herecký talent, ale i rozšířit své herecké
 +
výrazové prostředky o polohy postihující hlubší vnitřní charakteristiky zobrazovaných postav. Od drastické komiky
 +
a černého humoru se postupně probojovával k jemné ironii,
 +
k chápajícímu postižení postav vykolejených, ušlápnutých
 +
a zakřiknutých. K jeho úspěšným výkonům patřily mj. epileptický
 +
hrdina Amandus z Halbého ''Mládí'' či psychicky rozvrácený
 +
Oswald z Ibsenových ''Strašidel''. K. H. Hilar vytušil
 +
jeho herecké možnosti a obsadil ho do hlavní role Bahrova
 +
Pavouka, která se stala vrcholem jeho herecké tvorby. V ND
 +
se B. prosadil zejména v komických postavách Kvapilova
 +
shakespearovského cyklu (mj. Piskálek v ''Snu noci svatojanské'',
 +
Zmrzlík ve ''Večeru'' ''tříkrálovém'', Grumio v ''Zkrocení zlé ženy'',
 +
Jaques v ''Jak'' ''se vám'' ''líbí''). Zde se zařadil k hercům povojanovské
 +
generace a v náznaku již zachytil nástup nového stylu,
 +
jehož dynamická zkratkovitost byla předzvěstí expresionistického
 +
herectví. B. byl manželem herečky Anny Iblové.
 +
 
 +
'''D:''' role: Lord Harry Babberley, J. Brandon-Thomas: Charleyova teta, 1899;
 +
Max, I. Cankar: Král na Betanjově, 1900; Amand, M. Halbé: Mládí, 1903;
 +
Akim, L. N. Tolstoj: Vláda tmy, 1905; Satin, M. Gorkij: Na dně života, 1905;
 +
Oswald, H. Ibsen: Strašidla, 1906; Lancelot, W. Shakespeare: Kupec benátský,
 +
1906; Peeping, J. Vrchlický: Godiva, 1907; Lord Darlington, O. Wilde:
 +
Vějíř lady Windermerové, 1907; Laci, S. Przybyszewski: Zlaté rouno, 1907;
 +
de Chauvelin, V. Dyk: Ropucha, 1908; Pan z Wehrhalmu, G. Hauptmann:
 +
Bobří kožich, 1908; Markýz de Porcellet, O. Mirbeau: Obchod je obchod,
 +
1909; Doktor Oestermark, A. Strindberg: Kamarádi, 1909; Starý Hilse,
 +
G. Hauptmann: Tkalci, 1909; Jaroslav Havelka, J. Štolba: Na letním bytě,
 +
1910; Anastasius rytíř z Negrelli, H. Bahr: Pavouk, 1911; Blažej, V. Štech:
 +
Habada a Jordán, 1911; Pachtýř Andres, H. Ibsen: Spolek mladých, 1911;
 +
Chudý král, J. Kvapil: Princezna Pampeliška, 1911; Knut Brovik, H. Ibsen:
 +
Stavitel Solnes, 1911; Piskálek, W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, 1912;
 +
Gremio, týž: Zkrocení zlé ženy, 1913; Milinský, K. S. Macháček: Ženichové,
 +
1914; Androkles, G. B. Shaw: Androkles a lev, 1915; Lékárník, W. Shakespeare:
 +
Romeo a Julie, 1915; Jaques, týž: Jak se vám líbí, 1915; Farář Hora,
 +
F. Šrámek: Léto, 1915; Pan Franc, A. Jirásek: Lucerna, 1916; Červenka,
 +
J. Štolba: Vodní družstvo, 1916; Ondřej Zmrzlík, W. Shakespeare: Večer
 +
tříkrálový, 1916; Theodotus, týž: Caesar a Kleopatra, 1917.
 +
 
 +
'''L:''' -jbz-, Švandovo divadlo na Smíchově, in: Divadlo 6, 1908/09, s. 33; K. H.
 +
Hilar, Herecké medailony – O. B., in: Divadlo 7, 1909/10, s. 34n.; Slovenski
 +
gledališi lexikon I., Ljubjana 1972, s. 65; ND a jeho předchůdci, s. 198.
 +
 
 +
'''P:''' úplná bibliografie B. rolí v ND na www.narodni-divadlo.cz.
 +
 
 +
Alice Dubská
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
 
 
[[Kategorie:1880]]
 
[[Kategorie:1880]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1917]]
 
[[Kategorie:1917]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 7. 10. 2016, 09:04

Otto BOLEŠKA
Narození 23.3.1880
Místo narození Praha
Úmrtí 20.3.1917
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42547

BOLEŠKA, Otto (též Otakar), * 23. 3. 1880 Praha, † 20. 3. 1917 Praha, herec

Pocházel ze zámožnější pražské rodiny. Po neúspěchu ve studiích se rozhodl pro hereckou dráhu, kterou nastoupil 1897 v Prostějově u divadelní společnosti A. Dobrovolného. Jeho herecký debut se však nezdařil a po třech měsících byl propuštěn. Po krátkém čase se znovu pokusil prosadit u společnosti V. Choděry, později u F. Liera a J. Štěkra. 1900 se stal členem Národního divadla v Lublani, kde působil do 1907. Během lublaňského angažmá hostoval o prázdninách s českými herci působícími v Lublani ve Švandově divadle na Smíchově a ve vlastní režii zde uvedl mj. Ibsenův Spolek mladých. Po otevření Městského divadla na Královských Vinohradech byl B. angažován pro obor komických a charakterních rolí. Jeho herecké úspěchy ho 1911 přivedly na scénu pražského Národního divadla, kde po pohostinském vystoupení v roli Chudého krále v Kvapilově Princezně Pampelišce se stal členem činohry ND. Působil zde až do svého dobrovolného odchodu ze života.

Po prvních hereckých pokusech v lyrických a milovnických rolích, které vyzněly zcela nepřesvědčivě, se snažil prosadit v oboru drastické komiky. Teprve v Lublani se mu podařilo nejen prokázat herecký talent, ale i rozšířit své herecké výrazové prostředky o polohy postihující hlubší vnitřní charakteristiky zobrazovaných postav. Od drastické komiky a černého humoru se postupně probojovával k jemné ironii, k chápajícímu postižení postav vykolejených, ušlápnutých a zakřiknutých. K jeho úspěšným výkonům patřily mj. epileptický hrdina Amandus z Halbého Mládí či psychicky rozvrácený Oswald z Ibsenových Strašidel. K. H. Hilar vytušil jeho herecké možnosti a obsadil ho do hlavní role Bahrova Pavouka, která se stala vrcholem jeho herecké tvorby. V ND se B. prosadil zejména v komických postavách Kvapilova shakespearovského cyklu (mj. Piskálek v Snu noci svatojanské, Zmrzlík ve Večeru tříkrálovém, Grumio v Zkrocení zlé ženy, Jaques v Jak se vám líbí). Zde se zařadil k hercům povojanovské generace a v náznaku již zachytil nástup nového stylu, jehož dynamická zkratkovitost byla předzvěstí expresionistického herectví. B. byl manželem herečky Anny Iblové.

D: role: Lord Harry Babberley, J. Brandon-Thomas: Charleyova teta, 1899; Max, I. Cankar: Král na Betanjově, 1900; Amand, M. Halbé: Mládí, 1903; Akim, L. N. Tolstoj: Vláda tmy, 1905; Satin, M. Gorkij: Na dně života, 1905; Oswald, H. Ibsen: Strašidla, 1906; Lancelot, W. Shakespeare: Kupec benátský, 1906; Peeping, J. Vrchlický: Godiva, 1907; Lord Darlington, O. Wilde: Vějíř lady Windermerové, 1907; Laci, S. Przybyszewski: Zlaté rouno, 1907; de Chauvelin, V. Dyk: Ropucha, 1908; Pan z Wehrhalmu, G. Hauptmann: Bobří kožich, 1908; Markýz de Porcellet, O. Mirbeau: Obchod je obchod, 1909; Doktor Oestermark, A. Strindberg: Kamarádi, 1909; Starý Hilse, G. Hauptmann: Tkalci, 1909; Jaroslav Havelka, J. Štolba: Na letním bytě, 1910; Anastasius rytíř z Negrelli, H. Bahr: Pavouk, 1911; Blažej, V. Štech: Habada a Jordán, 1911; Pachtýř Andres, H. Ibsen: Spolek mladých, 1911; Chudý král, J. Kvapil: Princezna Pampeliška, 1911; Knut Brovik, H. Ibsen: Stavitel Solnes, 1911; Piskálek, W. Shakespeare: Sen noci svatojánské, 1912; Gremio, týž: Zkrocení zlé ženy, 1913; Milinský, K. S. Macháček: Ženichové, 1914; Androkles, G. B. Shaw: Androkles a lev, 1915; Lékárník, W. Shakespeare: Romeo a Julie, 1915; Jaques, týž: Jak se vám líbí, 1915; Farář Hora, F. Šrámek: Léto, 1915; Pan Franc, A. Jirásek: Lucerna, 1916; Červenka, J. Štolba: Vodní družstvo, 1916; Ondřej Zmrzlík, W. Shakespeare: Večer tříkrálový, 1916; Theodotus, týž: Caesar a Kleopatra, 1917.

L: -jbz-, Švandovo divadlo na Smíchově, in: Divadlo 6, 1908/09, s. 33; K. H. Hilar, Herecké medailony – O. B., in: Divadlo 7, 1909/10, s. 34n.; Slovenski gledališi lexikon I., Ljubjana 1972, s. 65; ND a jeho předchůdci, s. 198.

P: úplná bibliografie B. rolí v ND na www.narodni-divadlo.cz.

Alice Dubská